Záznam pořadu Pro a Proti.

Směřuje skutečně Evropa ke dvěma rychlostem? Hrozí, že by se Česko ocitlo v pomalejším pruhu?

Ondřej Kolář (TOP 09): Z náznaků a vyjádření, které poslední dobou slýcháme, si myslím, že se můžeme obávat toho, že Evropa směřuje k dvourychlostnímu uspořádání. Ostatně nebylo by to poprvé, nebylo by to nic nového. Několik věcí, které teď v Evropě máme, které všichni využíváme a které máme rádi, už se v takovém dvourychlostním režimu v minulosti projednávaly.

Kam bude patřit Česká republika, zda bude stát mimo? To je podle mě hlavně na české vládě. Já bych byl rád, kdyby si Česká republika po téměř 22 letech členství v Evropské unii uvědomila, že je lepší a výhodnější pro všechny v Česku být ve středu, nebo nejblíž středu – tomu zdravému jádru, které určuje směr, kterým se Evropská unie ubírá.

Tedy v tom rychlém pruhu, abychom zůstali u metafory dvou rychlostí.

Kolář: Ano. Lepší než stát na periferii nebo v odstavném pásu.

Pane Knotku, hrozí, že Česko skončí v pomalejším pruhu dvourychlostní Evropy?

Ondřej Knotek (ANO): Hrozit znamená hrozba. Já jsem naopak přesvědčený, že připojit se ke skupině rychlejší integrace je pro Česko z dlouhodobého hlediska naprosto nevýhodné. Přirovnal bych to k tomu, jako kdybychom si kupovali lístek na plavbu Titanikem. A to zcela jistě nechceme.

To ještě dovysvětlete. Myslíte si, že celá Evropská unie jde ke dnu?

Knotek: Evropská unie má problémy. Ti, co mluví o dvourychlostní Evropě, jsou především politici z tradičních politických stran evropských lidovců, socialistů, nově i zelených a liberálů. Dostali Evropu do problémů a nejsou schopni sebereflexe.

Namísto toho, aby udělali opatření, která Evropě skutečně pomohou, tak se snaží pouze udržet si moc tím, že Evropu rozdělí. Chtějí pokračovat ve stejných chybách.

To, že jste rychlejší a že se rychleji integrujete, neznamená, že to bude mít nějaký velký efekt. Růstu ekonomiky, který si od toho někteří slibují, lze především docílit skrz spolupráci. Ale spolupráce nutně neznamená integrovat se, ztratit suverenitu, svobodu a z pohledu České republiky i soběstačnost.

„Český sebeklam“

Pane Koláři, jaké by mělo pro Česko výhody, kdyby bylo součástí skupiny zemí Evropské unie, které se integrují rychleji? Kdyby bylo v hlavním jádru.

Kolář: Vidím výhodu hlavně v tom, že by Česko spolurozhodovalo. Spoluurčovalo by směr, kterým se Evropská unie vydá. Obávám se, že v České republice trochu trpíme takovým sebeklamem, ve kterém se neustále utvrzujeme. Je to přesvědčení, že na to nemáme, že jsme „malý stát“, se kterým si všichni ostatní dělají, co chtějí, že mu vždycky smetou „drobečky ze stolu“, které zbydou.

Sebeklam je to proto, že Česká republika je devátý největší stát Evropské unie. Jsme devátá a teď nejrychleji rostoucí ekonomika v rámci Evropské unie. Máme jednu z nejnižších inflací, 1,6 procenta.

Obávám se, že za téměř 22 let, co jsme v Evropské unii, jsme neměli opravdu autenticky proevropskou vládu. Každá dosavadní vláda ráda hrála divadlo na my a oni – na ten zlý Brusel, který nám diktuje, zakazuje, přikazuje a který se nás snaží zničit.

