Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Skončí Evropa bez ruského plynu? A co pak? Zůstane jednotná? No a co, Česko jsme připraveni? Otázky dnešní Devadesátky, vítejte u ní, hezký večer. Ruská společnost Gazprom přerušila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Jedná se zatím nejtvrdší reakci na západní sankce. Poláci i Bulhaři obvinili Gazprom, že porušil vzájemné smluvní podmínky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová dokonce označila jednání Moskvy za vydírání. Gazprom zdůvodnil zastavení dodávek tím, že země za ně odmítají platit v rublech. Úhradu v ruské měně začala firma vyžadovat v reakci na zmrazení ruských aktiv v bankách. Česká vláda zatím nemá signály, že by hrozilo zastavení dodávek ruského plynu i v tuzemsku. Evropská unie mluví o urychlené stavbě terminálu, které by umožnily dovážet více zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Zvýšený import přislíbily například Spojené státy. My stále čekáme na tiskovou konferenci vlády po jednání o pomoci domácnostem kvůli růstu cen. Řeč ale zřejmě bude i o tématu dnešní Devadesátky. Vláda aktuálně nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Oznámil to premiér Petr Fiala s tím, že je ale s touto variantou nutné počítat. Dodal, že kabinet podniká kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy.
Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
Takže ty kroky k tomu, abychom zajistili dostatek plynu pro naše domácnosti a pro naše firmy, děláme. Nebudu mluvit o podrobnostech, protože to ani v tuto chvíli není možné, ale snažíme se zajistit dostatek plynu pro Českou republiku. Problém je ten, a to je taky potřeba říct, že Česká republika patří k zemím, které jsou na ruském plynu závislé v podstatě nejvíc. My vlastně máme kolem 90, i přes 90 % plynu právě z Ruska.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Na aktuální situaci, jak vidíme, zareagoval také trh. Po začátku dnešního obchodování cena plynu na nizozemském virtuálním obchodním uzlu vyšplhala na 118 EUR za megawatthodinu. Za noc tak komodita podražila téměř o pětinu. Přes den trh nárůst ceny mírně korigoval a večer se megawathodina plynu obchodovala za 107,50 EUR. V dlouhodobém měřítku tak stále mluvíme o dosud nevídaných cenách plynu. Připomeňme, že před rokem se stejné množství suroviny obchodovalo za necelých 22 EUR. Já už ve studiu vítám mého prvního hosta. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky. Hezký večer.
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Dobrý večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Začneme hned diváckým dotazem, konkrétně Simona se ptá: „Hrozí zastavení dodávek energií do Česka?“
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Ano, samozřejmě celé Evropské unii. To, co se stalo dnes vůči Polsku a Bulharsku, je pouze první krok. Rusko vydírá a bude vydírat celou Evropskou unii. Ano.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Ten dekret o ukončení dodávek plynu, pokud tedy nepřistoupí evropské státy na rubl, ten podepsal prezident Putin už 1. 4., tak proč teď?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Protože až teď a především pak na konci května budou splatné faktury za dodávky plynu za uplynulé měsíce, čili ten velký třesk můžeme čekat na konci května, kdy bude splatnost faktur za dubnové dodávky plynu pro velké západní odběratele, Německo, Francie a další.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Takže jde čistě o rubl, nebo je v tom ještě něco, třeba dodávky zbraní na Ukrajinu ze strany Německa? Třeba ta dohoda německá a polská, na základě které Německo – včera to bylo, jestli se nepletu – oznámilo, že může být brzy nezávislé na ruské ropě.
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Podívejte se, od počátku je zemní plyn v očích Vladimira Putina jeho klíčová zbraň vůči Evropě. On, myslím, že je v zásadě pořád v šoku z toho, že už tady chybí Schröderové a podobní politici v Evropě, že Evropa od 24. února je naprosto jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku. A zemní plyn je pro Rusko dneska vlastně jediný nebo spíš největší nástroj jejich nějakého nátlaku na Evropu. Čili očekávejme další tlaky. Ten jeho dekret o tom, že se musí platit v rublech, je samozřejmě nesmysl, protože smlouvy jsou jasné. Smlouvy, které jsou mezi Gazpromem a evropskými odběrateli, jasně určují měnu, ve které se má za plyn platit, a to je euro, případně dolary, nikoliv rubly. A přejednat smlouvu můžete v souladu obou stran, ne tak, že najednou řekněte jednostranně, že chcete platbu v rublech. Čili Rusové zkouší nátlak, uvidíme, jak daleko s tím dojdou. Musíme počítat s tím, že v nějakém okamžiku můžou zastavit plyn pro celou Evropu. Ano, to se může stát.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Já jsem se na začátku ptala v tom úvodu, jestli zůstaneme jednotní? My tady ale máme potom některé státy, které se, jak se ukázalo, rozhodly přistoupit, možná částečně se to tak dá říct, přistoupit na podmínky Putina, už jenom proto, že si zkrátka otevřely účty, přes které sice platí v eurech, ale k Putinovi se ty peníze už dostávají v rublech. Dnes se to diskutovalo. Případ Rakouska, případ Německa.
