Green Deal Archivy - Ondřej Knotek europoslanec ČR

Europoslanec Knotek na Výboru ENVI obhajoval odmítnutí nového emisního cíle pro rok 2040

Veronika Varoši — Thu, 04 Sep 2025 10:16:49 +0000

Poslanci Evropského parlamentu dnes ve Výboru pro životní prostředí (ENVI) projednávali návrh Evropské komise nový klimatický cíl EU – snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Zpravodaj k této legislativě, český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti pro Evropu), návrh jasně odmítl a varoval před jeho ničivými dopady na evropskou ekonomiku a každodenní život občanů.

„Dnešní debata potvrdila, že nový cíl není realistický. Evropská komise chce tlačit Evropu do závazků, které nikdo jiný na světě nemá. Odnesou to naši občané a průmysl, zatímco globální klima se tím nezachrání,“ zopakoval Ondřej Knotek.

Podle Knotka představuje návrh Komise extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztrátu konkurenceschopnosti i pracovních míst a zároveň výrazné zdražení života. „Už dnes se lidé potýkají s vysokými cenami energií a emisních povolenek. Přijetí cíle pro rok 2040 by znamenalo další balík regulací a povinností, které mohou podle propočtů zdražit život domácností až o desítky tisíc korun ročně,“ upozornil Knotek.

“Právě v těchto dnech se reálně ukazuje, jak hluboko systém EU ETS II zasáhne do rodinných rozpočtů. Burzovní cena emisní povolenky pro domácnosti překročila na londýnské burze hodnotu 87 eur, tedy přibližně 2 130 Kč. Pokud by tato cena byla reálně v roce 2027 uplatněna, průměrná domácnost by čelila nárůstu nákladů cca o 24 000 Kč ročně”, varoval Knotek.

Zpravodaj zároveň odmítl ideologické přístupy, které ignorují geopolitickou a ekonomickou realitu: „Podíl EU na světových emisích je jen 6–7 %. Pokud Čína, USA nebo Indie nepřijmou stejně přísné cíle, Evropa sama nic nezmění. Zato ztratí schopnost investovat do oblastí, které nyní potřebujeme nejvíc – do bezpečnosti, obrany, zdravotnictví a infrastruktury. V době, kdy čelíme historicky největším bezpečnostním výzvám, je hazardem odvádět stovky miliard eur do uspěchaných klimatických experimentů,“ zdůraznil Knotek.

Patrioti podle něj nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a uspěchané kroky: „Podporujeme rozumné kroky proti klimatické změně. Ale to nesmí znamenat, že Brusel bude vnucovat lidem a průmyslu nesplnitelné závazky, které ohrozí ekonomickou stabilitu. Evropané potřebují jistotu, že jejich práce a životní úroveň nebudou obětovány ideologii.“

Výbor ENVI bude o návrhu hlasovat 23. září, poté by se legislativa měla dostat na říjnové plenární zasedání Evropského parlamentu.

Článek Europoslanec Knotek na Výboru ENVI obhajoval odmítnutí nového emisního cíle pro rok 2040 se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Knotek: Odmítli jsme návrh nového cíle zrychlující Green Deal

Veronika Varoši — Thu, 24 Jul 2025 09:56:30 +0000

Evropská komise navrhuje nový klimatický cíl – snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti pro Evropu), který byl nově jmenován zpravodajem Evropského parlamentu pro tuto legislativu, předložil odmítnutí tohoto návrhu a varuje před jeho negativními dopady na českou i evropskou ekonomiku.

„Evropská Komise chce rychleji snižovat emise skleníkových plynů, ať to stojí, co to stojí. Odnesou to ale především Evropané. Nový cíl totiž povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči světovým ekonomikám, které takové právně závazné pravidla pro rok 2040 nemají,“ říká Knotek. „Je tu extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztráty pracovních míst napříč Evropou a celkové oslabení hospodářství Unie.”

Už nyní v rámci balíčku Fit for 55 snižuje EU emise uhlíku o 55 % do roku 2030. Podíl Evropské unie na celosvětových emisích CO2 je přitom jen přibližně 6–7 %. Oproti tomu Čína produkuje zhruba 30 %, Spojené státy 14–15 %, Indie 7–8 % a zbytek světa – včetně rozvojových zemí – tvoří přibližně 40 % emisí. „Evropa si nesmí nalhávat, že zachrání planetu sama. Pokud ostatní velké ekonomiky nepřijmou srovnatelně přísná opatření, dopadne na nás jen vysoká cena a ztráta konkurenceschopnosti – bez skutečného efektu na klima,“ zdůrazňuje Ondřej Knotek.

Jako zpravodaj bude Knotek řídit vyjednávání a přípravu stanoviska Evropského parlamentu k tomuto návrhu. Zdůrazňuje, že nepřipustí slepou podporu nerealistických závazků, které ohrožují ekonomickou stabilitu. „Nový klimatický cíl přinese další balík legislativy, která ještě více urychlí zdražování. Zdraží poplatky za emise včetně emisních povolenek pro domácnosti – ty by mohly vzrůst až šestinásobně,“ varuje. „Podle propočtů může tento návrh Evropské komise zdražit život v dnešních cenách až o 90 tisíc korun ročně.“

Ondřej Knotek opakuje, že Patrioti rozhodně nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a unáhlené kroky, které by poškodily evropské občany i průmysl. „Chápeme a podporujeme nutnost správně reagovat na klimatickou změnu. Ale říkáme jasně: Evropa nesmí jít cestou jednostranných, zrychlených opatření, která ohrožují ekonomickou stabilitu a životní úroveň lidí,“ dodává Knotek.

Europoslanec zároveň upozorňuje, že Evropa tímto návrhem oslabuje sama sebe – a to v době, kdy čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám a kdy je nezbytné investovat do obrany, zdravotnictví a infrastruktury. „Každé euro, které nyní Brusel nalije do uspěchaných klimatických opatření, bude chybět jinde – zejména v oblasti bezpečnosti, kde nás čekají historicky nejvyšší výdaje,“ upozorňuje Knotek. „Tímto návrhem, kterým Evropa nic významného ve vztahu ke klimatu nedokáže, se Brusel znovu snaží být nejvíce ambiciózní. Ale svět nás nenásleduje. My musíme myslet na každodenní život lidí – ne na ideologické experimenty,“ uzavírá. „My v Česku a celé střední Evropě dobře víme, kam podobné ideologicky motivované cíle mohou vést.“

Článek Knotek: Odmítli jsme návrh nového cíle zrychlující Green Deal se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Green Deal v europarlamentu má v rukou Ondřej Knotek z ANO

Veronika Varoši — Thu, 17 Jul 2025 05:50:49 +0000

Europoslanec zvolený za ANO Ondřej Knotek se stal europarlamentním zpravodajem k návrhu legislativy na zrychlení evropského Green Dealu. Bude řídit přípravu nového závazného cíle na snížení emisí pro rok 2040.

Přípravu legislativy, která má urychlit evropské úsilí o snižování emisí, dostala v evropském parlamentu na starost frakce Patriotů pro Evropu. Její členové přitom volají spíš po zpomalení unijního Green Dealu než po jeho urychlení.

Parlamentním zpravodajem, který přípravu nové greendealové legislativy řídí, se stal český europoslanec ANO Ondřej Knotek. Informaci Seznam Zprávám potvrdil ve středu večer osobně.

