Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Děkuji za slovo. Dobrý den. Evropský parlament vyzval v úterý orgány Evropské unie, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině a aby ji začlenily do jednotného unijního trhu. O bezodkladné přijetí do EU ve zvláštní zrychlené proceduře žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a podpořila ho v jeho žádosti řada východoevropských členských zemí. Podporu členství Ukrajiny v EU vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo předseda Evropské rady Charles Michel. Ten ovšem také přiznal, že bude těžké najít shodu mezi stávajícími členy. Je načase přijmout Ukrajinu do EU a jak rychle? Do diskuze zvu bývalého eurokomisaře pro rozšiřování EU a politiku sousedství, rovněž bývalého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho. Dobrý den.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Dobrý den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
A také europoslance hnutí ANO Ondřeje Knotka. Dobrý den.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Dobrý den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pánové, na úvod poprosím o stručnější odpověď a ta otázka je stejná pro oba. Měla by Evropská unie vyslyšet volání ukrajinského prezidenta po bezodkladném přijetí Ukrajiny? Jak to vidí Štefan Füle.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Evropská unie by určitě měla vyslyšet volání Ukrajiny, které tady je už několik let a Ukrajina by měla šanci dostat se do Evropské unie. Evropská unie a Ukrajina by měly pracovat společně urychleně na tom, aby tento cíl naplnily co nejdříve. Teď za prioritní považuju nicméně to, aby se Evropská unie a všechny jejich členské státy ztotožnily s ukrajinskými aspiracemi, což se bohužel zatím ještě nestalo.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Ondřej Knotek, prosím, o úvodní komentář.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Otevřené dveře do Evropské unie znamenají pro bojující Ukrajinu velice důležité gesto a je namístě podle mě bez zbytečného váhání udělil ten status kandidátské země, nicméně příliš uspěchat to finální přijetí by vlastně nakonec mohlo Ukrajinu spíše poškodit a vlastně i Evropskou unii.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Na úvod vám děkuji. Pojďme si tady, prosím, pánové, nejdřív říct, o čem to mluvíme, protože Evropský parlament vyzývá tedy, aby orgány Evropské unie co nejrychleji pracovaly na přiznání statusu kandidátské země a je to to, oč žádá Volodymyr Zelenskyj, když mluví o tom, že prosí, aby vlastně došlo na bezodkladně rychlé přijetí v rámci té speciální procedury, pane Füle.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Já nevím nic o žádné speciální proceduře v EU, pokud jde o kandidátský statut, pokud jde o členství. Ty procedury jsou poměrně dost jasně dané, už jenom pro kandidátský statut je třeba naplnit ta známá kodaňská kritéria, která se týkají základních atributů fungování, fungování státu.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Já se omlouvám, jenom, jak jsem pochopila vyjádření ukrajinského prezidenta, tak ten mluví o nové speciální přístupové proceduře, čili ani nemůžeme ji znát z minulosti, zkrátka, jestli by skutečně teď neměl být zahájen úplně, úplně nový mechanismus, který by akceleroval tedy nejen třeba kandidaturu Ukrajiny do EU, ale přímo členství.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Je to jedna ze dvou cest, kterých se můžeme dát. Já si dokážu představit, že budeme pracovat na obou, ale, jak říkám, tím prvním a co nejrychlejším krokem by mělo být, aby členské státy společně se vyjádřily ve prospěch naplnění ukrajinských aspirací. My máme řadu dokumentů, které jsme podepsali s Ukrajinou, ta nejdůležitější asociační dohoda, a i v něm jsme vlastně nedokázali říct nic víc, než že jenom bereme na vědomí jejich evropské aspirace. A to, že jsme v tomto nedůslední, a nejenom v EU, ale v NATO, je samozřejmě rozehráváno druhou stranu, rozehráváno prezidentem Putinem. A bohužel to, co vidíme dneska, je svým způsobem také odraz toho našeho nestrategického myšlení v těchto otázkách.