Klára RADILOVÁ, moderátorka
Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 000 000 EUR. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to oznámil dnes před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Vyjádřil taky přesvědčení, že v nadcházejících dnech bude dosaženo dohody o embargu na ruskou ropu, které Evropská komise navrhla v rámci šestého balíku sankcí vůči Moskvě. Opatření zatím odmítá podpořit Maďarsko. Přidáme teď politický pohled s Ondřejem Knotkem z hnutí ANO s europoslancem. Dobrý den.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Dobré odpoledne.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Co je možné teď zaslechnout v kuloárech Bruselu, rýsuje shoda na šestém balíku sankcí? Podaří se přesvědčit Maďarsko?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Diplomaté skutečně dělají pro to maximum. Dokonce předsedkyně Evropské komise měla v plánu začátkem tohoto týdne navštívit Viktora Orbána, nicméně z té schůzky sešlo. A v tuto chvíli se vlastně diskutují 2 možné nejpravděpodobnější varianty, a to tedy pokračovat v těch sankcích tzn. bez ropy nehledat, neztrácet takzvaně čas tou dohodou, anebo teda neuplatňovat nic z toho navrženého šestého balíků a snažit se s tím Maďarskem domluvit. Já jsem skutečně netroufám říct, kdy a jestli se to podaří. Viktor Orbán zjevně má argumenty a chce se domluvit, chce takzvaně něco za něco chce mít jistoty a záruky, bude záležet na schopnostech nejvyšších představitelů EU, jestli tyto záruky dokáže poskytnout Viktoru Orbánovi.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
A které hlasy jsou teď hlasitější, ty, které říkají, pojďme schválit šestý balík sankcí. Pak chce zaměřit na embargo na ropu, anebo pojďme to vzít v komplexu, protože já jsem slyšela taky argument, že někteří říkají, že právě šestý balík sankcí jeho schvalování bez embarga na ruskou ropu by Vladimir Putin četl jako slabost Evropské unie.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Přesně tak, a dokonce se objevují hlasy, že by některé země pak takovýto balík bez té ropy vlastně také vetovali. Já si skutečně netroufnu říct, kde je ta většina, jestli jít vpřed za každou cenu, ty bez bez ropy a nebo čekat na tu ropu. Ono, uvědomme si, že to embargo na tu ropu má několik rovin a je plánováno vlastně až v zásadě od ledna příštího roku a je tedy zároveň obava, že pokud je bychom ho v tuto chvíli vyhlásili, tak naopak cena ropy na trzích stoupne. Vlastně v těch prvních měsících kdy ještě bude Evropa plošně odebírat od Ruska, tak naopak Rusko dostane více peněz tzn. ta myšlenka, že zakážeme ropu a ono to vlastně přiměje Putina ukončit válku, tak není úplně tak jednoduchá. To se všechno prolíná do těch diskuzí a zároveň máme tady dva další státy nebo vlastně 3 – Českou republiku, Slovensko a vlastně Bulharsko, které taky chtělo prodloužení. A je otázka, jestli ty záruky, které jsme dostali jako třeba Česká republika, jsou taktéž dostatečné, protože my víme, že pokud se nerozšíří infrastruktura toho ropovodu TAL toho z Terstu přes Alpy, tak my prostě budeme mít taky problém a svázat s jasnou časovou osou. To je sice, řekněme, nějaký výhled, ale pokud nebudeme mít záruky, že skutečně v rámci této doby bude kapacita tohoto ropovodu navýšena, tak třeba pro Českou republiku by to mohl být problém a já věřím, že v tomto bude třeba česká vláda hlasitější.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Pokud bylo cílem Vladimira Putina rozdělit Evropskou unii, tak se mu to teď podle vás daří?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Já si skutečně netroufám říct, co všechno je cílem Vladimíra Putina.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Ale jak definovat Evropskou unii, jestli je stále tak jednotná, jak se zdála na začátku?