Záznam pořadu Pro a Proti.

Směřuje skutečně Evropa ke dvěma rychlostem? Hrozí, že by se Česko ocitlo v pomalejším pruhu?

Ondřej Kolář (TOP 09): Z náznaků a vyjádření, které poslední dobou slýcháme, si myslím, že se můžeme obávat toho, že Evropa směřuje k dvourychlostnímu uspořádání. Ostatně nebylo by to poprvé, nebylo by to nic nového. Několik věcí, které teď v Evropě máme, které všichni využíváme a které máme rádi, už se v takovém dvourychlostním režimu v minulosti projednávaly.

Kam bude patřit Česká republika, zda bude stát mimo? To je podle mě hlavně na české vládě. Já bych byl rád, kdyby si Česká republika po téměř 22 letech členství v Evropské unii uvědomila, že je lepší a výhodnější pro všechny v Česku být ve středu, nebo nejblíž středu – tomu zdravému jádru, které určuje směr, kterým se Evropská unie ubírá.

Tedy v tom rychlém pruhu, abychom zůstali u metafory dvou rychlostí.

Kolář: Ano. Lepší než stát na periferii nebo v odstavném pásu.

Pane Knotku, hrozí, že Česko skončí v pomalejším pruhu dvourychlostní Evropy?

Ondřej Knotek (ANO): Hrozit znamená hrozba. Já jsem naopak přesvědčený, že připojit se ke skupině rychlejší integrace je pro Česko z dlouhodobého hlediska naprosto nevýhodné. Přirovnal bych to k tomu, jako kdybychom si kupovali lístek na plavbu Titanikem. A to zcela jistě nechceme.

To ještě dovysvětlete. Myslíte si, že celá Evropská unie jde ke dnu?

Knotek: Evropská unie má problémy. Ti, co mluví o dvourychlostní Evropě, jsou především politici z tradičních politických stran evropských lidovců, socialistů, nově i zelených a liberálů. Dostali Evropu do problémů a nejsou schopni sebereflexe.

Namísto toho, aby udělali opatření, která Evropě skutečně pomohou, tak se snaží pouze udržet si moc tím, že Evropu rozdělí. Chtějí pokračovat ve stejných chybách.

To, že jste rychlejší a že se rychleji integrujete, neznamená, že to bude mít nějaký velký efekt. Růstu ekonomiky, který si od toho někteří slibují, lze především docílit skrz spolupráci. Ale spolupráce nutně neznamená integrovat se, ztratit suverenitu, svobodu a z pohledu České republiky i soběstačnost.

„Český sebeklam“

Pane Koláři, jaké by mělo pro Česko výhody, kdyby bylo součástí skupiny zemí Evropské unie, které se integrují rychleji? Kdyby bylo v hlavním jádru.

Kolář: Vidím výhodu hlavně v tom, že by Česko spolurozhodovalo. Spoluurčovalo by směr, kterým se Evropská unie vydá. Obávám se, že v České republice trochu trpíme takovým sebeklamem, ve kterém se neustále utvrzujeme. Je to přesvědčení, že na to nemáme, že jsme „malý stát“, se kterým si všichni ostatní dělají, co chtějí, že mu vždycky smetou „drobečky ze stolu“, které zbydou.

Sebeklam je to proto, že Česká republika je devátý největší stát Evropské unie. Jsme devátá a teď nejrychleji rostoucí ekonomika v rámci Evropské unie. Máme jednu z nejnižších inflací, 1,6 procenta.

Obávám se, že za téměř 22 let, co jsme v Evropské unii, jsme neměli opravdu autenticky proevropskou vládu. Každá dosavadní vláda ráda hrála divadlo na my a oni – na ten zlý Brusel, který nám diktuje, zakazuje, přikazuje a který se nás snaží zničit.

Evropské unii je vyčítáno, že je neakceschopná, že zaostává za ostatními velmocemi, které budou rozhodovat o tom, jak bude uspořádán globální svět. Ve chvíli, kdy tady dál budeme trvat na tom, že Evropská unie má být rozdrobená, že se nemá více integrovat, že spolurozhodování nemá být akceschopnější a rychlejší, tak se budeme zase jenom utvrzovat v tom, že opravdu chceme být pozadu za velkými ekonomikami, jako jsou Spojené státy nebo Čína.