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče Knotku, vy jste mluvil o tom, že Ukrajina má otevřené dveře do Evropské unie, že by to tedy jednotlivé členské země měly deklarovat, tedy umíte si představit, že skutečně v té současné situaci jednoznačně se postaví Evropská unie jako celek za to, aby Ukrajina skutečně mohla být kandidátskou zemí?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Zatím to tomu všechno nasvědčuje. Hrozilo tam, že vlastně by třeba říkat Maďarsko mohlo být proti, k tomu, aby vlastně byl udělen ten status kandidátské země, tak musí souhlasit všechny státy EU, a to, po čem volal vlastně pan Zelenskyj, to okamžité přijetí, tak já to beru, že to bylo spíše jako snaha, řekněme, urychlit tu debatu, jakýsi akcelerátor, protože žádná procedura urychlující neexistuje, jak jste se ptala na začátku, jestli je možnost takovouto proceduru přijmout, samozřejmě ano, ale byla by to změna základní smlouvy Evropské unie, a ta sama o sobě je velice časově náročná a komplikovaná. Takže já tady částečně souhlasím s protikandidátem, že…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
S protiřečníkem myslíte.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Ano, protiřečníkem, má smysl co nejrychleji akceptovat Ukrajinu jako kandidátskou zemi, k tomu vlastně stačí rozhodnutí Evropské rady a pak, řekněme, vhodnými kroky, například zkracováním termínů a taky samozřejmě dle toho, jak ta Ukrajina na to bude připravena, tak můžeme i ten samotný existující proces obvykle, ale uvědomme, že se bavíme o 35 kapitolách, které se musí splnit a mají svůj důvod. A například u Albánie, která svoji žádost odeslala v roce 2009, získala kandidátský status až v roce 2014 a samotná procedura jako toho prohlubování začala až v roce 2020, takže uvědomme si, že to skutečně časově náročné, a třeba České republice to trvalo 6 let.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Navažme tedy, obracím se na Štefana Füleho, jak jaksi významným krokem, tedy přiznání, eventuální přiznání statusu kandidátské země pro Ukrajinu teď v tom, v této situaci válečného konfliktu bude, když třeba pan Knotek uvedl opravdu ten případ Albánie, nebo víme, že zkrátka kandidátskou zemí může být ten daný kandidát opravdu řadu let. Je to nějakým způsobem něco významného jako symbol pro současnou Ukrajinu?
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Já myslím, že pokud jde o symboly, tak jakýkoliv pokrok na cestě Ukrajiny k Evropě, do Evropské unie, do Severoatlantické aliance má mimořádný význam pro Ukrajinu a zejména v těchto dnech. Já v tom svém vlastním přemýšlení ani tak nedávám přednost jedné nebo druhé variantě. Já říkám osobně, že něco je třeba udělat, abysme jasně vyjádřili, jaký postoj máme k ukrajinským aspiracím do EU, nejenom brát je do úvahy, ale ztotožnit se s nimi, už to by byl obrovský krok dopředu. A pak se můžeme, pak můžeme jít oběma cestama, ať už sledováním těch standardních procedur, anebo vymýšlených nových procedur. Já mám jenom jednu velkou obavu, a tam my jsme v minulosti udělali některé chyby, za které teďka taky platíme a já bych strašně nerad některé chyby opakoval, jestli mi dovolíte, já bych ty chyby nějakým způsobem pojmenoval. Pokud jde o Evropskou unii, my jsme podepsali před řadou let asociační dohodu a hlubokou a všezahrnující obchodní dohodu s EU, která dává Ukrajině v zásadě spoustu možností, jak se plnohodnotně zapojit do společného trhu EU, jinými slovy, jak, nejenom v té obchodní ekonomické, ale i v politické a v dalších oblastech vlastně tato dohoda a její naplnění přivede Ukrajinu až ke dveřím EU, ale k té dohodě a od té doby až do dnešních dnů jsme odmítli Ukrajině říct a my vám ty dveře jednou otevřeme taky. Pokud jde o Severoatlantickou alianci, tam to bylo podobným výsledkem, ale šli na to úplně jinak. V Bukurešti na summitu v roce 2008 se do deklarace dostala známá věta, že Ukrajina a Gruzie se jednou stanou členskými státy NATO, což byl naprosto bezprecedentní. Když jsme my vstupovali do NATO, tak nikdo nám nic takového nesliboval, řekli