Knotek má připravit pro hlasování v europarlamentu návrh, se kterým nedávno přišla Evropská komise: nový milník pro snižování emisí k roku 2040. Podle návrhu se má Unie zavázat do konce příští dekády ke snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990. Pokud návrh schválí europoslanci a také Rada EU, v níž zasedají zástupci vlád, stane se nový cíl závazným bodem Evropského klimatického zákona.

Klimatický zákon z roku 2021 má zatím cíle dva: snížení emisí o 55 procent k roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050.

Návrh Evropské komise na nový cíl k roku 2040 je o něco mírnější, než se původně čekalo. Umožňuje například vykázat tři procenta z požadované emisní úspory zahraničními kredity, tedy emisními úsporami, jichž Evropané dosáhnou investicemi mimo Evropu.

V rozvojovém světě se dá dosáhnout obdobné emisní úspory s vynaložením menších nákladů než ve vyspělé Evropě, která dekarbonizuje už 25 let. Přesto nový cíl bude znamenat zrychlení greendealového úsilí a větší tlak na emisní úspory u firem či domácností.

O novém cíli se v Evropě vede čilá debata. Část politiků ho odmítá jako příliš nákladný a technicky obtížně proveditelný. Proti se už postavila česká vláda, stejně jako domácí opozice.

Europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, jejímiž členy jsou kromě europoslanců za české hnutí ANO, Přísahu a Motoristy také zástupci maďarského Fideszu, italské Ligy, rakouských Svobodných, francouzského Národního sdružení a dalších pravicových či populistických stran, rozhodně nepatří k zastáncům urychlení Green Dealu. Spíš naopak.

„Klimatický zákon se připravoval v roce 2020, od té doby se situace změnila. Když nyní vidím realitu klimatické politiky ve světě, čekal bych spíš přehodnocení cílů pro roky 2030 a 2050, ne zrychlování Green Dealu,“ prohlašuje Knotek.

Ten zatím nechce podrobněji mluvit o tom, v jakém duchu práci na novém emisním závazku pro Evropskou unii povede. Podle parlamentních pravidel může zpravodaj navrhnout i stažení připravované legislativy z jednání europarlamentu. Knotek tuto variantu zatím odmítá komentovat.

Článek je dostupný zde.

Článek Green Deal v europarlamentu má v rukou Ondřej Knotek z ANO se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Green Deal vede ke krachu průmyslu. Bruselské úřednictvo vydírá státy i firmy. “ říká Ondřej Knotek v aktuálním rozhovoru pro XTV

Veronika Varoši — Sat, 14 Dec 2024 12:13:12 +0000

Ondřej Knotek není jen bubeník, ale především europoslanec za hnutí ANO a zastupitel Karlovarského kraje. Jak vlivná je frakce Patrioti v Evropském parlamentu? Do jaké míry se ho dotýkají výroky některých našich představitelů, kteří označují Patrioty za proruskou svoloč? Jaký vývoj lze očekávat v otázce Green Dealu? Je to jen bohapustý kšeft, nebo něco víc? A kam by podle Patriotů měl Green Deal směřovat?

„Už se prokázalo, že máme (frakce Patrioti, pozn. red.) velký vliv. Jsme třetí nejsilnější frakcí. A vlastně volby dopadly tak, že všichni, kdo napříč politickým spektrem slibovali méně Bruselu – rozuměj Green Deal a méně migrace – mají většinu.“ – říká Ondřej Knotek. „Garantujeme přes 80 hlasů, jsme v klíčových výborech, a dokonce my, Češi z hnutí ANO, jsme slušně zastoupeni. Už se také ukázalo, například v klimatickém hlasování – i když zatím nešlo o žádné zásadní věci –, že jsme dokázali vytvořit většinu.“ – upozorňuje Ondřej Knotek. YouTube – Xaver Live „Míněno proti těm zeleným progresivistickým aktivistickým politikům. Pokud všichni dodrží, co slíbili, jsme součástí toho, co si lidé přejí.“ – zdůrazňuje Ondřej Knotek.

Článek „Green Deal vede ke krachu průmyslu. Bruselské úřednictvo vydírá státy i firmy. “ říká Ondřej Knotek v aktuálním rozhovoru pro XTV se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

EURO 7 byla léčkou, jak zakázat spalovací motory. Česká vláda skočila na lep, tvrdí europoslanec Knotek

Samuel Zabolotnij — Sun, 02 Jun 2024 17:52:57 +0000

Česká vláda podle europoslance Ondřeje Knotka z ANO udělala za svého předsednictví chybu, když místo vzdoru a odmítnutí zákazu spalovacích motorů souhlasila s přijetím výměnou za normu EURO 7. Frans Timmerman připravil na naše politiky léčku, kterou pak museli poslanci v Evropském parlamentu horko těžko hasit, uvedl politik v rozhovoru s Epoch Times.

Způsob, jakým koalice, ministr dopravy Kupka a europoslanec Alexandr Vondra komunikovali s veřejností normu EURO 7, která nastavuje budoucí pravidla pro výrobu automobilů zejména v oblasti emisí, je podle Knotka „podvod na veřejnost“.

Ministr dopravy Martin Kupka vloni označil schválení mírnější verze EURO7 jako „velký úspěch“. Za okleštění radikální normy si činí zásluhy i europoslanec Alexandr Vondra, který návrh na její zmírnění v EP předkládal a přesvědčoval ostatní poslance, aby pro ni hlasovali.

Knotek však Epoch Times sdělil, že celý příběh se odehrál poněkud odlišně. „Za českého předsednictví byly dvě důležité legislativy. Jedna zákaz spalovacích motorů, to byla norma na emise CO2, a pak bylo Euro 7. Ta norma na emise CO2, ten takzvaný zákaz spalovacích motorů, už byl ve finálním vyjednávání,“ popsal sled událostí Knotek.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zodpovědný za implementaci Green Dealu udělal podle Knotka léčku, kdy české vládě, která v té době předsedala Evropské unii, měl říct: „Pokud dojednáte včas a rozumně zákaz spalovacích motorů, tak já jako Evropská komise vydám mírnou normu Euro 7,“ líčí český europoslanec a dodává, že vládní politiky i Alexandra Vondru varovali, aby Timmermansovi nevěřili.

Česká vláda však dle něho na to nedala a iniciativně zákaz spalovacích motorů v říjnu 2022 schválila. „Asi týden nebo čtrnáct dní poté Evropská komise navrhla Euro 7, tu skoro nejtvrdší možnou variantu, která vůbec připadala v úvahu. Takže oni skočili na lep, vlastně způsobili požár a pak se probudili a řekli: ‚jdem hasit‘,“ říká Knotek.

Teprve poté dle něj vyjel ministr Kupka do Bruselu, kde začal jednat a Alexandr Vondra se stal v Evropském parlamentu zpravodajem zmírňovacího návrhu. Poslanci ANO se však po zvážení pro a proti dohodli, že pro Vondrův návrh hlasovat nebudou z důvodu, že automobilový průmysl už je i tak pod dost velkým tlakem a vystačí si i s normou EURO 6.