Kdo vydělá na integraci?

Pane Knotku, není to tak, že Babišova vláda a do určité míry i vlády předešlé, jak teď říkal pan Kolář, hrály hru na to, že my stojíme proti zlému Bruselu? A nebylo by pro Česko výhodnější, kdyby se snažilo dostat do hlavního jádra evropské integrace tak, aby mohlo spolurozhodovat o tom, co se nás Čechů tak jako tak dotkne?

Knotek: Česká republika se podílí na rozhodování v Evropské unii. Rychlejší začlenění by pouze znamenalo – a já před tím skutečně varuji a obávám se toho – být pohlceni Bruselem z pohledu evropských institucí, Paříží a Berlínem.

To jsou ti, kteří takzvaně převezmou odpovědnost. A po ostatních budou chtít, aby se podřídili.

Už dnes vidíme například na Evropské komisi, že přístup není úplně jednotný. Když tam přijdou Německo nebo Francie, tak mají mnohem snazší cestu k tomu získat, co chtějí, než třeba nějaký menší stát. Už dnes tady ten problém je a tímto bychom ho pouze posílili.

Já bych před tím skutečně varoval. Protože my přece nechceme, nebo minimálně my jako hnutí ANO zastupujeme voliče, kteří nechtějí, aby to v naší střední Evropě vypadalo jako v Západní Evropě. Abychom soutěžili v tom, kdo dá více bezpečnostních zátarasů na vánoční trhy, kde bude více útoků nožem.

Pokud Západní Evropa nevybere tuto zatáčku smrti, tak bude mít velký problém. V podstatě si importovali třetí svět a spějí ke třetímu světu. Ten trend je opravdu velmi špatný.

Já naopak vidím budoucnost Evropské unie právě v té naší zdravé střední Evropě, kde máme zdravý rozum, ctíme tradice. Pozor, Patrioti pro Evropu velmi chtějí silnou Evropu, ale skrz spolupráci, ne skrz integraci. Protože na integraci vydělá pouze evropský technokrat, Berlín a Paříž. A to my nechceme.

Může tzv. skupina E6 oživit stagnující ekonomiku a zvýšit bezpečnost kontinentu v neklidné době? Nebo jde o krok, který zbytek Unie definitivně odsune na druhou kolej? Poslechněte si celou diskusi europoslanců v audiu na začátku článku.

Článek V dvourychlostní Evropě buďme ti rychlejší, vyzývá Kolář. Knotek: Jako kupovat si lístek na Titanik se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Evropský poslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/ANO) zdůraznil, že pozice české vlády je k rozšíření emisních povolenek ETS2 jasná. Babišův kabinet ji zavést nechce. Nyní hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, či případně úplné zrušení tohoto systému.

„Budeme pracovat na čemkoliv, co pomůže dosáhnout odkladu a sníží dopady ETS2 na občany,“ řekl Knotek v rozhovoru pro EU Perspectives.

U systému emisních povolenek ETS 2 došlo k odložení o dvanáct měsíců na rok 2028. Vy jej považujete za v principu špatný. Je reálné, aby se systém změkčil či úplně zrušil?

Možné to je, ale velmi záleží na čase. Každý měsíc hraje velkou roli. Při vyjednávání o klimatickém zákonu došlo k tomuto kompromisu, tedy odložení o jeden rok. Podle mého názoru i rok odkladu je dobrý, je to dobrá zpráva například pro italskou či polskou vládu, kde budou v roce 2027 volby. To byl taky důvod, proč se nakonec našla shoda i nad klimatickým cílem 2040.

Kolegyně Danuše Nerudová je zpravodajkou takzvaného rozhodnutí o rezervě. Tam je možné udělat úpravy, které v prvních letech umožní přesunout více emisních povolenek z rezervy do systému. A tím působit proti tlaku na cenu. Jsou tam ale určitá omezení, například že povolenek v systému ETS2 bude maximálně 600 milionů. Pak se může stát, že se rezerva „vystřílí“ v letech 2029, 2030. A pak už toho moc nezbude. Hrozí, že cena ETS2 skokově vzroste.