Evropské unii je vyčítáno, že je neakceschopná, že zaostává za ostatními velmocemi, které budou rozhodovat o tom, jak bude uspořádán globální svět. Ve chvíli, kdy tady dál budeme trvat na tom, že Evropská unie má být rozdrobená, že se nemá více integrovat, že spolurozhodování nemá být akceschopnější a rychlejší, tak se budeme zase jenom utvrzovat v tom, že opravdu chceme být pozadu za velkými ekonomikami, jako jsou Spojené státy nebo Čína.

Kdo vydělá na integraci?

Pane Knotku, není to tak, že Babišova vláda a do určité míry i vlády předešlé, jak teď říkal pan Kolář, hrály hru na to, že my stojíme proti zlému Bruselu? A nebylo by pro Česko výhodnější, kdyby se snažilo dostat do hlavního jádra evropské integrace tak, aby mohlo spolurozhodovat o tom, co se nás Čechů tak jako tak dotkne?

Knotek: Česká republika se podílí na rozhodování v Evropské unii. Rychlejší začlenění by pouze znamenalo – a já před tím skutečně varuji a obávám se toho – být pohlceni Bruselem z pohledu evropských institucí, Paříží a Berlínem.

To jsou ti, kteří takzvaně převezmou odpovědnost. A po ostatních budou chtít, aby se podřídili.

Už dnes vidíme například na Evropské komisi, že přístup není úplně jednotný. Když tam přijdou Německo nebo Francie, tak mají mnohem snazší cestu k tomu získat, co chtějí, než třeba nějaký menší stát. Už dnes tady ten problém je a tímto bychom ho pouze posílili.

Já bych před tím skutečně varoval. Protože my přece nechceme, nebo minimálně my jako hnutí ANO zastupujeme voliče, kteří nechtějí, aby to v naší střední Evropě vypadalo jako v Západní Evropě. Abychom soutěžili v tom, kdo dá více bezpečnostních zátarasů na vánoční trhy, kde bude více útoků nožem.

Pokud Západní Evropa nevybere tuto zatáčku smrti, tak bude mít velký problém. V podstatě si importovali třetí svět a spějí ke třetímu světu. Ten trend je opravdu velmi špatný.

Já naopak vidím budoucnost Evropské unie právě v té naší zdravé střední Evropě, kde máme zdravý rozum, ctíme tradice. Pozor, Patrioti pro Evropu velmi chtějí silnou Evropu, ale skrz spolupráci, ne skrz integraci. Protože na integraci vydělá pouze evropský technokrat, Berlín a Paříž. A to my nechceme.

Může tzv. skupina E6 oživit stagnující ekonomiku a zvýšit bezpečnost kontinentu v neklidné době? Nebo jde o krok, který zbytek Unie definitivně odsune na druhou kolej? Poslechněte si celou diskusi europoslanců v audiu na začátku článku.

Článek V dvourychlostní Evropě buďme ti rychlejší, vyzývá Kolář. Knotek: Jako kupovat si lístek na Titanik se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Pane Knotku, má premiér Babiš pravdu, když říká, že emisní povolenky ničí evropský průmysl?
Ondřej Knotek (ANO): Jednoznačně. Emisní povolenky doslova drtí evropský průmysl, především ten energeticky náročný, a to napříč Evropou. A zároveň negativně ovlivňují sektor energetiky v některých částech Unie.
Danuše Nerudová (STAN): Myslím, že takto paušálně odpovědět nejde. Já souhlasím s panem Knotkem, že je to obrovský problém v energetickém průmyslu, je to obrovský problém pro oceláře. Ale ukazuje se, že jsou sektory, které si s tím umí poradit.

Tady bych ráda upozornila na to, jak je Česká republika úspěšná v zelených technologiích a podle hodnocení mezinárodního, které provádí Harvardova univerzita, tak jsme číslo tři v exportu zelených technologií.

Čili část průmyslu umí zelenou transformaci využít jako příležitost a pro část průmyslu je to obrovský problém. A to je to, na co se musíme zaměřit.

Například problém českých ocelářů je zásadní a tady je potřeba, aby co nejdříve začalo fungovat uhlíkové clo, aby nedošlo k tomu, že oceláři přijdou o povolenky zdarma a přitom to nebude fungovat.

