Zastropování cen elektřiny a plynu. Ano, nebo ne a jak by to vlastně mělo vypadat?
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Já už ve vysílání vítám své dnešní hosty, dva europoslance. Jedním z nich je Alexandr Vondra, který je zároveň místopředsedou ODS. Hezký večer.
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
Hezký večer přeji.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A je s námi také europoslanec Ondřej Knotek za hnutí ANO. Hezký večer i vám.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Dobrý večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane místopředsedo Vondro, já začnu u vás. Zastropování, to je slovo, které doteď bylo spíš ve slovníku opozice. Kdy podle vás nastal ten moment, že se dostalo právě i do slovníků české vlády, kdy se zjistilo, že zkrátka není vyhnutí? Byť slyšeli jsme, v jaké podobě, na celoevropské úrovni oddělením tedy elektřiny a plynu.
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
Tak já na toto téma opravdu se bavím už někdy od začátku léta. Pro mě to zastropování v situaci, kdy tady trh prakticky nefunguje, není žádné sprosté slovo, ale vlastně asi jediný způsob, jak tu situaci dneska řešit. My zatím jsme vlastně řešili jenom ty následky v podobě těch různých programů, aby zejména domácnosti přežily tu příští zimu, ale vůbec jsme vlastně nešli po těch příčinách, že jo, a ty příčiny tady v zásadě jsou trojí. Ta příčina číslo 1 je Putinova válka, kterou proti nám ekonomicky vede tím plynem. To ale my můžeme ovlivnit jenom do jisté míry, nemáme to ve svých rukou. Příčina druhá je německá Energiewende, která prostě svou naivitou vlastně dala hlavu Putinovi do té smyčky a ten ji teď jako prostě takhle utahuje a povoluje, aby mu to vyhovovalo. To je zejména ta akcentace plynu v elektroenergetice prostě pro ty doby, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr a Němci to poté, co vlastně zavrhli jádro, nemají čím kompenzovat nebo stabilizovat, jedině tím plynem. A třetí je pak příčina Frans Timmermans, který ještě nedokázal vlastně tuhletu situaci číst a Evropě vlastně naodkrojoval velmi drastický program, který sám počítal v zájmu klimatických cílů se zdražováním energie, akorát si neuměl představit, kam až to může vést, pokud prostě budeme operovat ve světě, kdy ten svět vlastně nesdílí nějaké obecně univerzální hodnoty a nekooperuje, ale jde často velmi tvrdě jeden proti druhému, jak to ukazuje Vladimir Putin. Prostě to není svět dneska vybaven na to, abychom mohli žít prostě v nějakých idejích a vzdušných zámcích a musíme také podle toho jednat.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane europoslanče Knotku za vás, ten začátek července, o kterém mluvil pan europoslanec Vondra, bylo to včas, nebylo? A hlavně půjde do toho Evropa společně v nějakém optimálním časovém horizontu?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Tak předně byť třeba dneska se pan Fiala s panem Scholzem shodli, tak já v tom vidím to, že Německo chce řešit na té evropské úrovni ty věci, protože se bojí toho, co ještě může přijít. Naopak česká vláda zaspala ty možnosti, které měla už od března a některé země ty plné ruce použily. Evropská komise možná do března, tak česká vláda zaspala a neudělala to a teďka se snaží hledat evropské řešení na to, aby řešila něco, co bylo už před několika měsíci. Nicméně souhlasím s tím, že ten trh se dostal do stavu, kdy je nutné a možná se už ta debata mohla vést delší dobu, tzn. ano, veďme debatu o té evropské úrovni. Je tam třeba tedy zkusit, abych odpověděl na vaši otázku, najít odpověď, jestli ty státy Unie, jestli se dokážou dohodnout na těch okamžitých krizových opatření, protože některé státy zastropovaly, jiné zatím ne. Bude chtít stát, který zastupoval, přistoupit na vyšší cenu atd.? Takže není to úplně snadné. Nicméně kromě těch krizových opatření jsou tam ty otázky dlouhodobé a ty částečně souvisí s tím, co tedy říkal kolega Saša Vondra. Jakékoliv krizové opatření je dočasné. A ta dlouhodobá opatření, to je o tom najít nový design, to podtrhuju. S něčím může přijít Evropská komise, například legislativa toho, jak ten trh bude fungovat, ale musíme si připustit, že dokud se státy neshodnou na tom, že Green Deal, tak jak byl navržen, a nemyslím tedy ty cíle jako takové, ale ta cesta k němu, ten klimatický balíček, dokud se státy neshodnou, že nebyl navržen optimálně nebo minimálně nebyl navržen pro tu současnou dobu, pro ty současné výzvy, tak nebude možné najít nějaké dlouhodobé řešení v Evropě a řešení drží i Německo. Bude muset podle mě třeba přehodnotit situaci k jaderné energii nebo k emisním povolenkám.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Když ještě zůstaneme chvíli u toho zastropování cen, protože na tohle téma, pánové, určitě taky dojde, pane europoslanče Vondro, ta nějaká dohoda napříč Evropou v momentě, kdy už jednotlivé státy přišly s vlastními opatřeními, kdy mají různé zásobování, různé systémy, jak složité tohle bude a na jak to odhadujete dlouho? Budou to měsíce? A bude to tím pádem včas tahle pomoc?