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Já bych nezveličoval tyhlety rozdíly. V zásadě všichni platí v eurech, všichni evropští odběratelé platí v eurech. A pokud si Rusové vytvoří nějakou obezličku, že vytvoří ještě druhý účet, na který se ty peníze z EUR převádí na rubly, a pak jdou do Gazpromu… Víte, ono to hodně připomíná české přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Gazprom je v zoufalé situaci. Gazprom vytváří přes 90 % svého zisku v Evropské unii. Uvnitř Ruska zdaleka ne, tam je to primárně zdroj korupčních příjmů a sociálních programů pro většinu Rusů. Čili pro Gazprom, a pokud zmizí jeho evropský trh, pokud vypadne z Evropy na měsíc, na dva, vypadne už navždy. A dobře to vědí.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Marek se ptá, jestli lze v Česku bez ruského plynu existovat?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Samozřejmě.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jak?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Bude to nepochybně těžké, pokud vypadne ruský plyn. Je to 40 % dodávek do Evropské unie v této chvíli. 40 % naší spotřeby je ruský zemní plyn. V celé Evropské unii. Čili by to nepochybně bylo těžké, ale my jsme žili i před ruským plynem, budeme žít i po něm. Proboha, tato otázka, zda vůbec můžem existovat, myslím, že takhle zle na tom rozhodně nejsme. Může to být těžké pro mnoho evropských firem, nepochybně pro evropskou ekonomiku. Na druhou stranu zvládli jsme 2 roky lockdownu a covidu, taky nás to nepoložilo. Čili berme to tak, že je válka, Rusové se snaží ze všech sil zastavit proud zbraní pro Ukrajinu a podporu Ukrajiny. Tohle je součást jejich tlaku.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak pojďme se teď společně podívat, jak jsme na tom v Česku se zásobami plynu v zásobnících. V Česku stát nouzové zásoby plynu nemá, surovinu mají ale ve svých zásobnících soukromé firmy, konkrétně dvě: RWE a MND. První zmíněná společnost má v Česku 6 podzemních zásobníků plynu o celkovém objemu téměř 2,7 miliardy kubických metrů. MND má 2 skladovací struktury, konkrétně v Uhřicích na Hodonínsku o kapacitě 320 000 000 m3. Začátkem měsíce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že Česko má rezervy plynu zhruba na 26 dní, ropy pak na 90 dnů. Pane Bartuško, když se podíváme na ty zásoby, říkali jsme, že ty zásobníky patří soukromým firmám. Máme úplnou jistotu, že ten plyn, který v nich je, že je určen pro český trh?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Tak v okamžiku nějakého nouzového stavu nebo omezení dodávek samozřejmě vstupuje v platnost pravidlo, které umožňuje státu si na ty zásoby sáhnout, čili zamezit jejich vývozu ven. Jak jsem řekl, v normálním stavu můžete ten plyn dopravit kam chcete v Evropě.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Taky se mluvilo v tom nouzovém stavu, o kterém vy mluvíte, třeba o variantě znárodnění. Je tohle něco, o čem se třeba uvažuje v nějakých scénářích?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
V této chvíli ještě ne, ale upřímně, my zažíváme posledních 62 dnů nebo 63 dnů věci, jaké jsme nikdy nečekali, že zažijeme. Čili nepochybně se státy v Evropě vrací zpátky do energetiky a rozsah jejich návratu uvidíme. Když v Německu schválili výstavbu prvního terminálu na LNG letos 5. března, tak v tom má německý stát 50 %, holandský stát 40 % skrze banky a jenom 10 % mají soukromé firmy. Takže tady vidíte, i v západní Evropě naprostý jasný návrat státu do energetiky jako základního garanta bezpečí.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
My jsme říkali v úvodu, že my jsme skoro ze 100 % závislí na ruském plynu. Na druhé straně energetická bezpečnost, to přece bylo hlavní téma České republiky již během prvního předsednictví před lety, tak jak to, že ještě na tom nejsme lépe? Nezaspali jsme trochu?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Pro nás bylo zásadní, abychom se překlopili k trhu k západní Evropě, což se podařilo po plynové krizi v roce ’09 v Rotterdamu. A upřímně válku tohohle rozsahu jsme nečekali, to nečekal nikdo z nás. A můžete říct úplně podobně, zaspalo Německo nebo Francie nebo další země, Rakousko nebo Itálie. Nikdo z nás nepočítal s válkou tohohle rozsahu a s tím, že by Rusko vyhrožovalo zastavením dodávek kompletně celé Evropě. V tom jsme se samozřejmě všichni… Byli jsme příliš velcí optimisté. A upřímně, víte, když teďka slyším kritiku, když premiér Fiala před třemi týdny hovořil o tom, že máme pětiletý plán, jak opustit zemní plyn a přejít zpátky na jiné dodavatele, kdyby tento pán představil před 4 měsíci, tak ho vy v tomhletom pořadu naprosto sejmete a řeknete, že je to vyhazování peněz a plýtvání. To je realita. My jsme v posledních letech primárně hleděli u všeho pouze na cenu. Já smekám před vládami českými v 90. letech, které byly schopné postavit ropovod z Ingolstadtu a uzavřít kontrakt s Norskem v roce !97, ale v posledních 10 letech jsme hovořili pouze o ceně a o ničem jiném, o bezpečí už ne.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak teď se všichni shodneme na tom, že je potřeba odklon od ruského plynu, že je to potřeba rychle, ale počítalo se s nějakým časovým horizontem, který byl spíš v rámci let. Co když my teď ty roky už nemáme?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
My musíme dělat souběžně obojí, tj. počítat s tím, že musíme postavit infrastrukturu novou, přístavy na diverzifikaci zemního plynu zkapalněného z celého světa, Austrálie, Katar, Spojené státy. Posílit infrastrukturu uvnitř Evropy, tzn. kompresorové stanice a plynovody uvnitř Evropy, protože primárně plyn tekl z východu na západ a teď poteče v mnoha ohledech se západu na východ. A jenom pro vaši představu, o čem se bavíme, ten systém je vlastně fyzikální, hydraulický. A vy máte obrovskou potřebu tlaku v tom systému, aby se vůbec dostal plyn odněkud někam. A třeba velkou část toho tlaku do systému dodává kompresorová stanice Vyborg na Nordstreamu 1. To je vedle Petrohradu, má tlak 9,8 MPa, to je 97 atmosfér. A plyn odtud dotlačí pod celým Baltským mořem a přes celou bývalou NDR až k nám do Krušných hor. Tahle samozřejmě vypadne v nějakém okamžiku, takže bavíme se o tom, jak nahradit i kompresorové stanice ty ruské, jak posílit infrastrukturu uvnitř Evropy. To je primárně opravdu řeč o velkých investicích v Německu, ve Francii, v Holandsku, u nás, všude jinde.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Když se bavíme o zkapalněném plynu a o té infrastruktuře, proč už – teď se zeptám úplně laicky – proč už nám ty trubky zkrátka nevedou více směry dávno, abysme byli jistější?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Ale my máme trubky do Německa, jak do Saska, tak do Bavorska, samozřejmě na Slovensko, máme propojení do Polska.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A co na jih? Co na západ?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Západ je Německo proboha přeci.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak, ale dále, že? Jako proč více směry nevedeme plyn? Proč ta infrastruktura zkrátka není bohatší už dávno? Proč se na to nemyslelo? To se ptám jako laik.
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Dobře. Jsme zpátky u ceny. Máme systém, který fungoval bez problémů posledních 30 let. Máme propojení se všemi sousedy kromě Rakouska. A samozřejmě u každé investice vám vždycky každý investor zvažuje návratnost. A upřímně, ani Francie nedublovala své plynovody, ani Německo, ani nikdo jiný. To je až otázka opravdu posledních 2 měsíců.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Až to bude, ta infrastruktura, jednou, zkapalněný plyn, to je dnes velmi drahá záležitost. Pokud ta infrastruktura bude a my se v Evropě shodneme, že ho budeme chtít odebírat třeba ve velkém množství, dostaneme se potom na nějakou cenu, která bude přijatelná? Funguje to takhle?
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Za prvé, on rozhodně není dražší, než jsou současné ceny. Naopak ty ceny dneska jsou snižovány díky LNG z Kataru a Spojených států. Víte, evropská cena dlouhodobě byla mezi 12 a 15 až 20 eury za megawathodinu v posledních 10 letech. A LNG třeba katarské bylo okolo 35 EUR, což se zdálo nehorázně mnoho. Dneska máme běžné ceny jako 100 EUR, čili bavit se o tom, že LNG je drahé, to už je trochu pasé. Myslím, že LNG… Například v prosinci tady LNG z Kataru a Spojených států, kdy vlastně snížilo cenu zemního plynu během toho nárůstu cen. Čili LNG dává smysl, ovšem je to samozřejmě pro mnoho Evropanů složité v tom, že všichni dodavatelé, Blízký východ, Austrálie, USA a další země, budou chtít kontrakty na 20, možná 30 let. To, co chce dneska běžně Katar po Japonsku, Jižní Koreji nebo Číně. A Evropa si zároveň dala cíl, naposledy v prosinci loňského roku, opustí zemní plyn co nejdříve. Čili tady bude poměrně velký souboj uvnitř Evropy, co je přednější, jestli naše klimatické cíle, anebo bezpečí a energie.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky. Já vám moc děkuju, že jste byl hostem dnešní Devadesátky. Hezký večer.
Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR
Děkuji za pozvání, hezký večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
My pořád čekáme na tiskovou konferenci po jednání vlády, která jednala o pomoci lidem kvůli rostoucím cenám. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by měl také informovat o připravenosti Česka na možné problémy s dodávkami ruského plynu. Přidejme reakci lídrů zemí, které Rusko od dodávek plynu odstřihlo.
Mateusz MORAWIECKI, polský premiér
Naše zásobníky plynu jsou plné ze 76 %. To je vysoká úroveň, mnohem vyšší než ve většině evropských zemí. Proto i v tomto přechodném období, než bude spuštěn baltský plynovod, budeme moci čerpat naše zdroje a také získávat plyn ze všech možných dalších směrů. Dovolte mi připomenout, že máme propojovací vedení do Německa a České republiky a také plynárenský terminál, který může přijímat ještě větší množství zkapalněného plynu. Pokusíme se tedy této příležitosti v této těžké době využít. Jak jsem již mnohokrát zdůrazňoval, Polsko se již dříve připravilo na diverzifikaci plynu a na získávání suroviny z různých směrů. A ještě před spuštěním baltského plynovodu budeme schopni chránit naši ekonomiku, chránit domácnosti, lidi, Poláky proti tak dramatickému kroku Ruska.
Kiril PETKOV, bulharský premiér
Pozastavení dodávek plynu od Gazpromu je hrubým porušením smlouvy a je vydíráním za použití mimosmluvního plánu platby v rublech prostřednictvím třetích stran, který Bulharům nezaručuje ani dodávky ani peníze. Nepřistoupíme na tuto hru. Bulharsko také přezkoumává všechny dohody s Gazpromem, včetně té o tranzitu přes Bulharsko, protože jednostranné vydírání není přijatelné. Mluvil jsem také s Ursulou von Der Leyenovou, která řekla, že porušení dohody ze strany Gazpromu není problémem jen Bulharska. Je to problém celé Evropské unie, která bude postupovat společně.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pojďme se teď podívat, jaký je podíl ruského plynu na dodávkách do jednotlivých zemí. Závislost členských států je totiž různá. Například v Česku je 100%, stejně tak v Lotyšsku. Vysoký podíl dodávek z Ruska je vyznačen na mapě tmavě červenou barvou, kterou můžeme vidět ještě taky u Maďarska, Slovenska, Rakouska a také třeba Bulharska. Naopak zeleně jsou vyznačené státy, které podle dat Eurostatu ruský plyn neodebírají. Jde o Dánsko, Irsko, Chorvatsko, Maltu a Kypr. Rusko je pro Evropu klíčovým dodavatelem plynu. Jeho podíl na dovozu je bezmála poloviční. Následují ho dodávky z Norska a Alžírska. To ukazuje graf v pravé části projekce. Spojené státy se podle dat Evropského statistického úřadu podílely v první polovině loňského roku na dodávkách do Evropské unie z více než 6 %.
Ursula von DER LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise
Gazprom oznámil, že jednostranně zastavil dodávku zemního plynu do některých členských států, a to je další provokace Kremlu. Není to pro nás žádné překvapení, že Kreml využívá fosilní paliva, aby nás vydíral. A Evropská komise se na to připravovala v koordinaci a solidaritě se členskými státy a mezinárodními partnery. Naše reakce bude okamžitá, sjednocená a koordinovaná. Za prvé zajistíme, že rozhodnutí Gazpromu bude mít co nejmenší dopad na evropské spotřebitele. Dnes se sešla koordinační skupina, Polsko a Bulharsko nás informovaly o situaci a obě země nyní dostávají zemní plyn od svých sousedů. To ukazuje solidaritu mezi námi a také efektivnost minulých investic, pokud jde o propojení a struktury týkající se dodávky plynu. Komise bude spolupracovat s regionálními skupinami členských států. Tyto regionální skupiny mohou projevit okamžitou solidaritu, bude-li jí zapotřebí a zmírní to i účinky na přerušení dodávek. Za druhé, budeme pokračovat v práci, abychom zajistili dodávky plynu a také jeho ukládání. Náš akční plán, plán EU, významně přispěje k tomu, že snížíme závislost na ruských fosilních palivech, a to už letos. Jak víte, dosáhli jsme též dohady s USA, aby nám do poskytli další import zkapalněného plynu LNG tento měsíc i nadále a spolupracujeme s členskými zeměmi, abychom dostávali dodávky i z jiných partnerských států. Zatím se budeme také snažit na trvalejší a udržitelnější zdroje ve střednědobém období a budeme se tímto přechodem zabývat už v polovině května. Každé euro, které investujeme do obnovitelných zdrojů, nebo úspor energie, bude platbou do budoucí nezávislosti na plyn. Tento poslední tah Ruska nám velmi stroze připomíná, že musíme spolupracovat se spolehlivými partnery a vybudovat nezávislost na energiích. Jsme v kontaktu s francouzským předsednictvím. Vítám jejich plány, že by se co nejdříve měli sejít ministři energetiky EU. Kremlu se opět nepodařil pokus zasít neshodu mezi členskými státy. Era fosilních paliv v Evropě končí a Evropa pokračuje v energetických otázkách. A nyní 2 otázky.
osoba
Děkujeme, paní předsedkyně, Martina /nesrozumitelné/ Z New York Times. Můžete nám potvrdit, nebo máte nějaké detaily o tom, zda to, co zveřejnili Bloomberg News dnes, že 10 energetických evropských společností je ochotna platit v rublech za plyn od Gazpromu a 5 společností již zaplatilo v rublech. Můžete nám říci, zda něco takového by tyto firmy z Evropské unie měly udělat a zda je to porušení sankcí EU?
Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise
Velice děkuji za tuto otázku, která mi umožňuje ještě jednou vysvětlit, že naše doporučení je jasné, platit v rublech, pokud to nebylo předem stanoveno ve smlouvě, je to porušení sankcí. Máme asi 97 % smluv, kde explicitně stojí, že se bude platit v eurech nebo dolarech, takže je to jasné. A žádost ruské strany platit v rublech, to je jednostranné rozhodnutí a neodpovídá těmto smlouvám. Společnosti, které takové smlouvy mají, by neměly přistoupit na ruské požadavky a tím by porušily sankce a bylo by to velmi riskantní pro ty firmy.
osoba
/Nesrozumitelné/ z polské televize. Paní předsedkyně, řekla jste, že Evropská komise v Evropské unii, pokud jde o Polsko a zásoby plynu nebo dodávky plynu, že se na to připravuje, ale znamená to, že nastane nějaká reakce ze strany Evropské unie vůči Rusku po tom, co Moskva udělala, že zastavila dodávku plynu. Polský velvyslanec vám údajně dnes řekl, že poté, co se stalo, tak ty sankce, těch 6 balíčků, že se vlastně měly uplatit hned a že tam mělo být embargo.
Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise
Těch 6 balíčků, všechny komplet samozřejmě budou uskutečněny intenzivně, na tom pracujeme, a to, co dnes udělalo Rusko, to je vlastně tah, kterým si Rusko samo ubližuje, Kreml ubližuje ruskému hospodářství. Sami se vlastně odřízli od významných příjmů. Nicméně my velmi tvrdě pracujeme nejenom na tom, abychom přestali používat uhlí, jako už bylo řečeno, ale zabýváme se také dodávkami ropy. A jak jste viděli, ta závislost na zemním plynu a na Rusku, na tom pracujeme už celé měsíce, abychom tu závislost snížili a teď se nám to vyplácí, už jsme snížili přísun plynu z Ruska a ty plány, které jsem zde právě předložila, tak díky nim budeme nezávislí na fosilních palivech z Ruska daleko dříve, a to je dobře a bude to navždy.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A připojili se k nám dalšího hosté, jedna europoslankyně, jeden europoslanec. Ve studiu vítám Veroniku Vrecionovou za ODS. Hezký večer.
Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/
Hezký večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A přes Skype také Ondřeje Knotka za ANO. Hezký večer i vám.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Dobrý večer z Bruselu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Paní europoslankyně, já začnu u vás. Čekali jste to, mluvilo se o tom už v kuloárech, že tohle asi přijde?
Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/
Já si myslím, že to musel každý, kdo má všech pět pohromadě, očekávat. Samozřejmě nikdo nevěděl, to ani si nebudu hrát na to, že bych jako čekala, že to udělá zrovna teď, že to udělá zrovna, myslím Rusko, že zrovna zastaví plyn pro Polsko a pro Bulharsko, nicméně já jsem pevně přesvědčená o tom, že celou tu dobu, která nás nyní čeká, dokaď to neuděláme my sami a neodřízneme včas od ruského plynu, tak si s náma bude prostě Putin takto pohrávat. Já nevím, jestli on to pro Polsko, pro Bulharsko vypnul už nastálo, nebo jestli třeba za nějakou dobu to obnoví, co udělá v půlce května, kdy zase další země budou, mají proběhnout platby, také se může stát, že nám to během léta párkrát vypne a zapne a potom třeba v listopadu před zimou, kdy vlastně budeme nejvíce zranitelní, tak nám to vypne definitivně, nevím, ale dalo se očekávat, a myslím, že jsme všichni očekávali, že takovéto kroky dělat bude a museli jsme s tím počítat.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A bude teď Evropa jednotná, zůstane jednotná?
Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/
Takhle, já musím říci, že podle mého názoru by některé ty sankce mohly být tvrdší, i Evropský parlament se k tomu vyjádřil, některé ty kroky by měly být razantnější a rychlejší, ale v každém případě ne za cenu, že by se ta jednota rozpadala, takže považuju za nesmírně důležité, že zatím doposavad Evropská unie postupuje jednotně, a to k čemu se zaváže v těch jednotlivých sankční balíčcích, tak dodržuje. To si myslím, že je nesmírně důležité. A nyní je potřeba, abychom se všichni stejně postavili k tomu, co se stalo Polsku a Bulharsku.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče, postavíme se k tomu všichni stejně, a já narážím na to, o čem se dnes mluví, že prý například Rakousko nebo Německo, respektive plynárenské společnosti z těchto zemí si prý otevřely účty Gazprombank, diskutuje se o tom, jestli je to dodržení sankcí, není to dodržení sankcí, jestli už se Evropa nedrolí?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Omlouvám se, já jsem neslyšel celou otázku, nicméně zkusím odpovědět. Ano, i tohle to jsme dneska zaznamenali a dokonce z úst pana Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady. Když se podíváme například, jaké dopady by mělo odstřižení Německa od plynu na německý chemický průmysl, tak je jasné, že ty státy budou minimálně zvažovat tu možnost, aby nějakou formou vyhověly Rusku a například i přes účet v Gazprombance ty úhrady takto provedly. Doposavad byla Evropa jednotná, nicméně závislost na ruském plynu prostě tady je, má smysl s ní systematicky bojovat, ale není to běh na krátkou trať, tady bohužel Evropa tahá za kratší nit a kratší část provazu a je třeba si to uvědomit.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
No a co s tím, aby netahala za kratší část provazu, protože zřejmě o to Putinovi jde, aby tu Evropu možná rozklížil, diskutuje se o tom. Vy říkáte, že doteď byla jednotná, že možná teď není, že možná budou některé země hledat cesty, jak odebírat dál plyn za podmínek Ruska?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Předně musíme mít naplněné zásobníky, to radí i vládní poradci, vláda to neučinila, měla už měsíc na to, aby navýšila zásoby, to je první věc. Druhá věc, která s tím velice souvisí, a to je řešit následky vysokých cen energií, to se musí řešit okamžitě, to je ten rychlý krok. Střednědobý krok je ten, aby Evropa diverzifikovala v rámci nějakých možností, které má, které umožňuje její infrastruktura, tzn. terminály, ale i trubky, potrubí uvnitř Evropy, a to se skutečně děje. Evropská komise vyjednává s ostatními dovozci, především LNG. Zvažují se například centrální nákupy, které se osvědčily při nákupu vakcín. To se samozřejmě, tím se určitě pomůže, dostaví se plynovod do Polska z Norska, tzn., Evropa bude už letos schopná do nějaké míry snížit závislost, ale pokud se bavíme o kompletním odstřižení, tak je to otázka na 10 až 20 let, hrubý odhad, to si prostě musíme připustit. A i kdybychom dokázali do Evropy dostat požadovaný objem plynu, tak samozřejmě to bude za relativně vysokou cenu a nebudeme schopní v následujících třeba 5 let tento plyn rovnoměrně rozmístit dle potřeby, protože právě ty kapacity potrubí napříč Evropou, například ze Španělska do Francie, prostě nedostanete určité množství plynu a tudíž vám bude chybět ve střední Evropě a právě Česká republika, právě Slovensko, právě Maďarsko, Bulharsko budou na tom nejvíc biti, a proto by ta vláda to měla skutečně řešit jako absolutní prioritu, protože my na tom budeme biti. A není to jenom o plynu, pro energie a pro teplárenství, ale je to právě pro průmysl plyn jako surovina, ze kterého se vyrábí součástky, díly nano materiály a ty, pokud by byl jejich nedostatek, tak by se ještě víc zvýšila inflace a nedostupnost vlastně třeba materiálu pro výrobu, takže tohle si musíme uvědomit, když někdo tady říká, například paní kolegyně Vrecionová, že prostě pojďme se rychle toho plynu, té závislosti zbavit, já tomu rozumím těm důvodům, ale nemůže prostě přehlížet realitu infrastruktury technologií a současného stavu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Paní europoslankyně, tak neděláme potom, pokud bysme jednali tak, jak říkal pan europoslanec, nejdeme Putinovi na ruku, a jde to vůbec ale jinak?
Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/
Takhle. Já bych chtěl říct, že my se prostě musíme chovat tak, abychom dosáhli té nezávislosti na ruském plynu co nejdříve, protože vůbec bych se nedivila, kdyby, pokud to neudělá Evropa v nějaké chvíli, prostě ten Putin nám to sem přestane posílat ten plyn, on potřebuje pár let na to, aby si postavil plynovody do Asie a potom už nás nebude potřebovat, takže já si myslím, že prostě musíme postupovat daleko rychleji. Měli jsme si třeba vzít, tady padla kolega je z hnutí ANO, mě velmi mrzí například, že Poláci si dobře dlouhodobě uvědomovali ten problém závislosti na ruském plynu, pracovali na tom, mají rozestavěný plynovod z Norska. My jsme se, my máme v naší politické skupině kolegy z polské strany Práva a spravedlnost, kteří vlastně nás upozorňovali na to, že polská strana se snaží vyjednat s panem premiérem, tenkrát Babišem, abychom vystavěli plynovod z Polská STORK 2 a pan Babiš tomu vůbec nevěnoval pozornost, vykašlal se na to s prominutím, mohli jsme zase být o krůček dále, dnes naše vláda, pan premiér Fiala, pan ministr Síkela jedou jednat do Polska o tom, abychom tento ropovod postavili. Samozřejmě, že jsme několik kroků pozdě, ale děláme vše pro to, aby, a je tady dalších mnoho kroků, je to prostě, jsou to obnovitelné zdroje, fotovoltaika, je třeba tlačit i na země, jako je například Německo, aby posunuly to své rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren, mimochodem Belgie už to udělala, rozhodla se, je potřeba jednat o tom, abysme prodloužili a navýšili životnost uhelných elektráren, je třeba zateplovat, šetřit, těch kroků je skutečně moc, není to tady jedno kouzelné řešení. Samozřejmě, že to bude trvat, ale my se musíme teď chovat tak, jako musíme prostě počítat s tím, že i pokud my si budeme myslet, že holt nějaký ten plyn budeme ještě dlouhou dobu odebírat, tak prostě ta druhá strana, vidíte, co udělali Polsku, co udělalo Rusko dneska Bulharsku, může to udělat, vlastně, my teda musím říct, tady máme jistou výhodu i nevýhodu, protože vlastně my odebíráme plyn z Německa. Já jsem přesvědčená o tom, že prostě Putin vůči tomu Německu si takhle tvrdé kroky asi nedovolí jen tak udělat. Na druhou stranu zase je to nevýhoda, protože jsme vlastně na tom plynovodu poslední na řadě, tzn., pokud do Evropy půjde nedostatek plynu, tak bohužel se také může stát, že vlastně na toho posledního nedojde, proto je velmi důležité pro nás také držet tu jednotu v Evropské unie, postupovat společně, ať teda společné nákupy dnes, pokud vím, tak paní von der Leyen také mluvila o tom, že by měly být skupiny států, které by si vždy měly vzájemně vypomáhat, další řešení.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče, vaše reakce, proč jsme se na to nepřipravili dřív, třeba v těch posledních 7 letech podobně jako Polsko?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Polsko má výhodu, že je u moře a že je blíže k těm státům, které těží.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
To ano, ale proč jsme třeba…, předzásobení se zásobníky atd.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Zásobníky byly naplněny, je jasný, že se přes zimu sníží. Už měsíc dostáv vláda doporučení, aby doplňovala, doplňuje pomalu. Není pravda, co zaznělo. Ten plynovod, který nebyl realizován, tak to rozhodně nebylo o tom, že by na to někdo z České republiky kašlal, bylo to z ekonomických důvodů, Polsku se to v tu chvíli prostě nevyplatilo. Musíme si uvědomit také, že ruský plyn až vlastně do loňské sezóny byl jednoznačně nejlevnější řešení, jo, tohle to prostě musíme brát v potaz, to znamená, kdybysme třeba například více budovali obnovitelné zdroje, jako že Česká republika ty možnosti tolik nemá, tak by ta energie byla mnohem dražší, technologie obnovitelných zdrojů před třeba 10 lety neumožňovaly takovou, řekněme, efektivitu, tzn., prostě všechno všechno má nějakou svoji souvislost a celá Evropa strategicky dlouhodobě počítá /nesrozumitelné/, teďka samozřejmě urychluje ten odklon se závislostí na Rusku, byť my jsme závislí jako Evropa z 45 %, tzn., to není otázka tady jako jedné republiky. Česká republika je do jisté míry /nesrozumitelné/, ale prostě jenom do jisté míry, s tím musíme počítá. A teď je prostě na tom, abychom řešili to, co je podstatný. To, že jede pan Fiala jako do Polska řešit plynovod, který bude stát za 5 let v době, kdy 30 % domácností, 35 % domácností čelí energetické chudobě, to je prostě, to neřešíte, neřešíte ty priority, to je v podstatě populismus, proč prostě řešíme něco teďka, co…
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče, pardon, pardon…
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
…a neřešíme to podstatné.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče, co je tedy to podstatné, protože Evropská unie kromě nějaké hospodářské spolupráce, přece taky ten základ, proč vznikala, byly nějaké společné ideály, tak co je to podstatné? Ten hospodářský zájem nebo ty ideály a nestaví některé státy, minimálně v této situaci ve válce ty hospodářské zájmy víš?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Před více než 6 týdny Evropská komise rozvolnila pravidla státní podpory právě proto, že věděla, že vlády budou muset začít podporovat mnohem více nejenom domácnosti, ale i firmy. Česká vláda absolutně zaspala. Zároveň nezačala rychle plnit zásobníky. Polsko má ty zásobník z 80 % naplněné. Průměr Evropy je 30. Česká republika je taky zhruba na těch 30 % teďka, ale protože právě, paní kolegyně správně popsala to, že jsme na konci těch trubek, tak jsme je měli plnit mnohem více a byli to dokonce vládní poradci, kteří se teda prostě ve Strakovce platí, tak oni ani neposlouchají, jo, to je prostě výsměch, nepomáhá se lidem. Tohle to je to akutní, tohle se musí řešit. A máme nějakou dlouhodobou koncepci, která počítá z výstavbou obnovitelných zdrojů s jadernou energií, paní kolegyně správně zmínila to uhlí, to samozřejmě souhlasím. A tady, proč teda pan premiér už nezatlačil na Evropské radě, aby se například pro to možné delší užití uhlí nezastropovala cena povolenky, to je ta priorita, protože pokud je se projedná ten klimatický balíček tak, jak je navržen, tak to uhlí prostě bude taky drahé. Musíte, ta vláda musí řešit ty problémy jako postupně a ne, že bude řešit tu věc, která bude fungovat až za 5 let.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak otázka je, jestli je na to samozřejmě ještě čas. Ondřej Knotek za hnutí ANO, europoslanec. Hezký večer vám přeju.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Děkuju za pozvání. Hezký večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Také europoslankyně Veronika Vrecionová. Hezký večer i vám.
Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/
Hezký večer, děkuji, na shledanou.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
K plynu byly roku 2020 připojeny 2 600 000 českých domácností. V předchozích letech spotřebovávaly zhruba čtvrtinu až třetinu plynu dodaného v tuzemsku. 2/3 pak využili podnikatelé a necelých 13 % plynu šlo na výrobu elektřiny. Nejvíc plynu využily domácnosti na vytápění, necelé 2/3, dále pak na ohřev vody nebo vaření. Na mapě teď vidíme, kolik domácností odebírá v jednotlivých krajích plyn. Pomocí barevné škály je znázorněná průměrná spotřeba plynu na jednotlivé domácnosti. Odstíny červené znázorňují kraje, kde je spotřeba plynu vyšší, než kolik činí průměr v Česku. Odstíny modré pak ukazují oblasti, kde je plyn využíván méně. Největší počet odběratelů je v Praze, hned za ní jsou Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po Skypu teď zdravím Petra Třešňáka za Piráty, politického náměstka ministra průmyslu a obchodu. Hezký večer vám přeji.