nám, splňte všechny podmínky a pak se domluvíme, pokud bude konsenzus, tak se dostanete do Severoatlantické aliance. To by ještě možná nebyl ten největší problém. Ten největší problém ale byl, že na tom samém zasedání jsme odmítli schválit takzvaný akční plán členství, jinými slovy, v případě Aliance jsme jim ukázali to světlo na konci tunelu, ty otevřené dveře a odmítli jsme jim ukázat tu cestu tam. Druhý den po přijetí této deklarace se zasedání Rady NATO – Rusko zúčastnil i prezident Putin, který poprvé tam mluvil o tom, že Ukrajina je umělý stát a který následně několik měsíců po tomto summitu dal příkaz ruským jednotkám obsadit část území Gruzie a dovolil si to právě z toho důvodu, že věděl, že blafujeme, že mluvíme o něčem, co vlastně nemyslíme vážně.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Rozumím. Čili teď je podle vás velice třeba jasně ukázat, že to s kandidaturou a s členstvím Ukrajiny v Evropské unii, protože teď mluvíme o Evropské unii, protože to případné členství v NATO je asi teď úplně jiný takzvaně level.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Neřekl bych to líp než vy.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Tolik tedy Štefan Füle, bývalý ministr pro evropské záležitosti, bývalý eurokomisař pro rozšiřování Evropské unie, dnes diskutujeme také s europoslancem hnutí ANO Ondřejem Knotkem. Pane Knotku, jak vy to vidíte s tou symbolickou a přesto velmi důležitou rovinou toho, pokud se teď Evropská unie shodne na tom, že Ukrajina bude, bude zemí, která kandiduje do EU?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Jako samozřejmě v těch probíhajících bojích je to /nesrozumitelné/ gesto, ale není to jen gesto, je to prostě docela významný krok v tom samotném procesu, už jenom mezi tou žádostí a získání toho statutu některé jiné země, které jsou již v tom procesu, tak čekaly výrazně déle, to znamená, předpoklad, že by třeba minulý týden došlo k odeslání žádosti a vlastně v rámci třeba několika maximálně týdnů by byl udělen status kandidátské země, je prostě významný krok dopředu a skutečně si tady nemyslím, a například včera byla debata k té rezoluci a vůbec to, co se děje ve vedení státu a v Bruselu, dokazuje, že to není blafování, tady to skutečně ty státy myslí vážně a samozřejmě musí být, musí být to rozhodnutí jednomyslné. A v tuto chvíli vypadá, že by skutečně jednomyslné být mohlo.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Řekněte, pane Knotku, hned navážu, protože mluvíte právě o tom, jak ostatní kandidátské země to měly s tím procesem nastavené, jak byl dlouhý, jak byl složitý, tak jak by vlastně mělo se postupovat i směrem k nim, měla by třeba být Ukrajina přijatá jaksi, nebo za kandidátskou zemi takto samostatně, případně potom tedy urychlit proces jejího členství, nebo nějak v koordinaci tedy s ostatními kandidátskými zeměmi.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Tady je ještě jedna fáze, po vlastně udělení kandidátského statusu musí někde dojít pak k zahájení těch konkrétních prací, těch implementací a ověřování funkčnosti těch kapitol. To jsou ty, řekněme, předvstupní rozhovory, a ty samozřejmě nemusí být zahájeny ihned, asi taky těžko lze v zemi, kde v tu chvíli probíhá válka, to znamená, i tohle to má smysl urychlit i z toho důvodu, že vlastně Ukrajina má co nabídnout Evropské unii. Každá země, na vaši otázku, abych odpověděl, tak trochu samozřejmě bojuje sama za sebe, má individuální problémy, je úplně v jiné fázi implementaci těch různých kapitol, takže asi by to mohlo být s těmi ostatními kandidátskými zeměmi, jako je Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora vnímáno jako určitá diskriminace. Na druhou stranu ta situace je tam v Ukrajině skutečně vážná a naprosto plně chápu, že se nyní ta pozornost soustředí právě na Ukrajinu.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Jak vidí právě i tu situaci ostatních kandidátských zemí a toho, jak z jejich strany může být vnímáno urychlení toho procesu směrem k Ukrajině, Štefan Füle, může to téma třeba u nich vzbudit nelibost nebo naopak naději, že i to urychlení by mohlo potom působit směrem k nim.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