Připomněl bych v této souvislosti, že když se před lety emisní povolenky ETS1 zaváděly, tak se zaváděly právě proto, aby průmysl motivovaly k zelené transformaci, tedy k omezování emisí. A paní Nerudová připomněla, že k této transformaci už dochází a že si v ní Česko vůbec nevede špatně. Co vy na to, pane Knotku?
Knotek: Určitě si Česko nevede špatně v nějakých specialitách, které mají vysokou cenovou přidanou hodnotu a jsou globálně konkurenceschopné, i když se do nich započítají například vyšší náklady.

Ale to je pouze drobná část toho obchodu, drobná část výroby. Naopak 90 a více procent výroby trpí.

Je pravda, že emisní povolenka je téměř všude na světě nebo na mnoha místech, ale je násobně levnější. Evropská emisní povolenka je bohužel drahá, dokonce je nejdražší na světě. A jak jsem řekl, násobně. Není možné, abychom byli pak ve srovnání s našimi globálními konkurenty málo konkurenceschopní.

Druhý problém je, že cena je nedostatečně předvídatelná. Evropská komise v roce 2019 říkala, že dnes, v roce 2026, bude cena emisní povolenky 25 eur. O pár let déle říkala, že to bude 50 eur – ale cena je skutečně 80 až 90 eur. A to je násobně větší rozdíl. S takovým výkyvem není možné seriózně plánovat významné investice.

Je možné, že některé firmy nebo některé divize některých velkých firem umí uspět v malých zakázkách. Ale co se týče objemu světového obchodu, nedokážou konkurovat ve velkém objemu obyčejné oceli, obyčejné chemie, skla, textilu, porcelánu. To zkrátka při tak vysoké ceně emisní povolenky není možné.

To právě v dopise lídrům Evropské unie před blížícím se summitem píše i premiér Babiš. Poukazuje na to, že současná cena povolenek v rámci systému ETS1 je výrazně vyšší, než v minulosti Komise předpokládala. Není to problém a nemělo by se s tím něco dělat, paní Nerudová?
Nerudová: Samozřejmě že nejistota a cenové výkyvy jsou problém v každém byznysu. Tady se ukazuje velký úspěch minulé vlády, která si na základě toho, co se děje s emisními povolenkami v systému ETS1, správně vyhodnotila situaci a chtěla po Evropské komisi, aby v novém systému ETS2 k tomuto nedocházelo. A sehnala podporu 19 členských států, napsala dopis Evropské komisi, která v novém systému navrhuje kontrolu ceny.

Před námi je legislativa, kdy budeme otevírat právě fungování emisní povolenky v systému ETS1. Myslím, že se shodneme na tom, že dnes už jsou navrženy stabilizační mechanismy právě na kontrolu ceny a určitě bude velký tlak, aby se toto promítlo i do systému ETS1.

Takže jsou navrženy už i určité mechanismy, které by vedly k regulaci stávajících emisních povolenek týkajících se i velkého průmyslu. Je to krok dobrým směrem, pane Knotku?
Knotek: Já se obávám, že pro emisní povolenku prvního typu, pro tu průmyslovou energetickou, v tuto chvíli zatím ještě nejsou navrženy ty kroky, které by to měly snížit. O tom právě je dopis premiéra Babiše anebo třeba iniciativa premiéra Německa a Itálie, které mluví o soběstačnosti a konkurenceschopnosti. V důsledku to samozřejmě znamená i cenu energií a cenu emisních povolenek.

To, co říkala paní Nerudová, podle vás neplatí? Že i v případě ETS1 se uvažuje o stabilizačním mechanismu?
Nerudová: Já jsem hovořila o tom, že na základě zkušeností z navrhování stabilizačního mechanismu pro ETS2 bude určitě otevřena debata, protože se bude otevírat ta směrnice, jakým způsobem trh s ETS1 změnit tak, aby výkyvy ceny nebyly pro průmysl problém. Za drahé energie v Evropě rozhodně nemohou jen zelená opatření.

Celý pořad si můžete poslechnout zde.