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
No, je to třeba udělat jako velmi, velmi rychle. Bohužel vlastně zatím až do léta se velká část evropských zemí v čele s Německem vlastně odmítala o tom zastropování bavit. Německo odmítalo, dodneška vlastně se nerozhodlo, existuje několik jednoduchých řešení, které by tomu trhu ulevily. Za prvé, kdyby Německo rozhodlo, že nechá v provozu aspoň ty tři zbývající jaderné elektrárny. Stále o tom mluví, ale rozhodnutí není na světě zatím. Za druhé, kdyby skutečně se oddělily ty ceny plynu od výroby elektrické energie, protože ty plynové elektrárny, které dorovnávají ty obnovitelné zdroje, tak ty táhnou tu cenu prostě do těch astronomických výší. A zase tady zatím do této chvíle prostě Německo stálo proti. Dneska o tom měl vážný rozhovor premiér Fiala s kancléřem Scholzem a poprvé vlastně Němci dali najevo ochotu o tom diskutovat. My jsme minulý týden psali jako někteří europoslanci dopis Evropské komisi, aby také se probudila a konečně se vrátila z dovolené a začala něco dělat. Dneska tedy počítám, že i v reakci na toto, včetně na ten dramatický nárůst cen energií na trzích, oznámila prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen, že komise přijde s nějakými návrhy na krizové intervence na trh, tak doufejme, ale podle mého soudu musí to být světě během září. Příští týden se tu z iniciativy české vlády koná mimořádné jednání ministrů energetiky a já si myslím, že musí ten návrh být ten příští týden na stole.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane Knotku, začnu u vás, slyšeli jsme ta slova o vzájemné spolupráci s Německem, jak vy jste v tomto optimistický, jak tohle nakonec dopadne?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Rozlišujme budování společné infrastruktury nebo infrastruktury, na které může mít třeba i Česká republika podíl. Tam si myslím, že má smysl jít tímto směrem. A vítám i určitou míru otevřenosti. Česká republika se první 20 letech po revoluci zbavovala strategické infrastruktury, takže možná je načase, aby, aby ji získala zpátky, kde ale skutečně, řekněme, jsem zdrženlivý a netroufnu si hodnotit, jak je, jak by to bylo v případě skutečné jako nouze, nouze o plyn, zdali by tedy Němci skutečně dokázali nějak systematicky dlouhodobě nás jako podpořit. Ono se o tom dobře mluví, ale pak, když dojde na lámání chleba, tak to může být prostě z povahy z povahy jako jednotlivých států, obyvatelstva a byť se snažíme fungovat jako Evropa, tak jsme pořád asi 27, 27 států a rád bych věřil, že to bude fungovat, ale tak nějak od přirozenosti mám vůči tomuto skepsi. Rozhodně bych na to nespoléhal.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jak skepticky je Alexandr Vondra v této otázce?