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Hezký večer vám i divákům.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A hned se ptá divák Petr, jaký máme plán v případě odstřižení od ruského plynu, jak dlouho by jeho nahrazení trvalo a kde bychom našli jiné zdroje?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Tak já možná, než odpovím na tu otázku, tak mi dovolte zareagovat na ten předchozí výstup pana europoslance Knotka, protože tam je potřeba opravit některá fakta. K loňskému roku, zhruba v tomto datu, bylo v českých plynových zásobnících asi 391 000 000 krychlových metrů zemního plynu. A k dnešní dni po tom, co se začaly naplňovat, je to 925, takže to je tedy více než dvojnásobek, téměř čtyřnásobek toho, co v plynových zásobnících bylo ke stejnému datu loňského roku. A z toho já odvedu i tu odpověď na tu položenou otázku, takže v současné chvíli se naplní plynové zásobníky, které budou schopny pokrýt zhruba 2 měsíce spotřeby České republiky, a to ještě v tom normálním provozu, pokud by se přistoupilo k nějakým regulačním stupňům, kterých máme 10 a vlastně následně by se pokračovalo podle energetického zákona a souvisejících vyhlášek, tak pak by to bylo samozřejmě i mnohem dále. To je jedna věc, to je naplnění zásobníků, které skutečně se plní a plní se mnohem více, než byly loňské jaro. Další věcí, a to možná navážu také na tu předchozí diskuzi, je diverzifikace jak těch samotných zdrojů, tak těch tras a samozřejmě podpora obnovitelných zdrojů a jádra a nesmíme zapomenout ani na úspory. Některé ty věci jsou skutečně dlouhodobé a některé se dají řešit hned. Takže například k té diverzifikaci tam probíhají intenzivní jednání, vlastně lídrů evropských, dokonce teď v pondělí se bude, tuším, konat další mimořádná rada ministrů pro energetiku. A skutečně to téma společných nákupů stále je na stole a zároveň probíhají ta jednání, například s Norskem a se zeměmi Perského zálivu například o dovozech zkapalněného zemního plynu a stejně tak, zaznělo to od předsedkyně Evropské komise, probíhá to jednání se Spojenými státy.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jsme připraveni jako Česká republika, že můžeme být na konci května bez plynu?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Jak jsem zmínil, vzhledem k tomu, že máme…
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jestli s tím počítáme, spíš jsem to myslela ve smyslu, jestli s tím počítáme.
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
V tuto chvíli sem plyn proudí a máme naplněné zásobníky, takže kdyby na konci května byla Česká republika bez plynu, tak určitě máme dostatečný polštář k dalšímu řešením a k dalším dopravním trasám.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Mirek Topolánek, bývalý premiér a taky předseda Teplárenského sdružení současný, řekl, že bychom měli stanovit havarijní plány pro odstavování průmyslu, protože k tomu může dojít, stát na to musí být připravený a musí mobilizovat náhradní zdroje. Co vy na to?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Ty jednání s průmyslem probíhají intenzivně. A skutečně tam, kde je to možné, tak tam existují i určitá doporučení, jak přecházet na alternativy, například tam, kde to lze nahradit elektrickou energií. Samozřejmě jsou i odvětví, kde ten plyn je zcela zásadní a nenahraditelný, takže tam je nutné skutečně postupovat, opět já se vrátím k již platné legislativě, tedy k energetickému zákonu, vyhlášce 344 a tam jednotlivé typy podniků si najdou, při kterém regulačním stupni vlastně by se jich to dotklo. Možná jenom zmíním, že těch prvních 6 regulačních stupňů je víceméně dobrovolných, zhruba od toho sedmého stupně již dochází na základě pokynů /nesrozumitelné/ k jednotlivým odpojováním.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Zmínili jsme tady s paní europoslankyní Vrecionovou, že my jsme na konci toho řetězce, že k nám plyn proudí přes Německo, jsou nějaké dohody s Německem na tom, co by se stalo, kdyby zkrátka byl nedostatek, kdyby Německo mělo samo málo, máme jistoty, že ho pošlou dál k nám?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Samozřejmě tyto, tyto věci se diskutují v rámci lídrů v jednotlivých členských zemí, ale dovolte mi, abych zmínil, že ten plyn, který teče do České republiky, je skutečně nakupován obchodními subjekty, které jsou ryze komerční a není to vlastně česká vláda, která to kupuje. A v současné době skutečně nám sem putuje, byť tedy ten ruský plyn, ale přes Nord Stream 1 a následně OPAL. A místní obchodníci, snad až na výjimky, nakupují skutečně na západoevropských burzách.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Můžeme se tedy spolehnout na evropskou spolupráci v zemi, kde moc nefouká, v zemi, kde jsme obklopeni státy, které mají samy málo?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Já věřím, že můžeme. Já možná odbočím k jinému tématu a ukázala to i debata o taxonomii, takže já i věřím, že například i využívání jádra nebude pro zbytek Evropy tabu a budeme ho nadále rozvíjet.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jak na tom budeme s výstavbou infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
I tady intenzivně probíhají ta jednání, bavíme se například s Německem, s Polskem, ale i dalšími zeměmi právě o terminálech a dopravních trasách z těchto terminálů, takže těch technických řešení je skutečně, skutečně nespočet. A asi nemá smysl to, abych to nějakým způsobem rozváděl.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A kolik máme tedy času, my jsme tady v situaci, kdy nevíme, v uvozovkách, dne ani hodiny, respektive nevíme, co bude na konci května. Nevíme, co bude v létě, co bude, pak nevíme, jak dlouho bude trvat válka na Ukrajině. Tak v jakém časovém horizontu se tady pohybujeme?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Pohybujeme se určitě v horizontu minimálně měsíců, u výstavby některé infrastruktury to můžou být i roky. Nicméně zmínil bych, že u některých projektů například již existují projekty, existují veškeré správní povolení a skutečně je to ještě u té realizace. Takže já jsem v tomto optimista a věřím, že v řádech i několika měsíců se některé ty dílčí části podaří zprovoznit. Samozřejmě ne všechno.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Teď se připravuje nová státní energetická koncepce. Předpokládám, že tahle situace s ní otřese. Jak?
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Určitě budou jiné ty výchozí podmínky pro státní energetickou koncepci, nicméně ta současná vláda si vytyčila, že tedy do konce příštího roku bude zpracována aktualizace státní energetické koncepce, a ačkoliv ještě nepočítala tedy, když, když toto bylo napsáno do programového prohlášení, s tou ruskou agresí vůči Ukrajině, tak si myslím, že částečně to ty vstupy ovlivní, aniž bych jakkoliv předjímal, co bude energetická koncepce, respektive ta její aktualizace obsahovat, tak určitě to bude vyšší rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a následně i jaderné energetiky.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Vy jste zmínil ten průmysl, že některé firmy se bez plynu neobejdou, a tak dál. V současné době i kvůli vysokým cenám energií stát pomáhá firmám zvládnout tu energetickou krizi, ale pomáhají i další státy v Evropě. Jak jsme na tom v porovnání té pomoci s nimi, respektive otázka zní, jestli zůstanou české firmy, české společnosti, české podniky konkurenceschopné.