Čekají nás volby

Když se ale podívám na rozložení sil v Parlamentu i Radě, tak vůle zásadně měnit ETS2 není …

Teď skutečně nikoli. Časem se to ale může změnit. Čekají nás v roce 2029 volby do Evropského parlamentu. Předpokládám, že frakce, které jsou řekněme ekonomicky realističtější, jako Patrioti pro Evropu či Evropští konzervativci a reformisté (ECR), posílí. Podobně jako po eurovolbách v roce 2024 nastala větší vůle po určitých revizích zelených cílů, očekávám ještě větší posun i v roce 2029. V roce 2029 už cena ETS2 možná bude tak vysoká, že to volby ovlivní.

Jak hodnotíte pozici české vlády k ETS2?

Pozice Babišovy vlády je jasná. ETS2 zavést nechce. A hledá spojence napříč Evropou pro jakákoli vylepšení, odložení, či případně úplné zrušení toho systému. Pracujeme na čemkoliv, co pomůže dosáhnout odkladu. Co sníží dopady ETS2 na občany.

Základní otázka zní: co je pro občany horší, ETS2 nakonec zavést či nikoli? Protože je pravda, že nezavedení ETS2 by mělo své negativní dopady. Například nemožnost čerpání části peněz z klimatického fondu. Ale co je to klimatický fond? Vezmeme peníze lidem a pak část vrátíme. Na něco, co třeba ani nechtějí. Je možné, že by nakonec bylo výhodnější ETS2 nezavést a po letech zaplatit nějakou pokutu. Díváme se na to velmi pragmaticky.

Pokuty ano, pokud to bude výhodnější

Byl byste z českého pohledu pro to, ETS2 nezavést a pak platit pokuty?

Pokud to pro Česko bude výhodnější, tak rozhodně ano. Musí ale být jasné, na kolik by to přišlo. Musíme to pečlivě vyhodnotit. V současnosti je ale kolem ETS2 pořád dost nejasností, nelze to jasně říci. Povolenka se částečně chová jako akcie a tím je z principu volatilní. Povolenky mohou nakupovat investiční fondy a dál s nimi obchodovat. U ETS1 se více než polovina povolenek obchoduje na trhu, tedy spekuluje se s nimi. Nevíme, jak to bude vypadat u ETS2. Je prostor s tím pracovat.

Tím se dostáváme k možnému zastropování ceny povolenek ETS2, po čemž někteří politici volají. Je to reálné?

Technicky to reálné je, politicky je to složitější – věřím, že časem to reálné bude také. Rozhodnou první roky po nájezdu toho systému. Teď se hovoří o ceně 45 eur za povolenku, čehož by snad bylo možné dosáhnout s pomocí výše zmíněné rezervy. Jenže to teď nelze garantovat.

Pokud tato mírná zlepšení neuspějí, tak se povolenky stanou třaskavým tématem, protože jejich vysoká cena by občanům výrazně zdražila životní náklady. Benzín, vytápění a další. A nezapomínejme, že ve všech zemích budou časem volby. Politici se o to budou muset začít starat. Může se to stát hlavním tématem voleb, jako to bylo v Česku před posledním hlasováním.

Uhlíkové clo na hranicích má velké nedostatky

Jak hodnotíte uhlíkové clo na hranicích EU (systém CBAM), které funguje od 1. ledna 2026? Je to krok správným směrem na ochranu evropského průmyslu?

O funkcionalitě od 1. ledna bych nehovořil. CBAM má několik velkých nedostatků. Za prvé, pokrývá jen suroviny, polotovary. Dám příklad. Když někdo doveze do EU ocel, tak na to se CBAM uplatňuje. Když ale někdo doveze například ocelovou lžíci na bagr, tedy hotový výrobek, tak ten systému CBAM nepodléhá….