Navíc v návrhu nebyla zahrnuta možnost, aby po roce 2035 mohla být ve spalovacích motorech používána alespoň syntetická paliva a biopaliva. Na této podmínce mezitím trvali Němci, kteří vyhrožovali, že legislativu zablokují, proto jim měla komise slíbit, že do EURO 7 nebo někam jinam možnost používání biopaliv a syntetických paliv přidá.

„Saša Vondra, lídr koalice SPOLU, prezentuje (EURO 7) jako úspěch a neříká při tomto, že ten požár původně zapálili oni. Kdyby Timmermansovi neskočili na lep, ta norma mohla být mnohem mírnější a třeba by se tam dokázalo v rámci jednání dotlačit i ta syntetické paliva a biopaliva. Takhle byl Evropský parlament strašně rád, že se vůbec něco zmírnilo,“ konstatuje v rozhovoru Knotek. Norma EURO 7 je podle něj „jeden z těch příkladů, kdy komunikace této vlády k lidem není upřímná.“

Sám Knotek je za myšlenku snižování emisí a přechodu na bezfosilní paliva, ale nesmí podle něj dojít k ohrožení konkurenceschopnosti Evropského průmyslu.

Zdroj: The Epoch Times

Článek EURO 7 byla léčkou, jak zakázat spalovací motory. Česká vláda skočila na lep, tvrdí europoslanec Knotek se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Europoslanci se už začali ptát, kdo Green Deal zaplatí

Samuel Zabolotnij — Mon, 22 Apr 2024 09:28:22 +0000

Evropský parlament čeká obměna, a to už po červnových volbách. Může tak dojít ke změně přístupu třeba k migraci, ale i Green Dealu. K jeho dlouhodobým kritikům patří i europoslanec za ANO Ondřej Knotek. Změna je podle něj možná a už teď je vidět třeba u evropských lidovců a umírněného zeleného jádra.

Zdá se, že volby do Evropského parlamentu mohou tentokrát otočit kormidlem unijní politiky. Vypadá to tak i při pohledu z Bruselu nebo Štrasburku?

Vypadá. I současný parlament změnil svoji míru zelenosti a aktivistického přístupu. Existuje v něm určité zelené jádro, které do Green Dealu nainvestovalo spoustu času a politického kapitálu. Pro něj platí: čím rychleji a čím víc, tím líp. Pak je tu ale další skupina, taky poměrně zelená, ale už ne tak vyhraněně. A tito lidé se začínají ptát, kolik, co bude stát a jaké to bude mít dopady na občany. V posledním roce se nám tak podařilo zastavit některé návrhy, které by dřív prošly úplně bez problémů.

Čím to je?

Tou první příčinou je právě otázka: kdo to zaplatí? Leckomu se otevřely oči, a nakonec třeba u průmyslových emisí nebyl výsledek tak tvrdý, jak se navrhovalo. Totéž lze říct o zemědělství. Původně se totiž o skotu uvažovalo jako o „říhajícím“ průmyslu. Protože říhání krav je zdrojem metanu. To se podařilo zastavit úplně. Čili je vidět změna. Veškeré trendy pak naznačují, že posílí strany, které budou víc racionální a víc orientované na ekonomiku. Pak se buď potvrdí směr, který je nastolen do roku 2030 a v dalších cílech 2040, nebo se řekne, že směr je dobrý, ale provedení je třeba udělat jinak. Čímž se vracím k té otázce na příčiny změn. Protože se změnila i geopolitická situace. Pokud máme Green Deal závislý na dovozech z Číny, tak to asi není ideální.

Jste optimista, že by k eurovolbám mohlo v Česku přijít více než obvyklých dvacet až třicet procent voličů?

Myslím, že ta situace, kdy unie tolik zasahuje do našich životů, a kdy se během našeho předsednictví objevovali europoslanci víc v médiích, by mohla voliče zaktivizovat. Jak ty probruselské, tak ty, kteří chtějí změnu.

Bude Evropa ke změnám akceschopná?

Já si někdy kladu otázku, jestli ji vůbec ještě někdo řídí. Vezměte si třeba návrh nařízení k takzvaným „fluorovaným plynům“. Pokud bychom nezasáhli, snížil by dostupnost tepelných čerpadel v době, kdy existoval jiný strategický projekt RePowerEU, jehož cílem je jich nainstalovat šedesát milionů do roku 2030. Ty plyny se mimochodem používají v inhalátorech. Protože ředitelství řízené Fransem Timmermansem nekomunikovalo dostatečně s ředitelstvím pro zdraví, tak půl roku poté, co bylo nařízení vydané, jsem zjistil, že by návrh zároveň vedl k nedostatku inhalátorů.

Nový parlament bude volit novou Evropskou Komisi. To je přesně ten moment, kdy bude záležet, zda Komise dostane zadání ke změnám nebo zadání pokračovat v tom, co dělala doteď. Anebo nic určitého. O tom se rozhodne v prvním půlroce po zvolení nového europarlamentu, který bude mít v té době největší sílu. I proto, že komisaři od něj dostanou zadání s úkoly. Pak už si tolik nařizovat nenechají. Samozřejmě i potom bude mít parlament možnost návrhy měnit, či blokovat, ovšem komise má výhodu aparátu a zákonodárné iniciativy.

Takže, aby došlo ke změnám, reálné je. Uvidíme, jaké bude její složení Evropské Komise a konkrétní složení europarlamentu, protože o klíčových věcech se vždy bude rozhodovat napříč frakcemi.

Evropa přestává být konkurenceschopná. Jedním z důvodů je její klimatická politika. Problém není existence klimatické politiky, ale způsob jejího provedení. Evropa jde na rozdíl od ostatních předních ekonomik světa cestou, co nejrychlejšího snížení emisí na úkor konkurenceschopnosti a spravedlnosti. Změna je tedy nutná.

Ondřej Knotek (39)

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes působí jako politik, člen hnutí ANO, průmyslový manažer, v letech 2014 až 2018 zastupitel města Mariánské Lázně a od roku 2019 poslanec Evropského parlamentu. Je členem politické skupiny Renew Europe (Obnova Evropy), která funguje v rámci Evropského parlamentu.

Článek Europoslanci se už začali ptát, kdo Green Deal zaplatí se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Nesmíme bláznit, ekologická opatření je třeba zmírnit, říká europoslanec Knotek

Samuel Zabolotnij — Fri, 23 Jun 2023 06:10:41 +0000

České firmy a domácnosti už více než rok čelí energetické krizi. Co nás v tomto směru čeká dál, když se v Evropě zavádí takzvaný Green Deal? A můžou se přísná ekologická opatření ještě zmírnit? To přiblížil Ondřej Knotek, poslanec Evropského parlamentu a člen frakce Renew Europe, který byl hostem pořadu Byznys kafe.

Když Ondřej Knotek přijede z Bruselu domů do Mariánských Lázní, lidé se ho prý často ptají, jestli se v tom Evropském parlamentu už úplně nezbláznili. Narážejí především na zavádění tvrdých ekologických opatření či blížící se konec spalovacích motorů u aut. A on jim častokrát odpovídá, že většina europoslanců nyní tak trochu poblázněná asi je.