No, to uvidíme v těch nadcházejících dnech. Já doufám, že i pro Evropskou unii tohle bude strategická otázka, která se zamyslí nad současným stavem rozšiřovacího procesu, který v zásadě stojí na místě, protože řada členských zemí v současné době si nedokáže představit rozšíření Evropské unie, což na druhou stranu samozřejmě kandidáty, aspiranty na členství zase tlačí do takové té politiky, proč bysme přijímali teďka nějaké drakonické reformy a další opatření, když vlastně není vůbec jisté, jestli se do té Evropské unie dostaneme. A v tomhle celý ten proces rozšíření přešlapuje už několik let, takže já souhlasím s panem europoslancem, že rozhodně bysme neměli Ukrajinu dát do tohohle toho rámce bez toho, že bysme s ním předtím něco významného a strategického neudělali. Já jenom ještě jednu věc bych chtěl zdůraznit, už samotné, samotná shoda na tom, že se ztotožňujeme s ukrajinskými evropskými aspiracemi, už samotné prohlášení, že chceme vidět Ukrajinou v Evropské unii, v zásadě otevírá možnosti pro specifický, specifické rozhovory mezi Evropskou komisí a Ukrajinou týkajících se těch základních důležitých politických i technických otázek rozšíření, za prvé. Za druhé, otvírá také možnost Ukrajiny čerpat finanční prostředky, které jsou vyděleny a poměrně významné sumě, které jsou vyděleny na podporu aspiranta, v budoucnosti kandidáta na členství v EU, to znamená, ten proces by svým způsobem mohl být zahájen už několik hodin po tom, co by takové rozhodnutí Evropská unie přijala.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pane Knotku, vidíte třeba v Evropském parlamentu tu vůli právě potom velmi akcelerovat i ten následný proces poté, co by se Evropská unie shodla nebo Evropská rada na tom, že Ukrajina je a má být kandidátskou zemí?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Určitě zaznívají v Evropském parlamentu i takové hlasy. On obecně Evropský parlament je bohatý na různorodost názorů, nicméně troufnu si říct, že, a vlastně ta včerejší rezoluce schválila, tak odpovídá tomu, že bysme chtěli, jako většina v Evropském parlamentu, bysme chtěli co nejrychleji Ukrajině udělit ten status kandidátské země a nadále pracovat na její integraci, to znamená, žádné speciální slovo, výrazné urychlení nebo…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Bezodkladnost.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Bezodkladnost, tak to tam v tom většinovém proudu nezaznívá. A já to považuju za naprosto logické, skutečně bavíme se o 35 kapitolách, které vlastně garantují, že ten stát, který vstoupí, tak má stabilní vnitrostátní instituce, které zaručují demokracii, právní stát, lidská práva, ochranu menšin, zároveň třeba /nesrozumitelné/, že ten stát je hospodářsky stabilní, má fungující tržní hospodářství, schopnost se vyrovnat /nesrozumitelné/ na tom evropském společném trhu a vlastně, že má i kapacitu, která je schopna zajistit, aby ten stát fungoval například třeba při čerpání dotací, takže to skutečně není jako jednoduché a i proto jsem právě říkal, že to volání ukrajinského prezidenta o tom okamžitém přijetí, a možná i, třeba prezident polský to vlastně potvrdil, vnímám to spíš jako nástroj, jak akcelerovat tu debatu a garantovat, že skutečně Ukrajina získá ten kandidátský status, ale tu práci si budeme muset prostě odpracovat my všichni, především pak Evropská komise, která se na těch přístupových rozhovorech podílí, ale uspěchané přijetí by skutečně mohlo poškodit jak Unii, tak Českou republiku, pardon, Evropskou unii…
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Pan Füle, jak vy vnímáte to, co by eventuálně nastalo, pokud bude Ukrajině přiznán ten kandidátský status, protože mluvíme o zemi, která je v zásadním válečném konfliktu a zároveň mluvíme o tom, že pak by bylo třeba ten proces nějak posunout dál i prostřednictvím 35 kapitol, které tedy budou hodnotit to sladění právních norem na Ukrajině s těmi unijními, ekonomických reforem. Jak si to představit v praxi?