Evropská komise ale chce CBAM rozšířit právě na hotové výrobky …

Debaty se vedou, ale neumím to potvrdit. Hlavně se diskutuje o tom, jak CBAM zmírnit. Dalším problémem je, že CBAM na suroviny (ocel, hnojiva, sklo) sice teoreticky ochrání evropský trh, to je pravda. Ale evropskému výrobci, který chce vývozem konkurovat na globálním trhu ve třetích zemích, to samozřejmě nepomůže.

Taková firma soutěží například s indickými či čínskými oceláři. Evropský výrobce bude samozřejmě v nevýhodě, protože do svých nákladů musí započítat například cenu za ETS. Hovořilo se o rabatech pro exportéry, ale zůstává to nedořešené.

Mnoho evropských firem podnikajících v těžkém a energeticky náročném průmyslu – ať jde o oceláře, výrobce hnojiv ši třeba skláře – v současnosti výrobu ponižuje, utlumuje. Někteří již zavřeli či odložili investice, jde přitom o strategická odvětví. Pokud to tak půjde dál, tak nezbude nic jiného než takové suroviny dovážet. Za ten dovoz se sice CBAM zaplatí, ale to se mimo jiné propíše do konečné ceny. Tedy opět to lidem zdraží život.

Třetí podstatný problém je, že se velmi těžko prokazuje „zelený“ původ dovezených surovin. Jak ohlídáte, že surovina původem odněkud z Indie nebo Číny se vyrobila šetrným způsobem?

Musel jsem zastavovat výrobní linku

Na čem tyto pochybnosti zakládáte?

Na vlastní zkušenosti, kdy jsem pracoval jako vedoucí kvality v jednom velkém průmyslovém podniku. Měnili jsme tenkrát dodavatele suroviny za levnějšího, byla to firma z Indie. Měli veškerá povolení, certifikáty a podobně. Když jsme s jejich materiálem poprvé najeli do výroby, musel jsem za půl hodiny zastavovat výrobní linku, protože to praskalo.

Tedy problémy s kvalitou?

Ano. Na některých trzích mimo EU je tendence vypořádat se s evropskými klimatickými požadavky tak, že je obejdou. Vytvoří si papír, aby to na oko vyhovovalo evropským normám, ale skutečnost je někde jinde. Jak chcete prokázat v takové Číně, kde například postaví tři ocelárny v jednom regionu, že dovezená ocel je zrovna z ekologicky šetrného provozu?

Když toto vše budete brát do úvahy, zjistíte, že celý CBAM je špatně uchopitelný nástroj. Upozorňoval jsem na to už během mého minulého mandátu. Slyšel jsem odpovědi typu „vedeme boj za záchranu planety a musíme věřit, že to bude fungovat“.

Jak se díváte na možnost provázat CBAM se systémem ETS?

Pozitivně a uvedu konkrétní příklad. Do EU se ve velkém dovážejí hnojiva, mimo jiné z Ruska. To, na rozdíl od ruského plynu, nikomu moc nevadí, byť já to považuji za určité pokrytectví. A protože k tomu, aby zemědělci mohli něco vypěstovat, se hnojiva prostě používat musí, a dražší dovážená hnojiva znamenají dražší potraviny, tak Komise přišla s nápadem hnojiva ze systému CBAM alespoň dočasně vyjmout.

To by za mě bylo v pořádku, ovšem za předpokladu, že evropský výrobce příslušné komodity nebude platit emisní povolenku ETS1. Dalo by se to aplikovat i dočasně, například za nějakých krizových situací, ve strategických oblastech a podobně. Komise k tomu ale zatím jasné stanovisko nedala.

Byl jste parlamentním zpravodajem ve věci projednávání dílčího klimatického cíle pro rok 2040. Navrhoval jste tento cíl odmítnout. Minulý týden klimatický cíl pro rok 2040 na plénu europoslanci schválili. V Radě EU to bude jen formalita. Hodláte v této věci ještě něco dělat?

Ano, navrhl jsem cíl jednoznačně odmítnout. Toto je typ legislativy, který může situaci jen zhoršit. Podle mého názoru je špatně, pokoušet se Green Deal dále zrychlovat. Máme již dva zavazující cíle (dílčí pro rok 2030 a klimatická neutralita v roce 2050, pozn. red.) a další cíl nepotřebujeme.