„Není to o tom směru – zabývat se ekologií je podle mě v pořádku. Ale bohužel máme za sebou nějaké krize a představa, že svět půjde v tuto chvíli s námi stejným směrem a Indové a Číňané nás budou v našich krocích následovat, je nereálná. Je to jako bychom jeli společným autem a někteří chtějí dál šlapat na plyn a zrychlovat, zatímco druhá část posádky už říká brzděte, na konci je zeď. Je to tedy o tom, jestli si ekonomickou popravu Evropy budeme vychutnávat až do konce, anebo zvítězí zdravý rozum a budeme to dělat chytřeji,“ vyjádřil se europoslanec Ondřej Knotek.

Jak by se tedy Green Deal měl podle něj řešit chytřeji či umírněněji? Správnou cestu vidí ve větší míře přizpůsobení se na klimatickou změnu. „Evropa sama nedokáže klimatickou změnu zastavit a ukazuje se, že ostatní velmoci se k nám nepřidají v takovém tempu. Ty cíle, které jsme si nastavili, bychom tedy měli upravit. Snažíme se totiž jeden z nejčistších průmyslů na světě udělat ještě čistější, zatímco jinde ve světě takhle rychle nejdou. Naše firmy na to doplatí, protože se pak nejrůznější věci vyplatí vyrábět jinde a do Evropy se budou jen dovážet,“ konstatoval dále europoslanec za hnutí ANO.

V pořadu Byznys kafe hovořil s moderátorem Janem Kličkou také o tom, zda u nás máme prostor na to, abychom spotřebu elektřiny do roku 2050 pokryli z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny. Hovořil i o plánech na výstavbu takzvané Gigafactory na výrobu baterií v západních Čechách, nebo o konci spalovacích motorů v autech do roku 2035.

„Mezi europoslanci už se hovoří o tom, že se po příštích volbách ten silný tlak na elektromobilitu a konec spalovacích motorů zmírní. Že by se třeba emise z aut nemusely snížit rovnou o sto procent, ale třeba jen o devadesát procent. Nemusely by se tak striktně určovat technologie, ať se o ně více popere trh. Mohly by se tím pádem více prosadit i různé hybridy, nejen elektromobily. A další směr, který se bude ještě řešit, jsou i syntetická paliva a biopaliva. Tak jako tak toto nařízení počítá s revizí v roce 2026,“ nastínil poslanec Evropského parlamentu a člen frakce Renew Europe.

V další části rozhovoru přišla řeč i na to, že je ředitelem Evropského energetického fóra a jaké jsou jeho přínosy. Měly by podle něj mezi strategické energetické zdroje patřit jaderné elektrárny? Nebo u nás dokážeme v budoucnu vyrobit dostatek energie ze solárních a větrných elektráren? Odpovědi i na tyto a další otázky si poslechněte ve videorozhovoru Byznys kafe, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Celý videorozhovor je k dispozici zde: https://www.denik.cz/byznys-kafe/ondrej-knotek-renew-europe-green-deal.html

Článek Nesmíme bláznit, ekologická opatření je třeba zmírnit, říká europoslanec Knotek se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Europoslanec Knotek: Nebyl bych tak dogmatický, že v roce 2050 už nevypustíme ani gram CO2

Samuel Zabolotnij — Fri, 16 Jun 2023 09:00:51 +0000

Smlouvy o EU zakotvují právo členských zemí na volbu energetického mixu, na druhou stranu evropská legislativa stanovuje řadu omezení, která se týkají výše emise skleníkových plynů, podílu obnovitelných zdrojů energie nebo třeba výše konečné spotřeby. „Z Bruselu se toho ‚valí‘ opravdu hodně. Ovšem Brusel dnes, nemusí být totéž co Brusel za rok,” zdůraznil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek na sympoziu Ekonomického deníku na téma Jak má vypadat nová Státní energetická koncepce. Může se tak podle něho stát, že volby do Evropského parlamentu příští rok leccos v pohledu na klimatické cíle změní.

„Asi bych nebyl tak dogmatický s tím, že v roce 2050 už nevypustíme ani gram CO2. Možná bych spíše říkal pragmaticky, že směřujeme k tomu, že Evropa bude okolo roku 2050 téměř klimaticky neutrální. To je, myslím si, reálné. A má to rozhodně smysl,” sdělil na úvod svého vystoupení na sympoziu europoslanec. Podotkl, že je potřeba nezapomínat na politické klima v rámci EU – právě to by mohlo volby do Evropského parlamentu ovlivnit. „Složení a způsob myšlení ‚bruselské bubliny‘ dnes odpovídá roku 2019, tedy velmi zelené ambice. A bohužel na dvě proběhlé krize, covid a tu energeticko-inflační, Brusel dokázal v zásadě zareagovat jenom šlápnutím na plyn. A to asi není úplně to, co bychom chtěli,” zkonstatoval. Dřívější Komise (EK) podle něho tak ambiciózní a politická nebyla. A ta další tak být také nemusí.

Podle něho totiž členové aktuální Komise mají vlastní názor a využívají veškerých nástrojů, jak svou sílu více posílit. „Jenže šijí horkou jehlou. Jde o neuvěřitelný balík legislativy (enviromentální), který se musel udělat v určitém čase a k nim dopadové studie. A ty se udělaly, s odpuštěním, účelově a mizerně. Chyby si neumí ale někteří z nich přiznat. Pan Frans Timmermans (místopředseda EK) a paní Ursula von der Leyenová (předsedkyně Evropské komise). Za rok ale může být situace jiná,” řekl Knotek. Podle něho by totiž celkový přístup by mohl být v příštích letech – s novým osazenstvem Komise – mnohem více racionální. Jejího předsedu totiž po volbách volí Evropský parlament (EP), a EK potřebuje vyslovení důvěry právě od něho, aby se mohla formálně ujmout svého mandátu na počátku funkčního období. Trendy směrem k racionalitě přitom Knotek vnímá už i dnes, jak dodal.

„V tom velkém balíku, který je už vykopnutý, bude možnost něco málo změnit. Protože zkrátka potřebujeme předvídatelný plán a podmínky, aby se dalo podle toho investovat,” zdůraznil.

Nicméně u legislativy, která už jsou aktuálně v běhu, které se třeba týká konce spalovacích motorů u nových aut od roku 2035 nebo mechanismu emisních povolenek, tedy v záležitostí, o kterých je Česko přesvědčené, že nejde zrovna o optimální směr, by už nyní mělo podle něho hledat spojence. A to právě i s ohledem na probíhající aktualizaci Státní energetické koncepce. „Nemůžete něco paralelně připravovat a doufat, že se to změní (samo). Minimálně se to politicky musíte snažit protlačit,” doplnil.

V této souvislosti zmínil, že aktualizovaná energetická koncepce by měla reflektovat i to, jak to teď vypadá se změnou klimatu. Připomněl, že Green Deal jako takový, by měl udělat z čistého evropského průmyslu ještě více čistý tak, aby Evropu v tomto ohledu následovala celá planeta. „Abychom vytvořili technologie, měli jsme náskok a přispěli k té absolutní nule emisí co nejdřív. K celosvětové klimatické neutralitě. Jenomže přišel covid a přišla krize. Co to teď znamená? Důraz na soběstačnost a strategickou autonomii,“ podotknul. „Pro Evropu třeba otevřená, ale pro nějaký významný velký stát a další, tomu tak už nebude. Nebudou chtít následovat Evropu, nebudou chtít používat naše technologie. Naopak budou chtít, abychom my používali ty jejich,” zdůraznil změny, které s tím nastaly.