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Záleží, jestli se bavíme o té současné situaci, anebo o tom, co teoreticky může přijít. Já, pokud bych vycházel z té současné situace, tak teď už stát pomáhá, například tomu vysoce energeticky náročnému průmyslu kompenzací nepřímých nákladů, stejně tak například prověřujeme i další, další rámce, které teď byly vydány Evropskou unií. Následně byl spuštěn program záruk a půjček. Takže v tuto chvíli, aspoň tak, aby některé firmy dokázaly tu současnou tíseň s vysokými cenami energií překlenout.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Říká Petr Třešňák, politický náměstek ministra průmyslu obchodu za Piráty. Hezký večer vám přeju.
Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/
Hezký večer. Děkuji. Na shledanou.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Zemní plyn tvoří jednu pětinu celkových zdrojů energie, kterou státy Evropské unie ročně spotřebují. Do Evropy se dostává dvěma způsoby – plynovody nebo prostřednictvím námořních tankerů. Prvně zmiňovaným způsobem se dováží plyn z Ruska, Norska a z Alžírska. Tankery pak umožňují dovézt surovinu i ze vzdálenějších míst, jako jsou Spojené státy a Katar. Nejvíc plynu proudí přes Ukrajinu, a to plynovodem Bratrství. Jeho roční objem je zhruba 100 miliard metrů krychlových. Do Česka proudí plyn hlavně přes hraniční předávací stanici Brandov v Krušných horách, tedy z Německa. Tam se dostává plynovodem OPAL, který vede od Baltského moře a navazuje na plynovod Nord Stream 1. Já už zdravím dalšího hosta dnešní Devadesátky Blahoslav Němeček, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě Ernst and Young Česká republika, já se omlouvám, pro mě je to jazykolam. Hezký večer vám přeju.
Blahoslav NĚMEČEK, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě, EY ČR
Dobrý večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tak když Rusko, jak mnozí odborníci už předvídají, odpojí v květnu Evropu od plynu, jak si s tím poradíme jako Evropa jako Česko?
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
Tak já bych to pořád vnímal jenom jako hrozbu, že k tomu přerušení dojde. Myslím, že stále snaží všichni dělat všechno pro to, aby k tomu přerušení nedošlo, protože pro ekonomiky, jako je ekonomika České republiky, německá, slovenská, rakouská, sever Itálie, ale samozřejmě i Holandsko a podobně. Prostě ono by to znamenalo jako zásadní zásah do ekonomiky s výrazným dopadem do snížení HDP a ekonomiky všech těchto zemí by začly mít velké problémy, takže ona je sice teďko taková doba, kdy spotřeba je na nejnižších úrovních po skončení zimy, ale i tak by to bylo problematické, a hlavně stále nemáme dostatečně naplněné zásobníky plynu na následující období nebo na zimu, takže ten problém v tuto chvíli by byl relativně zásadní.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Česko i Evropa asi bude muset změnit, co se týká energetiky, kurz. Nebo zrychlit. Mluvilo se o dekarbonizaci, mluvilo se o Green Dealu. Tohle všechno asi se teď bude muset nějakým způsobem změnit, zrychlit, jak?
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
Určitě se to bude muset zrychlit a na těch plánech se pracuje, rozhodně bude stále jaksi výrazně posilována ta role obnovitelných zdrojů, protože to je skutečně zdroj, který jaksi nedovážíme, máme ho zde a jsme schopni s tím nakládat sami, a že rozhodně toto bude mít, bude priorita číslo 1, ale stále to musíme brát tak, že zemní plyn nepoužíváme jenom na vytápění, ale je to i surovina pro různá odvětví, chemický průmysl a další. A my se bez zemního plynu nejsme schopni ve střednědobém horizontu obejít. Zemního plynu je všeobecně nedostatek ve světě a celkové zásoby jsou mnohem větší než zásoby ropy. Problém je ale ten, že jaksi nejsme z hlediska infrastruktury teď schopni sem dostat v potřebném objemu ten plyn z jiných z jiných zdrojů, a to zabere čas, ale rozhodně ta opatření, která se činí, a je potřeba říci, že to musí být založeno právě na principech solidarity, kdy budeme potřebovat silnou dohodu s Německem i v případě, že nastanou nějaké problémy, tak stále byl zajištěn nějakým minimální průtok do České republiky a samozřejmě my zase budeme muset garantovat našim dalším sousedům, Slovensku a podobně, že i my zase pošleme ještě nějakou částku dále pro potřeby i jejich zákazníkům.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Tyhle obavy z toho, co by se stalo, které vy jste teď zmínil, ty my slyšíme vlastně i od toho, v uvozovkách, opatrného Německa, ale na druhé straně jsme slyšeli Ursulu von der Leyenovou dnes, která říká: jsme připraveni, tak nejde to trochu proti sobě?
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
Tak já si myslím, že to je v pořádku. Musíme to vnímat tak, že teď je trošku přetlačovaná a vysílají se silné signály na obě dvě strany. Rusko zase hrozí použitím nějakých jaksi významných prostředků, možná vojenské síly a podobně, tak to je to potřeba, vnímat, nicméně pokud se třeba podíváme na vyjádření Evropské komise, které bylo publikováno na konci minulého týdne, tak z ní se dá vyčíst, že pokud vlastně subjekty by uhradily zemní plyn tím způsobem se, který byl navrhován, a to přes Gazprombanku tím, že na ty speciální účty zaplatí sice v eurech, ale pak dojde k té konverzi, takže toto nebude považováno za porušení sankcí, tak ono to nějakým způsobem naznačuje možná takové jakoby objeví nějaké patové východisko, že úhrada minimálně za další měsíc oběhne a toky plynu by mohly pokračovat, ale my nevíme, jaké jsou politické dohody na pozadí, a co se týče teďko Polska a Bulharska, to si myslím, že zase nemůžeme přeceňovat, že znamená úplně nějaký jako jasný, nebo nějakou jasnou opakovatelnost pro další země, protože tyto země skutečně deklarovaly, že nezaplatí, ale třeba v případě Polska se na to můžeme dívat i tak, že Polsko v tuto chvíli se prostě bez ruského plynu bez problémů obejde. A tady možná i takhle situace jim třeba pomůže nakupovat plyn levněji než drahý plyn z Ruska, v Polsko je v úplně jiné situaci a může si to dovolit a i tak to je potřeba vnímat jakoby tu realitu, která je.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A může si to dovolit taky Bulharsko?
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
Bulharsko je v problematičtější situaci. Ono v tuhletu chvíli odebírá téměř veškeré dodávky od Gazpromu, ale zase Bulharsko má velmi nízkou spotřebu celkovou roční. Zase vezmeme-li v úvahu, že teď už jsme po topné sezóně, tak /nesrozumitelné/ je minimální a Bulharsko bude zanedlouho schopné se připojit na plynovod, který vede jaksi z jižního směru z Turecka a zároveň s tím sousedí s Rumunskem, které má výraznou vlastní těžbu a významné zásobníky zemního plynu a je schopné v tomhletom Bulharsku pomoci, takže ani Bulharsko v tuhletu chvíli zřejmě není v bezvýchodné situace a dokáže to v toto roční období zvládnout.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Co to bude znamenat pro Evropu, pro její průmysl do budoucna, pro její konkurenceschopnost?