Nicméně odmítnutí cíle, který stanovila Komise, zase není úplně rebelství, jak to někteří interpretovali. V podstatě jsem řekl, ať Komise přijde s lepším návrhem někdy jindy. Nikde není stanoveno, že se cíl pro rok 2040 musí stanovit právě teď.

Doufal jsem, že bude možné získat většinovou podporu pro podle mého názoru konstruktivnější návrh. Abychom teď neměli žádný další postupný cíl. S tím souhlasili kromě Patriotů také frakce konzervativců a suverenistů. Potřebovali jsme ale získat ještě frakci lidovců. Zhruba půlka jejich poslanců by se přesvědčit dala – což ostatně potvrdilo i hlasování na plénu, které jste zmínil – ale nakonec to nevyšlo.

Pokusil jsem se vyjednat kompromisní návrh. Abychom se začali bavit o cíli pro rok 2040 až v roce 2029, tedy krátce před tím, než bude jasné, zda se podaří splnit cíl pro rok 2030 (snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990, pozn. red.). A teprve pokud se ukáže, že 2030 bude splněn (ne ovšem tak, že by se továrny zavřely nebo zbankrotovaly), tak se bavme dál. Nakonec jsem ale přes veškerou snahu podporu nezískal.

Došlo nakonec k tomu, že většina poslanců cíl pro rok 2040 podpořila. Nikdo mi ale nemůže vyčítat, že jsem na kompromisu nepracoval, naopak. Pracoval jsem na tom, co jsme slíbili lidem, našim voličům. A jakožto zpravodaj jsem, myslím, prokázal profesionální přístup. Respektoval jsem většinu v parlamentu, byť s ní nesouhlasím, a dotáhl jsem to do konce.

Neřekl bych, že to je porážka

Tedy jste uznal porážku …

Tak bych to neřekl. Když se podíváte na mnohé „zelené“ legislativy uplynulých let, například na zákaz výroby spalovacích motorů od roku 2035, zelený reporting či systém ETS, o kterém jsme mluvili, tak vidíte, že dochází k rozsáhlým revizím či dokonce rušení. A myslím si, že úprava klimatického zákona v podobě přidání klimatického cíle pro rok 2040 se za dva, tři roky bude revidovat také.

Celé to mělo smysl v tom, že frakce Patrioti pro Evropu ukázala jednotu. Předvedla, že se umí postavit za zájmy běžných občanů. Díky tomu posilujeme. Byť zatím máme tolik hlasů. A na většinu to ještě není.

Na klimatickém cíli pro rok 2040 opravdu nevidíte nic pozitivního?

Když se opřu o studie, které predikují dopady cíle 2040 na české hospodářství, na český průmysl, tak dopady budou drastické. Dopady zaplatíme všichni. Ale abych byl objektivní – ano, existují některé menší hospodářské segmenty, které na tom vydělají. Třeba určitá high-tech odvětví a podobně, těm to vyhovuje. Jenže to je pouze drobný objem trhu, v podstatě jde o speciality. My se musíme dívat na hospodářství jako celek. Technologicky můžeme všechno vyrábět „zelenou“ cestou, ale pak není cena konkurenceschopná.

Zmínil jste, že jste rád alespoň za to, že výsledná podoba klimatického cíle pro rok 2040 je o trochu lepší než původní návrh Komise. Tím asi myslíte takzvané mezinárodní uhlíkové kredity, tedy možnost částečně outsourcovat snížení emisí do třetích zemí. S tímto principem souhlasíte?

V principu nesouhlasím a považuji to za formu klimatického kolonialismu. Jde o možnost „vyvézt“ pět procent emisí ven. Lze to ovšem interpretovat tak, že „domácí“ snížení emisí k roku 2040 je vlastně 85 procent. Mnozí to tak říkají. Ani tak to ale aritmeticky nevychází, pokud bychom to vzali lineárně mezi rokem 2030 (55 procent) a 2050 (100 procent).