Podle něho to znamená především to, že o tom, jestli se člověku podaří snížit, nebo zastavit změnu klimatu, respektive alespoň část, za kterou odpovídá člověk, se nebude rozhodovat v Evropě. „Takže i když bude evropský Green Deal naprosto úspěšný, tak to ještě nebude, co se týče zastavení klimatické změny, znamenat vůbec nic. Bude se to rozhodovat v Indii nebo v Číně,“ zdůraznil.

A pokud si to jako Evropa připustíme, o to víc bychom si podle něho měli vážit vlastních zdrojů a chtít změny takové, které tohle zohlední. „Protože je úplně jedno, jestli splníme, nebo nesplníme cíl 2030. Tomu v roce 2050 bychom se měli sice co nejvíce přiblížit, ale můžeme si upravit cestu,“ dodal. „Takže ano, Green Deal mějme, to je dobrá strategie, ale raději používejme místo slova ‚green‘ přívlastek ‚fair‘,” zdrůraznil. Doplnil, že do budoucna je vzhledem k tomu potřeba šířit hlavně technologie, které jsou podporované v rámci EU a umožní evropským státům, aby si cestu samy vybraly. Tak, jak to je aktuálně, nepovažuje Knotek za spravedlivé. „Je to možná zelené, ale ne udržitelné,” dodal.

Pro aktualizaci Státní energetické koncepce z toho podle něho plyne zásadní fakt, že je potřeba nerezignovat především na zmíněnou soběstačnost České republiky a mít co nejširší spektrum zdrojů. „Rezignovat na to, že budeme energeticky zpracovávat uhlí je prostě nesmysl. Mimochodem Poláci, se kterými jsme měli v EP dost detailní sezení, prezentovali své plány tak, že oni skutečně počítají s tímto zdrojem až do roku 2049. Nevím, co přesně mají domluvené, ale i pro Česko tedy platí, že jestli přestane pálit uhlí v roce 2030, nebo 2035, nebo 2040, tak to nemá pro světové klima žádný vliv,” uvedl. Doplnil, že i lidé blízcí Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu (IPCC) říkají, že i pokud bychom zítra ‚vypnuli‘ veškeré emise na světě, tak planeta se dostane do stavu, který by mohl fungovat až za 50 – 120 let.

Ve svém vystoupení se europoslanec dotknul i nastaveného mechanismu emisních povolenek. „Pokud by cena emisní povolenky po dobu půl roku byla více než dvojnásobek nějaké hodnoty před tím, tak se teprve uvolní emisní povolenky z rezervy. Takže jestliže cena je dnes 80 – 85 eur, z toho plyne, že až když půl roku budete mít cenu povolenky 170 eur, tak pak by se teprve spustil zmíněný mechanismus. Za toho půl roku už ale většina uhelných, respektive fosilních zdrojů, bude mít dost zásadní problém. Buďto zkrachují, nebo pozastaví výrobu. A mezitím se na trh dostane čínský produkt. Není to jen o elektřině, ale je to o průmyslu,” zdůraznil.

Europoslanec také připomněl klimatické clo. „To je bohužel nástroj, kterému nevěříme. Protože pokud nám bude někdo dodávat surovinu, kterou nezbytně potřebujeme pro splnění obnovitelných cílů, tak budeme potřebovat strašně moc kovu, oceli. A oceláři bijí na poplach, už jsou jen kousek od toho, aby v Evropě přestali vyrábět. Pak si surovinu budeme muset dovézt a pak je už úplně jedno, že na to někdo uvalí nějaké klimatické clo. To se jen propíše do spotřební ceny,” varoval.

Druhý aspekt cla je podle něho ten, že se Evropa bude spoléhat na certifikáty, které se napíší někde v jihovýchodní Asii. „Já jsem měl tu čest být vedoucí kvality v jedné výrobní firmě a podle certifikátu to byla naprosto nejlepší mosaz, přesto jsem po půl hodině musel zastavit výrobu. Prostě nebyla. Takže Čína k tomu pak přistoupí hybridně. Postaví si ocelárnu, která bude klidně zelená na zelený vodík, okolo ale bude mít dalších deset, které budou čoudit dál. A zrovna do Evropy dodá tu zelenou? To jsem zvědavý, kdo to bude hlídat,” zdůraznil Knotek.

„Když pak s Komisí řešíte, jestli takový mechanismus bude fungovat a zmíníte uvedené skutečnosti, odpoví jednoduše: jsme ambiciózní, věříme, že to fungovat bude…,“ dodal.

Dalším bodem, který se v rámci klimatických změn řeší, jsou obnovitelné zdroje a s nimi související směrnice. O nich hovořil napříkad i další host sympozia, náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Uvedl, že už teď nepanuje mezi zeměmi EU shoda v cílech pro vodík, především pokud jde o jeho využívání z fosilních zdrojů. Europoslanec Knotek souhlasil. „Ano. Nemáme hotovo, nevíme, dohadujeme se, i v otázce vodíku. V EU toitž nesmíte být rasisti jenom pokud nejde o energetiku. Tam se žádá jenom zelená. Jakákoliv jiná barva je špatná, podřadná a nedůstojná. Někteří ještě připustí maximálně růžovou, což je jádro, ale nic víc,” uvedl s tím, že se v unijních kruzích svádí v tomto ohledu tvrdý boj.

Oporu v této chvíli vnímá ve Francii. Ovšem ta si zřejmě bude kvalifikovat své typy reaktorů. „Počítáme sice se strategií, že některé ty typy budeme mít taky, ale ne úplně všechny,” dodal.

Zásadní je podle něho dále otázka biomasy. V minulosti řada firem do této suroviny investovala a nahradily jí jiné zdroje. Jenže teď to podle něho v lepším případě vypadá tak, že do klimatických cílů bude možné započítávat jen některou, ale dokonce je snaha – směrem od nejvíce progresivních zelených směrů, aby biomasa byla vyřazena úplně. „Protože ji zkrátka pálíme rychleji, než roste. A to zahřívá planetu,” vysvětlil.

Podotknul ale zároveň, že by byl nerad, kdyby jeho projev na sympoziu byl chápán, že vše vidí špatně. „Naopak. Green Deal musíme využít, ale nesmíme zapomenout na to, že si potřebujeme vše také trochu dělat tak, jak to potřebujeme my. Protože jinak to bude tak, jak chtějí jiní a bude to dražší. A my přijdeme o soběstačnost. To bychom asi úplně nechtěli,” vysvětlil.

Další bodem, o kterém se na sympoziu debatovalo, byla i revize nastavení energetického trhu. Europoslanec uvedl, že je docela dost možné, že po evropských volbách proběhne větší revize, která by se mohla týkat třeba již zmíných fosilních paliv a jejich případné podpory – to prozatimní upravené plány nezohledňují. „Co ale v té malé revizi naopak je, tak je reakce na to, co tu bylo minulý a předminulý rok. Ceny energií šly nahoru a cílem bylo ochránit spotřebitele před prudkými výkyvy, především dovážených fosilních paliv. Což v důsledku znamená, že pro spotřebitele by cena elektřiny nemusela být tak závislá na plynu,” přiblížil. Doplnil, že jsou ale i nástroje, které EK naopak podporovat chce a to u nefosilních zdrojů.