Článek Pro a Proti na ČRo Plus: Emisní povolenky drtí průmysl Evropy, míní Knotek. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Knotek: Blamáž roku! Knotek o roli Nerudové coby „klíčové zpravodajky“ se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek #1 Je tady první díl podcastu ANO, i tohle je Brusel! se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Knotek: Green Deal se řítí do zdi. Evropa ignoruje realitu energetiky se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Článek Pro a Proti na ČRo Plus: Prudký odklon od fosilních paliv nedává smysl, míní Knotek. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) je český europoslanec a člen výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin. Stal se zpravodajem pro návrh nového klimatického cíle EU. 

V nedávném komentáři mě Luděk Niedermayer obvinil z populismu, protože jsem odmítl návrh Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040. Chci jasně říct, že tento cíl je nejen nerealistický, ale také strašně nebezpečný pro evropskou ekonomiku i občany.

Podle zaběhlých pravidel znamená vítězství v bruselské bublině najít kompromis. Je jedno, zda dobrý, nebo špatný – hlavně, že je kompromis. U dílčích technických věcí je to možná cesta, ale nesmí to platit u zásadních otázek. Právě tento pokrytecký způsob „eurokompromisů“ v klíčových věcech dovedl EU tam, kde dnes je – do velkých problémů.

My jsme nezaložili Patrioty pro Evropu proto, abychom dál podporovali tuto destrukční politiku „méně špatných kompromisů“. Rozhodně ne v tak strategických otázkách, jako je zavádění nového klimatického cíle.

Evropa už má dva ambiciózní klimatické cíle: do roku 2030 snížit emise o 55 % a do roku 2050 o 100 %. Přesto úředníci v Bruselu navrhli nový mezicíl – do roku 2040 snížení o 90 %.

Ano, dalo se čekat, že s takovým návrhem přijdou, ale nikde nebylo stanoveno, kdy. Logika by přitom velela jasně: nejdříve si ověřme, zda jsme vůbec schopni splnit cíl pro rok 2030, a teprve pak uvažujme o mezicílech. Jenže už dnes víme, že cíl pro rok 2030 pravděpodobně splněn nebude. Balíčky legislativy, které k němu měly vést, narážejí na zásadní problém – ukazují se jako nereálné a extrémně drahé. Emisní povolenky pro domácnosti a dopravu, emisní cíle pro automobilky či pravidla odlesňování se proto odkládají nebo zmírňují. A přesto euroúředníci neváhali přijít s novým, ještě ambicióznějším cílem pro rok 2040. A to navzdory tomu, že svět EU v tomto směru nenásleduje a stávající cíle jsou už dnes sotva splnitelné. Není to absurdní?

Článek Ondřej Knotek: Klimatický cíl pro rok 2040 je bruselský nesmysl, který Evropu zničí se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) působí v Evropském parlamentu (EP) už druhé období a poté, co v evropské politice skončila Dita Charanzová, patří mezi nejvýraznější zástupce ANO a vede i klub jeho europoslanců.

Nyní máte v EP důležitou funkci zpravodaje předlohy pro klimatický cíl do roku 2040. Co prosazujete?
Jednání stále probíhá. Makáme na tom. Já jsem slyšel od kolegyně Nerudové, že jsem líný, protože jsem namísto toho, abych vyjednal nějaký mírnější kompromis, navrhl odmítnutí.

Navrhujete tedy úplné zrušení tohoto návrhu?
Ano. Teď to předložím pro občany. Evropská komise řekla: Každý občan dostane navíc deset ran holí. A já jsem – místo toho, abych vyjednával, že místo deseti ran mají dostat jenom sedm – řekl ne, my už nechceme žádné rány. Šlo o nový klimatický cíl, který by ale v důsledku znamenal zdražení, chaos a byrokracii. To znamená přítěž pro občany. Proto to přirovnávám k ranám holí. Navrhli jsme pro to zrušení. K nám se přidaly již dvě frakce konzervativců a suverenistů. V té nejsilnější frakci u lidovců jsou velmi rozděleni. Ale vypadá to, že i některé národní delegace evropských lidovců také podávají návrh na zrušení. Takže pro nás je to nejlepší, co by se mohlo stát.