Kdybych jako zpravodaj šel touto cestou, možná bych se skrze mezinárodní kredity dostal na 84 procent. Nebo na 83. Ale ani to bych nemohl prodávat jako vítězství. My jsme jako Patrioti voličům slíbili, že takovým nápadům řekneme jasné ne. A to jsme udělali.

Celý rozhovor zde.

Článek Trváme na zrušení povolenek pro dopravu a budovy, říká europoslanec Knotek se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Pane Knotku, má premiér Babiš pravdu, když říká, že emisní povolenky ničí evropský průmysl?
Ondřej Knotek (ANO): Jednoznačně. Emisní povolenky doslova drtí evropský průmysl, především ten energeticky náročný, a to napříč Evropou. A zároveň negativně ovlivňují sektor energetiky v některých částech Unie.
Danuše Nerudová (STAN): Myslím, že takto paušálně odpovědět nejde. Já souhlasím s panem Knotkem, že je to obrovský problém v energetickém průmyslu, je to obrovský problém pro oceláře. Ale ukazuje se, že jsou sektory, které si s tím umí poradit.

Tady bych ráda upozornila na to, jak je Česká republika úspěšná v zelených technologiích a podle hodnocení mezinárodního, které provádí Harvardova univerzita, tak jsme číslo tři v exportu zelených technologií.

Čili část průmyslu umí zelenou transformaci využít jako příležitost a pro část průmyslu je to obrovský problém. A to je to, na co se musíme zaměřit.

Například problém českých ocelářů je zásadní a tady je potřeba, aby co nejdříve začalo fungovat uhlíkové clo, aby nedošlo k tomu, že oceláři přijdou o povolenky zdarma a přitom to nebude fungovat.

Připomněl bych v této souvislosti, že když se před lety emisní povolenky ETS1 zaváděly, tak se zaváděly právě proto, aby průmysl motivovaly k zelené transformaci, tedy k omezování emisí. A paní Nerudová připomněla, že k této transformaci už dochází a že si v ní Česko vůbec nevede špatně. Co vy na to, pane Knotku?
Knotek: Určitě si Česko nevede špatně v nějakých specialitách, které mají vysokou cenovou přidanou hodnotu a jsou globálně konkurenceschopné, i když se do nich započítají například vyšší náklady.

Ale to je pouze drobná část toho obchodu, drobná část výroby. Naopak 90 a více procent výroby trpí.

Je pravda, že emisní povolenka je téměř všude na světě nebo na mnoha místech, ale je násobně levnější. Evropská emisní povolenka je bohužel drahá, dokonce je nejdražší na světě. A jak jsem řekl, násobně. Není možné, abychom byli pak ve srovnání s našimi globálními konkurenty málo konkurenceschopní.

Druhý problém je, že cena je nedostatečně předvídatelná. Evropská komise v roce 2019 říkala, že dnes, v roce 2026, bude cena emisní povolenky 25 eur. O pár let déle říkala, že to bude 50 eur – ale cena je skutečně 80 až 90 eur. A to je násobně větší rozdíl. S takovým výkyvem není možné seriózně plánovat významné investice.

Je možné, že některé firmy nebo některé divize některých velkých firem umí uspět v malých zakázkách. Ale co se týče objemu světového obchodu, nedokážou konkurovat ve velkém objemu obyčejné oceli, obyčejné chemie, skla, textilu, porcelánu. To zkrátka při tak vysoké ceně emisní povolenky není možné.

To právě v dopise lídrům Evropské unie před blížícím se summitem píše i premiér Babiš. Poukazuje na to, že současná cena povolenek v rámci systému ETS1 je výrazně vyšší, než v minulosti Komise předpokládala. Není to problém a nemělo by se s tím něco dělat, paní Nerudová?
Nerudová: Samozřejmě že nejistota a cenové výkyvy jsou problém v každém byznysu. Tady se ukazuje velký úspěch minulé vlády, která si na základě toho, co se děje s emisními povolenkami v systému ETS1, správně vyhodnotila situaci a chtěla po Evropské komisi, aby v novém systému ETS2 k tomuto nedocházelo. A sehnala podporu 19 členských států, napsala dopis Evropské komisi, která v novém systému navrhuje kontrolu ceny.