„Pokud je to nástroj na stabilitu cen, tak chápeme, že se preferují obnovitelné zdroje, ale na druhou stranu, je nutné stabilizovat všechny ceny. Takže možná za určitých okolností by se tam měly dostat právě i fosilní zdroje. A dodávám, že nefosilní znamená i jaderná energie. Je to krásný příklad schizofrenie Evropské komise, kdy vy nemůžete slovo jádro řici, jinak máte okamžitě o 15 – 20 % europoslanců hlasujících proti. Ale když tam dáte nízkouhlíkové, nebo nefosilní, tak už se v tom ztratí a mají pocit, že když přijedou domů, třeba do Rakouska, takže jim voliči nevynadají,” řekl. A dodal, že v tomto ohledu mají podobný názor Poláci.

Zdůraznil, že zapomínat by se němělo ani na fakt, že jedna věc je investovat do kapacity obnovitelných zdrojů, ale zároveň je potřeba mít i nějaké dodatečné flexibilní technologické opatření. Aby se vyrobená, ale v určitý moment nespotřebovaná elektřina, dala dále použít. „Byla tady (na sympoziu) v této souvislosti zmíněná opatření na regulaci poptávky. Já si ale neumím úplně představit, že budeme motivovaní k tomu, abychom prali nebo žehlili jen v určitou hodinu. Nicméně to EK navrhuje. Na druhou stranu má zase mou podoru, co se týká práva na sdílení elektřiny mezi sousedy,” uvedl s tím, že to považuje za krok správným směrem.

Za klíčové vstupy z Evropy směrem ke Státní energetické koncepci Knotek pak uvedl, že koncepce musí především přispět ke stabilitě na energetickém trhu a namotivovat investory. „Ekologickou transformaci, ať už bude jakákoliv, rychlá nebo dlouhá, nezaplatí stát ani unie. Drtivá většina prostředků půjde ze soukromých zdrojů. Takže pokud chceme, aby tam peníze šly, tak musíme také zajistit, aby tam byla motivace,” zdůraznil.

Rozhodně je tak podle něho nutné stabilní a předvídatelné prostředí a k tomu právě nová reforma trhu s elektřinou přispěje. Nikdy sice nebude trh znát přesnou predikci, ale může si říci, že učinil nějaká opatření a věřit, že někam povedou. Možná je to podle něho jedna z věcí, která se po evropských volbách podaří změnit.

„Za mě tedy by to mělo vypadat tak,ačkoliv je to dnes sice nepopulární, ale co nejdéle udržet uhlí, jako stabilní zdroj a nahradit ho spíše těmi jadernými. Tím nemám nic proti těm obnovitelným, využijme příležitost, postavme je, kde se dá, ale zároveň tak, aby to bylo rozumné,” uvedl na závěr.

Celý článek je k dispozici zde: https://ekonomickydenik.cz/europoslanec-knotek-nebyl-bych-tak-dogmaticky-ze-v-roce-2050-uz-nevypustime-ani-gram-co2/

Článek Europoslanec Knotek: Nebyl bych tak dogmatický, že v roce 2050 už nevypustíme ani gram CO2 se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Green Dealu dochází dech, ale neshazoval bych ho ze stolu, říká europoslanec Ondřej Knotek (ANO)

Samuel Zabolotnij — Tue, 23 May 2023 06:28:59 +0000

Zelená dohoda pro Evropu bezesporu vzbuzuje emoce. Shoda se těžko hledá nejen mezi širokou veřejností a podniky, ale také v případě politiků. „Na klimatickou změnu je třeba reagovat a nepodcenit ji, tempo a provedení ovšem musí mít hlavu a patu,“ říká europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Renew Europe) a dodává: „Musíme si uvědomit, že v případě klimatické změny tahá Evropa za kratší stranu provazu.“

V jaké kondici je podle vás aktuálně Green Deal?

Hlavní filozofie Green Dealu od začátku spočívala v tom, že se Evropa stane lídrem ve zmírnění změn klimatu a díky řadě opatření dosáhne klimatické neutrality jako první už v roce 2050. Zároveň měla zelená dohod a ambici strhnout tímto směrem celý svět. Jenže se nepočítalo s tím, že přijde pandemie a válečný konflikt na Ukrajině. Green Deal tyto dvě zcela zásadní události bohužel dostatečně nezohlednil a jen se ukázalo, že je poměrně naivní, ideologický a dochází mu dech.

Proč je naivní?

Současní unijní lídři plánovali, že díky novým zeleným technologiím Evropa sníží emise a současně posílí svůj globální vliv. Takový plán ale nevyjde. O tom, jak moc se bude snižovat vliv člověka na klimatické změny, rozhodnou země, kde je aktuálně nejvíc lidí a také emisí. To znamená Indie a Čína. Nově tu navíc kvůli pandemii máme téma soběstačnosti a energetické nezávislosti. V Indii ani Číně nebudou chtít být technologicky závislí na Evropě nebo Spojených státech. Takže myšlenka, že nás všichni budou následovat a zároveň využívat naše technologie, neodpovídá vývoji v několika posledních letech. Jsem přesvědčený, že i podpora veřejnosti pro tato ideologická klimatická opatření končí.

Asi se přesto shodneme, že klimatické změny je třeba řešit. Jak by tedy podle vás měla Evropa postupovat?

Myslím, že je lepší Green Deal změnit tak, aby byl rozumnější a spravedlivější, než ho úplně shodit ze stolu. Musíme si uvědomit, že v případě klimatické změny tahá Evropa za kratší stranu provazu. To je třeba co nejdříve zohlednit v unijní legislativě. V budoucnu bude nejdůležitější podpořit adaptaci na klimatickou změnu. Ano, je nutné snižovat emise, ale také bychom měli podpořit široké spektrum technologií a opatření, abychom zohlednili rozdílné potřeby a možnosti jednotlivých regionů Evropské unie. Jedině tak umožníme místním podnikům přechod na klimaticky příznivější technologie cestou, která je pro daný region nejvýhodnější a zároveň nepovede k zániku firem nebo jejich přesunu v rámci Evropské unie či dokonce mimo ni.

Řada evropských politiků by s vámi asi nesouhlasila. Myslíte, že je v této otázce možné najít shodu a nabrat jiný – podle vás racionálnější – kurz?

Stávající politická sestava v Bruselu neumožní zásadní změny kurzu. S případnými úpravami proto bude možné začít až po volbách do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok. Budou to volby, které snad zase přinesou vítězství zdravého rozumu nad neudržitelnou zelenou ideologií, která má teď bohužel mezi europoslanci převahu. Věřím, že by pak mohl vzniknout racionálnější kabinet eurokomisařů. Velký vliv na jeho složení ale budou mít i nadcházející národní volby v některých členských zemích.

Změnily se během posledních tří let postoje některých kolegů? Jaká je teď atmosféra v Evropském parlamentu?

Pozoruji, že někteří kolegové postupně skutečně uznávají, že je potřeba více racionálního nadhledu. To je do určité míry způsobeno i těmi blížícími se evropskými volbami. Radikálnější kolegové ovšem své pozice nemění. A to ani tehdy, kdy je evidentní, že například obnovitelné zdroje nemohou v budoucnu vyrobit tolik čisté energie, kolik bude na splnění klimatických cílů Evropské unie potřeba.

A jak se k otázkám klimatické politiky staví čeští europoslanci?