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Zdaleka ne, protože tady se vlastně byl, řekněme 2 proudy 1, který zastávám v podstatě já, a to je, že my musíme pomáhat Ukrajině tím, že bude ekonomicky silný. Uvedli jste těch dalších 500 000 000 EUR na válečnou pomoc. Staráme se tady o uprchlíky a proto musíme s těmi sankcemi rozum mít tzn. nesmí, v uvozovkách, nás bolet víc než toho Putina. A pak je tady ten druhý proud, který říká, co nejrychleji, nepřemýšlet o tom, pojďme do toho. Je prostě jasné, že dříve nebo později muselo dojít k nějakému střetu těchto dvou proudů, který se projeví té nejednotě, takže pro mě osobně ta nejednota není překvapením a já, jak jsem říkal, já skutečně nevím, co si myslí Vladimír Putin o Evropské unii, asi bych jeho pozitivní názory na Evropskou unii obecně nepřeceňoval.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Mimochodem taková otázka pod čarou, protože určitě není na stole v nejbližších dnech, ale já jsem asi před hodinou tady mluvila s vaším kolegou europoslancem bytné stranický kolega Marcel Kolaja za Piráty a on v souvislosti třeba teď s tím šestým balíkem sankcí, kdy to tedy můžeme říct, blokuje zejména Maďarsko, tak nastiňoval myšlenku, jestli není třeba se zamyslet nad tím, aby Evropská unie při rozhodování nevyžadovala jednomyslnost, což mimochodem proto se nedávno vyslovila i šéfka Evropské komise Ursula von Der Leyenová. K tomu vy jste se postavili jak.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Jednoznačně ne. To je zase opět souboj dvou střetů, tzv. eurofederalistů, kteří si přejí Evropskou unii jako stát, jeden velký stát a členské státy jako vlastně tzv. jenom regiony jakési kraje. Je to legitimní přístup, ale já si myslím, že Evropa na tento přístup zatím není připravena. Já vidím Evropskou unii jako spojenectví silných členských států a teprve pak může být celá Evropská unie jako taková, takže ano přináší komplikace, aby se shodlo 27 zemí. Na druhou stranu, když se na něčem shodnout tak pak to skutečně má tu váhu. Takže tento názor pana Kolaji, vlastně Pirátů je dlouhodobě známý, oni to prosazující, je to jejich legitimní politika. My ji v hnutí ANO nepreferujeme.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Finsko už se vyjádřilo, respektive finský prezident a premiérka, že by měli zájem vstoupit do NATO, uvažuje o tom taky Švédsko. Finsko osm desítek let zastávalo politiku neutrality, jak zásadní zprávou z hlediska geopolitiky to pro vás je?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Je to pro mě naprosto logické a je to prohra ruské diplomacie, protože Švédsko se zakládalo opravdu jednoznačně na své neutralitě a Vladimír Putin vlastně dokázal toho, že Finsko o tom uvažuje a Švédsko v zásadě řeklo tak, jak se rozhodne Finsko jeho budeme s největší pravděpodobností kopírovat, je to logická. Já osobně bych to vítal, kdyby takto vojensky silné státy byly součástí Severoatlantické aliance. Jednak samotné Finsko, které hraničí s Ruskem, pak určitě by to posílilo i to Finsko jako takové a samozřejmě by to byla větší stabilita pro naše partnery EU.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Co říkáte na to, že záměr Finska a Švédska zkritizoval turecký prezident?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Zaznamenal jsem tu zprávu. Mrzí mě to. Oni to svádí na vlastně podporu Finska a Švédská těm organizacím pro osamostatnění Kurdistánu. Já pevně doufám, že Turecku jde o to, aby toto téma přineslo na stůl, možná z toho něco málo získalo, ale pevně doufám a věřím, že nebude Turecko blokovat přijetí těchto států. Byla by to strašná škoda, ale je to tak, že s novým členem musí souhlasit všichni členové stávající NATO.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
Dodává Ondřej Knotek. Děkuju za rozhovor, na shledanou.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Já děkuji za pozvání. Krásný den.