Před námi je legislativa, kdy budeme otevírat právě fungování emisní povolenky v systému ETS1. Myslím, že se shodneme na tom, že dnes už jsou navrženy stabilizační mechanismy právě na kontrolu ceny a určitě bude velký tlak, aby se toto promítlo i do systému ETS1.

Takže jsou navrženy už i určité mechanismy, které by vedly k regulaci stávajících emisních povolenek týkajících se i velkého průmyslu. Je to krok dobrým směrem, pane Knotku?
Knotek: Já se obávám, že pro emisní povolenku prvního typu, pro tu průmyslovou energetickou, v tuto chvíli zatím ještě nejsou navrženy ty kroky, které by to měly snížit. O tom právě je dopis premiéra Babiše anebo třeba iniciativa premiéra Německa a Itálie, které mluví o soběstačnosti a konkurenceschopnosti. V důsledku to samozřejmě znamená i cenu energií a cenu emisních povolenek.

To, co říkala paní Nerudová, podle vás neplatí? Že i v případě ETS1 se uvažuje o stabilizačním mechanismu?
Nerudová: Já jsem hovořila o tom, že na základě zkušeností z navrhování stabilizačního mechanismu pro ETS2 bude určitě otevřena debata, protože se bude otevírat ta směrnice, jakým způsobem trh s ETS1 změnit tak, aby výkyvy ceny nebyly pro průmysl problém. Za drahé energie v Evropě rozhodně nemohou jen zelená opatření.

Celý pořad si můžete poslechnout zde.

Článek Pro a Proti na ČRo Plus: Emisní povolenky drtí průmysl Evropy, míní Knotek. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Knotek: Blamáž roku! Knotek o roli Nerudové coby „klíčové zpravodajky“ se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek #1 Je tady první díl podcastu ANO, i tohle je Brusel! se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Knotek: Green Deal se řítí do zdi. Evropa ignoruje realitu energetiky se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Článek Pro a Proti na ČRo Plus: Prudký odklon od fosilních paliv nedává smysl, míní Knotek. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Rozhovor Ondřeje Knotka pro La Verità o budoucnosti Evropy, pragmatismu a národních zájmech se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) je český europoslanec a člen výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin. Stal se zpravodajem pro návrh nového klimatického cíle EU. 

V nedávném komentáři mě Luděk Niedermayer obvinil z populismu, protože jsem odmítl návrh Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040. Chci jasně říct, že tento cíl je nejen nerealistický, ale také strašně nebezpečný pro evropskou ekonomiku i občany.

Podle zaběhlých pravidel znamená vítězství v bruselské bublině najít kompromis. Je jedno, zda dobrý, nebo špatný – hlavně, že je kompromis. U dílčích technických věcí je to možná cesta, ale nesmí to platit u zásadních otázek. Právě tento pokrytecký způsob „eurokompromisů“ v klíčových věcech dovedl EU tam, kde dnes je – do velkých problémů.

My jsme nezaložili Patrioty pro Evropu proto, abychom dál podporovali tuto destrukční politiku „méně špatných kompromisů“. Rozhodně ne v tak strategických otázkách, jako je zavádění nového klimatického cíle.

Evropa už má dva ambiciózní klimatické cíle: do roku 2030 snížit emise o 55 % a do roku 2050 o 100 %. Přesto úředníci v Bruselu navrhli nový mezicíl – do roku 2040 snížení o 90 %.

Ano, dalo se čekat, že s takovým návrhem přijdou, ale nikde nebylo stanoveno, kdy. Logika by přitom velela jasně: nejdříve si ověřme, zda jsme vůbec schopni splnit cíl pro rok 2030, a teprve pak uvažujme o mezicílech. Jenže už dnes víme, že cíl pro rok 2030 pravděpodobně splněn nebude. Balíčky legislativy, které k němu měly vést, narážejí na zásadní problém – ukazují se jako nereálné a extrémně drahé. Emisní povolenky pro domácnosti a dopravu, emisní cíle pro automobilky či pravidla odlesňování se proto odkládají nebo zmírňují. A přesto euroúředníci neváhali přijít s novým, ještě ambicióznějším cílem pro rok 2040. A to navzdory tomu, že svět EU v tomto směru nenásleduje a stávající cíle jsou už dnes sotva splnitelné. Není to absurdní?