Nepozoruji žádnou zásadní změnu, což je podle mě trochu paradox. Je přitom zřejmé, že ambiciózní zelená evropská politika se Česka dotkne mnohem více než většiny ostatních členských zemí. Europoslanci reprezentující českou pětikoalici zastávají v Evropském parlamentu z pohledu klimatické politiky protichůdné postoje. Zatímco někteří by Green Deal skoro rušili, jiní chtějí dílčí kroky urychlit. My, tedy europoslanci z hnutí ANO, jsme v pomyslném středu a říkáme, že na klimatickou změnu je třeba reagovat a nepodcenit ji, ale tempo a provedení současně musí mít hlavu a patu.

Ale třeba už zmíněné zavádění udržitelnějších technologií ve výrobě je přece dobrý krok…

Jenže Brusel často vůbec neakceptuje technologie, které se hned nerovnají těm nejambicióznějším. Evropské komisi dnes stačí, aby se někde v Evropě objevila jedna firma, která je v daném odvětví schopná fungovat na nějaké udržitelné technologii, a už by tu technologii chtěla mít v rámci daného sektoru všude. Bez váhání pak upraví cíle pro celé odvětví. Tím se hodně rozevírají nůžky, protože firmy v některých regionech ztrácí motivaci investovat do transformace svých podniků. Znám české firmy, které kvůli tomu odešly například do Spojených států. Tam mají flexibilnější trh práce, několikanásobně levnější energie a především systém, který jim umožní vybrat si nejvhodnější technologii. Firmy tak mohou přispět ke splnění klimatických cílů, ale současně dokáží udržet firmu v daném městě a nemusí zvyšovat nezaměstnanost. Tento technologicky neutrální přístup v Evropské komisi chybí.

Zmínil jste nezaměstnanost. Myslíte si, že ji budou přijímaná opatření zvyšovat? Nebudou naopak díky technologickému vývoji vznikat nové pracovní příležitosti?

Způsob realizace evropského Green Dealu zužuje okruh možných technologií. Pokud nezměníme unijní klimatickou legislativu, v některých zemích sice budou vznikat nová pracovní místa, v jiných zemích, například i v Česku, jich ovšem bude spíše ubývat. Velké problémy může mít třeba i Německo. Už teď to vidíme v automobilovém průmyslu. Automobilky kvůli přechodu na elektromobilitu ruší v Evropě tisíce míst. A uvedu ještě jeden příklad. Významná německá agrochemická firma, která patří mezi největší chemické společnosti na světě, propustí v Evropě asi 2 600 zaměstnanců, ale přitom bude za přibližně 10 miliard dolarů stavět nový výrobní závod v Číně. Evropa je přeregulovaná a celý region přestává být zajímavý pro investory. Země jako Spojené státy nebo Čína nás zkrátka předběhly.

Některé ústupky ale přece jen přicházejí. Třeba pokud jde o původně plánovaný zákaz výroby benzinových a naftových aut po roce 2035.

Nový německý návrh skutečně pracuje také s použitým syntetických paliv. To je sice správný krok, ale jedná se pouze o kosmetickou změnu. Italové navrhovali povolit i biopaliva, která mají větší potenciál a jsou pro spotřebitele levnější než ta syntetická. Bohužel ale nezískali potřebnou podporu dalších států, včetně Německa nebo i Česka. I přes tuto drobnou změnu ovšem situace pořád nejvíc nahrává elektromobilům. Místo toho, abychom celosvětově snížili emise a měli vyváženou politiku, zaměřujeme se jen na jeden směr. Každému je ale snad jasné, že baterie do elektroaut se budou ještě mnoho let vyrábět výhradně pod vlivem Číny. Nemluvě o vlastnostech baterií, například o jejich životnosti nebo dojezdu.

Co byste v případě elektromobility navrhoval vy?

Zastávám názor, že mnohem pragmatičtější by bylo podporovat vozidla typu plugin hybrid, kterým stačí menší baterie. Tím bychom snížili případnou závislost na Číně. Po městech by pak tato auta mohla jezdit na baterii s nulovými okamžitými emisemi, ale mimo města by využívala spalovací motor. Tento přístup dříve podporovaly i některé automobilky. Jenže Volkswagen se pak zřejmě potřeboval očistit z dieselgate (emisní skandál automobilky, který vypukl v roce 2015 – pozn. red.), z této pragmatičtější cesty sešel a postupně strhl bruselské politiky.

V souvislosti s rozvojem elektromobility se často skloňuje otázka kapacit. Budeme mít dostatek elektřiny?

„Zelenější“ část Bruselu tvrdí, že to Evropa zvládne. Říká, že musíme urychleně stavět obnovitelné zdroje – a pokud je nedokážeme postavit v Evropě, měli bychom si najít spojence třeba v Africe, kde hodně svítí. Já jsem ale přesvědčen, že elektřina chybět bude. Dneska mohou Němci budovat svoji Energiewende (přechod na obnovitelné zdroje – pozn. red.) jen díky tomu, že i když jim zrovna nesvítí a nefouká, v Česku a samozřejmě i v Německu se více roztočí uhelné a plynové elektrárny. I tak ale Němci vždy koncem roku balancují na hranici blackoutu.

Evropa bude potřebovat násobně více energie. Už jenom na dekarbonizaci výroby hnojiv, oceli, skla, cementu a keramiky bychom potřebovali Evropu včetně pobřeží doslova „zasypat“ soláry a větrníky. Jenže tyto technologie jsou úplně jinak řízené než stabilní výkonové zdroje, jako je uhlí a jádro, takže pak tam vzniká obrovský problém s řízením distribuční a přenosové soustavy. Znamenalo by to nutnost zvýšených investic do těchto soustav. Nehledě na to, že by se výrazně proměnil vzhled krajiny.

Panuje shoda, že by Česko mělo zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, vy ale dlouhodobě upozorňujete také na důležitost jádra. Dohodnete se i v této oblasti?

Pozitivní trend jádra tady bezesporu je, i když zatím jen velmi pozvolný. Pořád jsou tady členské země, pro které je jaderná energetika naprosté tabu. Mám na mysli zejména Rakousko, Německo nebo třeba Lucembursko, tedy země, které blokují nastolení rovnocennosti jádra a obnovitelných zdrojů. Zrovna nedávno prezentovala Evropská komise strategii pro klimaticky neutrální průmysl. V původním draftu dokumentu byla vyjmenována celá řada technologií a vedle fotovoltaiky, větrníků nebo vodíku tam bylo i jádro. Za dva týdny už o něm ve strategii nebyla ani zmínka. Frans Timmermans (nizozemský politik a první místopředseda Evropské komise – pozn. red.) ho nechal vyškrtnout. Teď se o jádru hovoří jen v nějakých postranních textech. Stále je tady obrovský ideologický odpor, který přiživuje pár zemí a skoro polovina Evropského parlamentu.

Jaká je podle vás budoucnost jádra?