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
To je velmi těžká otázka, a to, že ten odklon od ruského plynu a nějaké hledání náhradních zdrojů přebudování infrastruktury si vyžádá čas a prostředky a ty prostředky budou muset z valné části samozřejmě uhradit ti koneční uživatelé plynu, tak rozhodně nelze v tuhletu chvíli ani průmyslu, ani domácnostem slibovat, že v nějakém krátkodobém nebo střednědobém horizontu se výrazně sníží ceny. Tady ta nervozita a ten jakoby relativní nedostatek, pokud by došlo ke krácení dodávek nebo přerušování dodávek z Ruska, tak bohužel ta cenová hladina se bude držet asi stále relativně vysoko a bude to samozřejmě ovlivňovat ty ceny elektřiny apod. Nechci vůbec strašit, ale ten výhled prostě objektivně nemůžeme teď nabídnout pozitivní.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Říká Blahoslav Němeček, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě Ernst and Young Česká republika. Hezký večer vám přeju
Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),
Hezký večer vám i divákům, na shledanou.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
My teď pořád čekáme na tiskovou konferenci po jednání vlády, která jednala o pomoci lidem kvůli rostoucím cenám. Zopakuji, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by měl také informovat právě o připravenosti Česka na možné problémy s dodávkami ruského plynu. No, a pojďme přidat data o tom, jaké zásoby plynu mají unijní země, respektive do jaké míry jsou zaplněné stávající kapacity zásobníků. Ty jsou v celé sedmadvacítce naplněny z necelé třetiny. Situace se ale mezi jednotlivými státy liší. Zásobníky plné ani ne z pětiny mají červeně vyznačené státy. Jde o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko nebo Maďarsko. Česko má podle dostupných dat naplněné zásobníky téměř ze 40 %. Z více než 60 % jsou plné zásobníky v Polsku, Španělsku, Portugalsku a Švédsku. To jsou ty zeleně vyznačené státy. U Portugalska a Švédska je to ale ovlivněné také tím, že tyto země nemají příliš velké kapacity na uskladnění plynu. Vítám svého dalšího hosta Libor Jelen, politický geograf, hezký večer.
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Hezký večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pokud nás Putin zkouší, jakože možná nás zkouší, co teď uděláme, obstojíme jako Evropa?
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Chce se mi věřit, že ano, ale samozřejmě ta situace se může dále měnit tím, jak bude pokračovat konflikt na Ukrajině, tím, jak vybrané státy Evropské unie a obecně Západu budou přistupovat k podpoře Ukrajiny, tím, jak budou trpět tím, jak nebudou dostávat energetické suroviny z Ruska, takže říkám, jsem na mírný optimista, ale nic nemůže trvat věčně, takže musíme v to doufat a přistoupit třeba i k některým opatřením, abysme do budoucna se vyhnuli podobné situaci, jako je dneska.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jak se díváte na to kličkování, o kterém jsme tady dnes se bavili několikrát, že rubl tedy ne, ale uděláme si účty u Gazprombank, jak to udělaly některé státy?
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
To jsou to spekulace, které samozřejmě vycházejí z možností těch daných států. Samozřejmě jiná situace je, pokud máme stoprocentní závislost na dodávkách plynu z Ruska, holt máme smlouvu, která je dána i na nějakou dobu, musíme ji plnit, mělo by ji plnit teda i Rusko. V zásadě, to znamená jde o to, kdo tu dohodu plní a neplní. Na druhou stranu pak jsou situace, kdy máme diverzifikovaný trh, kdy můžeme získávat plyn z jiných zdrojů, anebo nám ho dodávají různí dodavatelé, a to je třeba případ České republiky.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Martin se ptá, může Rusko státy Evropy vydírat odstřižením od plynu? Kdo by byl zasažen víc, Evropa bez ruského plynu, nebo Rusko bez evropských peněz?
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
To je dobrá otázka, já myslím, že i Rusko si uvědomilo, že nemůže donekonečna jaksi tlačit na ten plyn, v uvozovkách. A ví, že třeba klíčoví odběratelé zemního plynu, jako je třeba Německo, tak bez nich se neobejde, určitě s nima bude jednat úplně jinak než třeba s Bulharskem, nebo Slovenskem, případně s Českem, takže myslím, že dlouhodobě se neobejde ani jedna strana, respektive myslím si, že my jsme schopní hledat konečně už to řešení na tu reorientaci. Rusko příliš možností, jak diverzifikovat…
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Obrátit se na Asii?
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Ono už se obrátilo, s Čínou mají už dohody o odběru zemního plynu, mají postavené plynovody Síla Sibiře. Jsou v projektu další, tak snaží se, ale rozhodně v tuto chvíli nejsou schopni se odvrátit od Evropy a dodávat okamžitě, tzn. během roku třeba dvou let někam jinam.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Dan se ptá: Na jednu stranu platí, že kdo neplatí, ten nemá. Na druhou stranu jsou zde nějaké dlouhodobé smlouvy, když se tato situace vezme ze všech úhlů pohledu, kdo je tedy v právu, Rusko, nebo Polsko a Bulharsko.
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Nejsem právník a nevidím do těch smluv, každopádně, pokud ty smlouvy jsou nastavené tak, že jaksi dodavatelé dodávat v určitém množství plynu a odběratelé mají platit v nějaké měně, která je daná v té smlouvě, tak by to mělo být dodrženo. A pokud Rusko změnilo v průběhu platnosti té smlouvy nějaké podmínky, tak bych řekl, že je v neprávu ono. Na stranu druhou ty smlouvy budou postupně dobíhat a je možné potom nějakým způsobem přetransformovat nebo měnit podmínky, ale říkám znova, nejsem právník.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
V Evropě je draho, bude tady asi ještě dráž a Evropa se teď rozhoduje, možná když to zjednoduším, uhnout Putinovi nebo říct svým občanům, svým voličům, holt zkrátka vám bude ještě hůř, než mnozí to asi neustojíte. Ptám se na obtížnost této volby a na to, co to bude znamenat pro celou Evropskou unii, jestli to ustojíme.
Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Velká otázka a odpověď leží někde za 5 let. A upřímně, jsem sice polický geograf, ale politikům toto rozhodnutí nezávidím. Já osobně, pokud bych mohl radit. Pojďme to udělat co nejdříve. Já osobně vidím obrovskou chybu, že se neřešila tahle situace dříve. Mám na stole spoustu studií a knih, které se zabývaly závislostí na ruské energetice nebo energetických zdrojích už před rokem 2014, už před rokem 2008 a. Vždycky v těch zprávách, vždycky v těch textech zaznělo, že tahle závislost je nebezpečná, že pro Rusko to není běžný obchod, ale že to je vlastně součást té geopolitiky.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A pardon, pardon, musím vás už přerušit, protože jdeme na vládu. Libor Jelen, politický geograf, no a teď ta avizovaná tisková konference.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
