Pokud nyní nezakročíme, rakovina bude do roku 2035 hlavní příčinou úmrtí v EU. Polovině případů rakoviny lze přitom předejít.

15.2.2022 Štrasburk – Poslanci Evropského parlamentu dnes projednávali návrhy opatření a konkrétní kroky, které musí EU přijmout v boji proti rakovině. Jinak reálně hrozí, že se rakovina stane nejčastější příčinou úmrtí v celé Evropské unii. Přitom lze polovině případů díky včasné prevenci, včasné diagnóze, dostupnosti péče předejít a zachránit lidské životy. Lidé dnes i kvůli pandemické situaci prevenci zbytečně podceňují.

 

S pandemií bojovat musíme, ale rakovina nespí ani v covidové době. Za trvání pandemie přibylo případů pozdě objevené rakoviny, protože se zkrátka snížil počet preventivních vyšetření. Jen v České republice onemocní během svého života rakovinou každý třetí obyvatel Česka a každý čtvrtý ji podlehne.

 

“Je určitě správné, že jsme nepřetržitě informováni o rizicích vývoji počtu nakažených COVID-19, o nových mutacích viru nebo potřebnosti proočkovanosti. Často se ale nejen mediálně zapomíná na onemocnění jiná, mnohem závažnější. Konkrétně u rakoviny jsou pak následky fatální. Lidé pak prevenci zbytečně podceňují, přitom konkrétně u rakoviny je naprosto klíčová,” řekl Ondřej Knotek, poslanec Evropského parlamentu (ANO).

 

Musíme podpořit nové způsoby léčby včetně očkování

Díky moderním lékům a inovativnímu způsobu léčby rakoviny se zvyšuje šance na uzdravení onkologických pacientů. Klíčové jsou ale preventivní prohlídky a onkologický screening. “Lidem v Česku také musíme zajistit dostupnost nejmodernější léčby, jako jsou buněčná a genové terapie. Klíčovou roli bude hrát v budoucnu i očkování proti rakovině HPV. Proto plně podporuji výzvu k vytvoření očkovacích programů, které zajistí eliminaci tohoto druhu rakoviny,” uvedl Knotek.

 

Jen v Česku zemře ročně téměř 30 tisíc lidí na rakovinu

O tom, o v jak závažné situaci se nacházíme, svědčí fakta. V roce 2020 bylo téměř u tří milionu lidí v Evropské unii diagnostikováno nádorové onemocnění a 1,3 milionu lidí na něj zemřelo, a to včetně více než dvou tisíc mladých pacientů. V Česku mají nádorová onemocnění dokonce třetinový podíl na všech úmrtích a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních onemocněních. Jen v roce 2020 na tuto nemoc u nás zemřelo téměř 30 tisíc lidí.

 

Evropský plán boje proti rakovině a snížení úmrtnosti

Evropský plán boje proti rakovině je nový přístup k prevenci, léčbě a péči. Jeho cílem je také zmírnění dopadů pandemie na péči o pacienty trpící nádorovými onemocněními.“Tento plán jsme připravili v rámci výboru BECA a jedná se o ucelenou strategií, jejíž součástí jsou celkem čtyři pilíře, které se postupně věnují prevenci vzniku rakovinových onemocnění, včasné detekci, rovnému přístupu k diagnóze a dostupnosti léčby rakoviny v rámci jednotlivých států EU. Poslední pilíř je pak věnován zlepšení kvality života pacientů s rakovinou, tak i pacientů po ukončené léčbě,” upřesnil Knotek.

 

Boj s rakovinou musí být prioritou i nové vlády

Rovný přístup k diagnóze a dostupnosti léčby rakoviny je velmi důležitý. Proto minulá vláda v čele s Andrejem Babišem prosazovala vybudování národního centra pro boj s rakovinou. Prostředky na vybudování českého onkologického institutu byly alokovány v Národním plánu obnovy. Vládnoucí pětikoalice ale od záměru vycouvala. Místo toho se má zrekonstruovat onkologické pracoviště ve Fakultní nemocnici v Motole.

 

“Tohle považuji za naprosto promarněnou příležitost, jak posunout Česko v léčbě nádorových onemocnění mezi špičku. Přitom princip centralizované onkologické péče je velmi efektivní a ve vyspělých zemích obvyklý. Pacient může v jednom zařízení absolvovat veškeré fáze procesu prevence i léčby a zároveň je v péči jednoho zdravotnického týmu. A navíc by takové pracoviště sloužilo vědeckému výzkumu nebo výuce budoucích lékařů. V rámci velké nemocnice to je ale takřka nemožné,” uzavřel Knotek.