Vývoj jaderné fúze jde mílovými kroky vpřed a bude zde dříve, než se před pár lety čekalo. V Evropské unii se bohužel na výzkum a vývoj nedává tolik peněz, větší důraz je kladen na obnovitelné zdroje. Třeba ve Spojených státech nebo Velké Británii jsou mnohem dál. Jsem ale přesvědčen o tom, že nejpozději začátkem čtyřicátých let přijdou nové fúzní technologie, které zajistí určitou regionální autonomii. Jaderná fúze je technologie, která bude z bezpečnostních a geopolitických aspektů konkurovat i obnovitelným zdrojům. Perspektivu vidím také v geotermální energii (využití tepelné energie Země – pozn. red.). Ještě mnohem blíž je potom rozvoj modulárních jaderných reaktorů. Počítá s nimi i energetická strategie, která nyní vzniká. Jsem rád, že u nás má jádro podporu prakticky napříč celým politickým spektrem. V Česku je třeba v následujících dvaceti letech zahájit výstavbu pěti velkých bloků a pěti až šesti malých modulárních reaktorů. První by měl vzniknout v Temelíně.

Často se teď řeší i zemědělství. Podle posledních dohod by tady měly emise klesat rychleji, než se původně počítalo.

Česko se v minulosti zavázalo, že do roku 2030 sníží v sektorech mimo ETS (evropský systém pro obchodování s emisemi, takzvané emisní povolenky – pozn. red.) emise o 14 procent. Evropská komise dospěla k názoru, že můžeme tento už tak ambiciózní cíl téměř zdvojnásobit, tedy že do roku 2030 dokážeme snížit emise o 26 procent. My přitom dobře víme, že udržitelně, to znamená technologicky, společensky a ekonomicky, jsme schopni dostat se nanejvýš na 20 procent. Vědí to i národní experti a vláda, přesto je ve finálním textu pro Česko uvedeno 26 procent, což je cíl úplně odtržený od reality. K finálnímu odsouhlasení došlo za českého předsednictví a vláda dokonce vyzvala české europoslance, ať tuto dohodu svými hlasy podpoří. Já hlasoval proti. Obávám se, že takový krok povede k obrovské nejistotě a že i přes dotační programy bude následovat dramatický nárůst nákladů. To opět zdraží život všem obyvatelům. Každá evropská legislativa má v sobě naštěstí nějaký mechanismus revize. Hodně tedy záleží na tom, jestli bude v Česku kompetentní vláda a také jaké bude složení Evropského parlamentu a Evropské komise po volbách v příštím roce.

Se snižováním emisí se pojí i omezení spotřeby hnojiv, které se zemědělcům příliš nelíbí?

Ano, protože k výrobě hnojiv potřebujeme vodík a následně čpavek. Vodík se nyní z 96 procent vyrábí parním reformingem zemního plynu (proces, při kterém reaguje směs metanu a vodní páry za vzniku vodíku, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého – pozn. red.). Brusel se snaží opustit tuto fosilní technologii a dělat hnojiva ze zeleného vodíku, tedy elektrolýzou vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jenže na elektrolýzu vody je třeba až desetkrát více energie než na rozklad zemního plynu. A to se bavíme jen o jednom konkrétním odvětví. Vedle toho tady máme už zmiňovaný chemický průmysl, hutní výrobu, automobilový průmysl a celou řadu dalších oborů. Tam všude by bylo potřeba násobně více zelené energie než dnes, takže výsledný produkt by byl dražší.

Na druhou stranu se zase dostáváme k tomu, že nějaké kroky směrem k udržitelnější budoucnosti udělat musíme…

Smutný vtip je ale v tom, že pokud dnes evropský průmysl používá pro výrobu fosilní zdroje, emisní stopa výrobku je díky už provedeným environmentálním opatřením násobně nižší než jinde ve světě. Kilo čpavku vyrobeného ze zemního plynu v Evropské unii má i osmkrát menší emisní stopu než kilo čpavku vyrobeného mimo Evropu. Jsme tedy v situaci, kdy se nejčistší výrobu na světě snažíme udělat ještě čistější, zatímco ve světě ty mnohem „špinavější“ vyrábějí dál. Tohle všechno Evropská komise přehlíží. Někteří eurokomisaři poslouchají jen to, co se jim hodí. Chtějí jednoduchá řešení na komplexní problémy a názory lidí z byznysu často ignorují. Evropská komise je mnohdy zcela odtržena od reality. A když něco navrhne Evropská komise, Evropský parlament nechce zůstat pozadu a navrhne ještě přísnější cíle.

https://www.e15.cz/byznys/e15-a-byznys/green-dealu-dochazi-dech-ale-neshazoval-bych-ho-ze-stolu-rika-europoslanec-ondrej-knotek-ano-1398277

Článek Green Dealu dochází dech, ale neshazoval bych ho ze stolu, říká europoslanec Ondřej Knotek (ANO) se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Nekorektní dvojka: Infrastruktura v Čechách na Green deal není připravená

Samuel Zabolotnij — Wed, 23 Nov 2022 15:33:30 +0000

Elektromobilita, sama o sobě smysl má. Vadí mi ale, že ji v Evropě zavádíme ideologicky, za každou cenu. Jedna z největších chyb green dealu je, že počítá s masivní elektrifikací a zároveň předpokládá, že tu výrobu pokryjí obnovitelné zdroje. To je samozřejmě podle mě špatně, časem se to ukáže. V Čechách ta infrastruktura nebude připravena. Jakékoli masivní urychlení bude znamenat, že to někdo bude muset zaplatit na úkor jiných priorit, řekl v podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka europoslanec Ondřej Knotek.

K poslechu: https://www.newstream.cz/podcast/nekorektni-dvojka/europoslanec-knotek-v-podcastu-infrastruktura-v-cechach-na-green-deal-neni-pripravena-885

Míň Evropy, nebo víc Evropy? Je to spor. Bývalý šéf komise Juncker mluvil o dvourychlostní Evropě. Docházelo mu, že jsou rozdíly mezi východem a západem EU. Ten koncept ale bohužel neprosadil. Současná centralizace směrem do Bruselu vyhovuje hlavně Evropské komisi. Ta totiž v případě, kdy se europarlament nedohodne, přebírá rozhodování pomocí nižší legislativy tzv. delegovaných aktů. Čím dál tím víc se tak začíná chovat jako evropská vláda místo toho, aby to byl back office europarlamentu, řekl v podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka europoslanec Ondřej Knotek.

K poslechu: https://www.newstream.cz/podcast/nekorektni-dvojka/europoslanec-knotek-v-podcastu-skoda-ze-se-neprosadila-myslenka-na-dvourychlostni-evropu-878

Fit for 55 znamená, že do roku 2030, tedy za osm let, musí EU snížit emise uhlíku o 55 procent oproti roku 1990. Nyní jsme zhruba na 27 procentech a vloni díky růstu ekonomik po covidu emise opět narostly. Přesto ten cíl reálný může být. Otázkou ale je, kdo ho zaplatí a zda to nezvýší naši závislost na zemích, se kterými nesdílíme demokratické hodnoty, jako je Čína a Rusko. Ty totiž dnes primárně vlastní potřebné zdroje především těžkých kovů pro baterie nezbytné pro elektromobilitu nebo komunitní fotovoltaiku. V podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka to řekl europoslanec Ondřej Knotek.

K poslechu: https://www.newstream.cz/podcast/nekorektni-dvojka/europoslanec-knotek-v-podcastu-tlak-na-elektromobilitu-nas-vrha-do-naruce-ciny-889

Článek Nekorektní dvojka: Infrastruktura v Čechách na Green deal není připravená se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.