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Já myslím, že tady už jsme na velmi tenkém ledě. Já se přiznám, že se nechci a nebudu se pouštět do úvah, co by kdyby. Já znovu říkám, za to nejdůležitější teď považuju naprosto jasný a jednotný hlas ze všech členských zemí EU na výzvu ukrajinského prezidenta vzhledem k situaci, v jakém se nachází celá Ukrajina, že Evropská unie a všechny členské státy podporují evropské aspirace, že tyto aspirace sdílejí a že budou dělat všechno pro to, aby tyto aspirace byly naplněny co nejdříve.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Rozumím. Ale já se ptám na to, když tedy řekneme ano, s těmito aspiracemi souhlasíme, tak potom, aby to nebyly opět, řekněme, ty plané sliby a Ukrajina nečekala na přijetí do Evropské unie přes 10 let například, což také není vůbec výjimkou, co se týká vlastně kandidátských zemí.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Tomu já rozumím, ale bez toho, že bych nějak snižoval význam kandidátského statutu, to by možná bylo ještě složitější s kandidátským statutem po tom být odstaven vlastně na druhou kolej a čekat tam, až nastane nějaká vhodná příležitost. Já si myslím, že, nebo ta situace na Ukrajině se vyvíjí každým dnem, jestliže zítra Evropská unie a její členské státy řeknou, že chtějí vidět Ukrajinu v Evropě, já vůbec nepochybuju o tom, že v řádu několika dní Evropská komise předloží Evropské radě a Evropskému parlamentu návrh toho, jak začít tyto rozhovory, na jaká témata mluvit co nejdříve a jak udělat všechno pro to, aby v případě Ukrajiny jsme nespadli do nějaké strategické malátnosti a zapomněli význam těch našich slov a toho rozhodnutí, že je chceme vidět v EU co nejdříve.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Odhaduje to podobně i europoslanec Ondřej Knotek ve smyslu tom, že pakliže tady skutečně bude shoda na kandidátském statusu Ukrajiny, tak následně jakkoliv je tato země ve válce a ty přístupové rozhovory budou tím značně poznamenány, takže se zkrátka rozjedou a bude tu nějaká akce.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Určitě je možné je nějakým způsobem rozjet, neumím si moc představit, že úředníci jednoho ministerstva řeší přístup do Unie a druzí řeší obranu země. Uvědomme si ještě jeden /nesrozumitelné/ element. I když udělíme status kandidátské země, tak pokud Ukrajina a s ní vlastně celý demokratický svět prohraje tu válku a agresor by Ukrajinu obsadil nějakým významným způsobem, tak v podstatě ta integrace se zastaví, když bude kandidátská, ten statut kandidátské země udělen. Takže jde to ruku v ruce i s tím, co teď děláme, jestli teď podporujeme Ukrajinu, to hodně ovlivní vlastně celou tu integraci.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
A Evropská unie jaksi velmi jednotně podpořila Ukrajinu, tak věříme, že ten jednotný postoj bude trvat dál. Tolik dnešní Pro a proti. Já děkuji svým dvěma hostům, byli jimi bývalý eurokomisař pro rozšiřování Evropské unie a politiku sousedství Štefan Füle. Děkuji vám. Na shledanou.
Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti
Na shledanou.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
A mým hostem byl také europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Děkuji vám a zdravím do Bruselu. Na shledanou.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Děkuji za pozvání. Hezký den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.