Vy tedy chcete úplně opustit klimatické cíle EU?
Evropská unie má již dva právně závazné klimatické cíle. Nějaký třetí uprostřed mezi těmi dvěma určitě nepomůže lépe implementovat klimatická opatření. Spíš bychom se měli podívat, jestli vůbec splníme ten první cíl. A pokud ano, je třeba se zabývat cílem druhým. Takže první, o čem se bude hlasovat, je odmítnutí. My máme ještě nějakou další variantu. Určitě se ale nebudeme podílet na tom, že by vznikl nějaký nový klimatický cíl pro rok 2040.

Na tomto zasedání EP byl hlavním bodem projev o stavu EU. Jak jste ho vnímal?
Měl to být projev o stavu EU. Zcela jistě do něj patří zmiňovat globální záležitosti jako válka na Ukrajině, popřípadě i Gaza. Ale mluvit o tom prvních 20 až 30 minut? To, co jsem viděl, bylo divadlo, které mělo od skutečných problémů v Unii přenést zájem na Ukrajinu a obhájit investice ve zbrojení. Snahu Ursuly von der Leyenové a její komise posílit rozhodování v Bruselu na úkor členských států. A to je samozřejmě věc, kterou my nechceme.

Zmínil jste Ukrajinu. Nyní EP schválil další dokument podporující její vstup do EU. Proč se váš klub zdržel?
Protože je to rezoluce, která má v sobě jak dobré věci, tak špatné věci. My jsme se často u rezolucí k Ukrajině zdržovali hlasování, protože tam byly fráze, se kterými člověk může souhlasit. Ale pak je tam výraz, který je nepřijatelný nebo špatný. Vstup Ukrajiny do EU, to je velmi citlivá věc, a to byl jeden z důvodů toho zdržení. Prostě je to pokrytectví, kdy některé státy, zvlášť na západě Evropy, mluví o tom, jak je důležité, aby Ukrajina vstoupila do EU, ale budou chtít zrušit právo veta. Aby se nikdy nestalo, že tento velký stát mohl něco změnit. A tohle je právě to pokrytectví, na kterém se my jako hnutí ANO neúčastníme.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Evropa pro Čechy na webu Deník.cz.

Článek Ondřej Knotek z ANO: Nechceme, aby lidé místo deseti dostali ran sedm se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Dnešní debata potvrdila, že nový cíl není realistický. Evropská komise chce tlačit Evropu do závazků, které nikdo jiný na světě nemá. Odnesou to naši občané a průmysl, zatímco globální klima se tím nezachrání,“ zopakoval Ondřej Knotek.

Podle Knotka představuje návrh Komise extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztrátu konkurenceschopnosti i pracovních míst a zároveň výrazné zdražení života. „Už dnes se lidé potýkají s vysokými cenami energií a emisních povolenek. Přijetí cíle pro rok 2040 by znamenalo další balík regulací a povinností, které mohou podle propočtů zdražit život domácností až o desítky tisíc korun ročně,“ upozornil Knotek.

“Právě v těchto dnech se reálně ukazuje, jak hluboko systém EU ETS II zasáhne do rodinných rozpočtů. Burzovní cena emisní povolenky pro domácnosti překročila na londýnské burze hodnotu 87 eur, tedy přibližně 2 130 Kč. Pokud by tato cena byla reálně v roce 2027 uplatněna, průměrná domácnost by čelila nárůstu nákladů cca o 24 000 Kč ročně”, varoval Knotek.

Zpravodaj zároveň odmítl ideologické přístupy, které ignorují geopolitickou a ekonomickou realitu: „Podíl EU na světových emisích je jen 6–7 %. Pokud Čína, USA nebo Indie nepřijmou stejně přísné cíle, Evropa sama nic nezmění. Zato ztratí schopnost investovat do oblastí, které nyní potřebujeme nejvíc – do bezpečnosti, obrany, zdravotnictví a infrastruktury. V době, kdy čelíme historicky největším bezpečnostním výzvám, je hazardem odvádět stovky miliard eur do uspěchaných klimatických experimentů,“ zdůraznil Knotek.