Článek Ondřej Knotek: Klimatický cíl pro rok 2040 je bruselský nesmysl, který Evropu zničí se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) působí v Evropském parlamentu (EP) už druhé období a poté, co v evropské politice skončila Dita Charanzová, patří mezi nejvýraznější zástupce ANO a vede i klub jeho europoslanců.

Nyní máte v EP důležitou funkci zpravodaje předlohy pro klimatický cíl do roku 2040. Co prosazujete?
Jednání stále probíhá. Makáme na tom. Já jsem slyšel od kolegyně Nerudové, že jsem líný, protože jsem namísto toho, abych vyjednal nějaký mírnější kompromis, navrhl odmítnutí.

Navrhujete tedy úplné zrušení tohoto návrhu?
Ano. Teď to předložím pro občany. Evropská komise řekla: Každý občan dostane navíc deset ran holí. A já jsem – místo toho, abych vyjednával, že místo deseti ran mají dostat jenom sedm – řekl ne, my už nechceme žádné rány. Šlo o nový klimatický cíl, který by ale v důsledku znamenal zdražení, chaos a byrokracii. To znamená přítěž pro občany. Proto to přirovnávám k ranám holí. Navrhli jsme pro to zrušení. K nám se přidaly již dvě frakce konzervativců a suverenistů. V té nejsilnější frakci u lidovců jsou velmi rozděleni. Ale vypadá to, že i některé národní delegace evropských lidovců také podávají návrh na zrušení. Takže pro nás je to nejlepší, co by se mohlo stát.

Vy tedy chcete úplně opustit klimatické cíle EU?
Evropská unie má již dva právně závazné klimatické cíle. Nějaký třetí uprostřed mezi těmi dvěma určitě nepomůže lépe implementovat klimatická opatření. Spíš bychom se měli podívat, jestli vůbec splníme ten první cíl. A pokud ano, je třeba se zabývat cílem druhým. Takže první, o čem se bude hlasovat, je odmítnutí. My máme ještě nějakou další variantu. Určitě se ale nebudeme podílet na tom, že by vznikl nějaký nový klimatický cíl pro rok 2040.

Na tomto zasedání EP byl hlavním bodem projev o stavu EU. Jak jste ho vnímal?
Měl to být projev o stavu EU. Zcela jistě do něj patří zmiňovat globální záležitosti jako válka na Ukrajině, popřípadě i Gaza. Ale mluvit o tom prvních 20 až 30 minut? To, co jsem viděl, bylo divadlo, které mělo od skutečných problémů v Unii přenést zájem na Ukrajinu a obhájit investice ve zbrojení. Snahu Ursuly von der Leyenové a její komise posílit rozhodování v Bruselu na úkor členských států. A to je samozřejmě věc, kterou my nechceme.

Zmínil jste Ukrajinu. Nyní EP schválil další dokument podporující její vstup do EU. Proč se váš klub zdržel?
Protože je to rezoluce, která má v sobě jak dobré věci, tak špatné věci. My jsme se často u rezolucí k Ukrajině zdržovali hlasování, protože tam byly fráze, se kterými člověk může souhlasit. Ale pak je tam výraz, který je nepřijatelný nebo špatný. Vstup Ukrajiny do EU, to je velmi citlivá věc, a to byl jeden z důvodů toho zdržení. Prostě je to pokrytectví, kdy některé státy, zvlášť na západě Evropy, mluví o tom, jak je důležité, aby Ukrajina vstoupila do EU, ale budou chtít zrušit právo veta. Aby se nikdy nestalo, že tento velký stát mohl něco změnit. A tohle je právě to pokrytectví, na kterém se my jako hnutí ANO neúčastníme.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Evropa pro Čechy na webu Deník.cz.

Článek Ondřej Knotek z ANO: Nechceme, aby lidé místo deseti dostali ran sedm se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.