Patrioti podle něj nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a uspěchané kroky: „Podporujeme rozumné kroky proti klimatické změně. Ale to nesmí znamenat, že Brusel bude vnucovat lidem a průmyslu nesplnitelné závazky, které ohrozí ekonomickou stabilitu. Evropané potřebují jistotu, že jejich práce a životní úroveň nebudou obětovány ideologii.“

Výbor ENVI bude o návrhu hlasovat 23. září, poté by se legislativa měla dostat na říjnové plenární zasedání Evropského parlamentu.

Článek Europoslanec Knotek na Výboru ENVI obhajoval odmítnutí nového emisního cíle pro rok 2040 se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Evropská Komise chce rychleji snižovat emise skleníkových plynů, ať to stojí, co to stojí. Odnesou to ale především Evropané. Nový cíl totiž povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči světovým ekonomikám, které takové právně závazné pravidla pro rok 2040 nemají,“ říká Knotek. „Je tu extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztráty pracovních míst napříč Evropou a celkové oslabení hospodářství Unie.”

Už nyní v rámci balíčku Fit for 55 snižuje EU emise uhlíku o 55 % do roku 2030. Podíl Evropské unie na celosvětových emisích CO2 je přitom jen přibližně 6–7 %. Oproti tomu Čína produkuje zhruba 30 %, Spojené státy 14–15 %, Indie 7–8 % a zbytek světa – včetně rozvojových zemí – tvoří přibližně 40 % emisí. „Evropa si nesmí nalhávat, že zachrání planetu sama. Pokud ostatní velké ekonomiky nepřijmou srovnatelně přísná opatření, dopadne na nás jen vysoká cena a ztráta konkurenceschopnosti – bez skutečného efektu na klima,“ zdůrazňuje Ondřej Knotek.

Jako zpravodaj bude Knotek řídit vyjednávání a přípravu stanoviska Evropského parlamentu k tomuto návrhu. Zdůrazňuje, že nepřipustí slepou podporu nerealistických závazků, které ohrožují ekonomickou stabilitu. „Nový klimatický cíl přinese další balík legislativy, která ještě více urychlí zdražování. Zdraží poplatky za emise včetně emisních povolenek pro domácnosti – ty by mohly vzrůst až šestinásobně,“ varuje. „Podle propočtů může tento návrh Evropské komise zdražit život v dnešních cenách až o 90 tisíc korun ročně.“

Ondřej Knotek opakuje, že Patrioti rozhodně nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a unáhlené kroky, které by poškodily evropské občany i průmysl. „Chápeme a podporujeme nutnost správně reagovat na klimatickou změnu. Ale říkáme jasně: Evropa nesmí jít cestou jednostranných, zrychlených opatření, která ohrožují ekonomickou stabilitu a životní úroveň lidí,“ dodává Knotek.

Europoslanec zároveň upozorňuje, že Evropa tímto návrhem oslabuje sama sebe – a to v době, kdy čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám a kdy je nezbytné investovat do obrany, zdravotnictví a infrastruktury. „Každé euro, které nyní Brusel nalije do uspěchaných klimatických opatření, bude chybět jinde – zejména v oblasti bezpečnosti, kde nás čekají historicky nejvyšší výdaje,“ upozorňuje Knotek. „Tímto návrhem, kterým Evropa nic významného ve vztahu ke klimatu nedokáže, se Brusel znovu snaží být nejvíce ambiciózní. Ale svět nás nenásleduje. My musíme myslet na každodenní život lidí – ne na ideologické experimenty,“ uzavírá. „My v Česku a celé střední Evropě dobře víme, kam podobné ideologicky motivované cíle mohou vést.“

Článek Knotek: Odmítli jsme návrh nového cíle zrychlující Green Deal se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.