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
No musím říct, že méně optimistický než v minulosti, těch 30 let byly vztahy s Německem úplně vynikající. Já jsem byl vyjednavač Česko-německé deklarace, tak jsem se na tom mohl i podílet, Němci vlastně dávali Čechům hodně dobře placenou práci. Ten obrázek tu v podstatě byl velmi dobrý, ale teď máme problém, protože my jsme samozřejmě s Německem v té energetice velmi propojeni, daleko víc třeba než Poláci nebo Španělé, proto to evropské řešení, po kterém voláme, tak jako vyžaduje především aktivitu a změny trošku v tom německém přístupu, protože ten dosavadní přístup, tak jako spočíval hlavně v tom, že vlastně ten bohatý německý občan, ten jako ty náklady zatím platil, aby se udržela konkurenceschopnost německého průmyslu třeba ve vztahu k Číně nebo k tomu ne evropskému světu, ale takhle to tady nefunguje, protože ten průměrný český občan je přece jenom chudší než, než ten Němec a ten průmysl z druhé strany samozřejmě kapitálově daleko slabší než ty německý partneři. A podle mého soudu skutečně je nutné tu Energiewende zcela podstatně změnit, obnovit tu funkčnost trhu a vyžaduje to fakt především probuzení Německa a já z toho, co jsem vlastně slyšel v těch vašich reportážích, tak jako myslím si, že k tomu ještě zbývá velký kus cesty. Ale faktem je, že dneska ty ceny už jsou tak vysoké, že myslím, že to je jako opravdu hodně velká darda i pro průměrného Němce a myslím si, že nejsme daleko od momentu, kdy se začnou bouřit i sami Němci a berme tohle vážně, tady kancléř přijíždí, aby přednášel někde mladým na Karlově univerzitě o nějaké vzdálené reformě Evropské unie. To je otázka příštích 10 let, ale tady jde skutečně docílit toho, aby se Evropská unie nerozpadla v následujících dvou letech pod prostě obrovským tlakem sociálním a politickým zezdola, aby se prostě nerozpadl politický systém, abychom neumetli cestu prostě nějakým diktátorům a nebo těm, co prostě nabízejí jednoduchá řešení, na které by lidi, když skutečně jim zdražíme bydlení, topení, svícení, dopravu, potravu. To jsou základní životní potřeby, no tak by na to samozřejmě mohli velmi snadno naskakovat.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Jak moc tohle hrozí, pane europoslanče Knotku, rozpad Evropské unie. Tak, jak o tom mluvil váš kolega.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Nevím, jestli rozpad, ale rozhodně nějaká sebereflexe podle mě bude muset tak jako tak přijít a mluvil jsem o tom na začátku, tady se prostě udělal Green Deal a Green Deal má smysl, ty cíle, ale prostě cesta cesta, která byla zvolena není takzvaně technologicky neutrální. Velkou částí takzvaně ten bruselské bubliny těch těch politiků a nejsou jenom v parlamentu, ale jsou prostě i v některých vládách, prostě zmítá ideologie a ta ideologie buď teda vedená byznysem, tzn. chceme třeba jenom obnovitelné zdroje, protože máme přístup k moři, máme firmy, které vyrábí určité technologie nebo skutečně vychází z dogmatické zelené politiky. A do jisté míry to už jsou, řekněme, radikálové, kteří tu Evropu ovládají, takže pokud ta reflexe nepřijde, řekněme, řízeně z politického sebeuvědomění, tak může přijít zespoda, v jaké podobě, jestli, jestli, řekněme, v průběhu různých voleb, v podstatě Evropy jsou všude vždycky nějaké nějaké volby, nebo jestli by to bylo něco něco ostřejšího. To samozřejmě říct nedokáži, ale vnímám od kolegů především ze Španělska, kde před pár měsíci protestovalo, myslím, že kolem 800 000 lidí, Francouzi mají zkušenost se žlutými vestami. Koneckonců opravdu revoluce měli v minulosti ve své historii, takže něco přijít musí a je jenom teďka na právě těch klíčových politicích, a proto jsem byl dneska i trochu zklamán, že ze strany pana Scholze tato reflexe jako nepřišla. Téma jádra, to téma technologické neutrality mělo být víc akcentováno a já se trochu bojím, třeba řeknu krátce prostě příklad. Vy jste hezky uvedli, že vlastně se Němci skládají na tomu průmyslu na ten plyn a tím vlastně automaticky vzniká ve společnosti ta averze vůči tomu jako plynu, ale přitom plyn budeme potřebovat několik desítek let. Možná bude víc s větší emisní stopou nebo zmenší, ale budeme potřeba plyn, jak pro energie, tak jako surovinu. A pakliže zároveň těmi opatřeními klíčová země Německo, vytváří už averzi vůči a pokračuje v té zelené ideologii a Zelení jsou zelení ve vládě a Saša Vondra má pravdu, že to Energiewende vlastně je jedním z minimálně tří, ale jeden z hlavních důvodů té současné situace, tak se trochu bojím, že ta reflexe tam nepřišla. Uvidíme, co se stane na té na té radě, na té debatě. Viděli jsme z vaší reportáže, je tam mnoho rozdílů z výchozích pozic a jsem skutečně zvědavý, jestli vůbec na něčem se shodnou.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane Vondro, ta možná jednání těchto zemí s Gazpromem, co by to znamenalo pro Evropu?
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
Ne, tak já myslím, že není doba, abychom se někde plazili po kolenou před Vladimirem Putinem, který dělá tuhletu agresivní politiku. My naopak musíme posílit nezávislost na Rusku, tam není jiná cesta. Podívejte, ten problém je v tom, že my máme elektřiny, máme dost, tam dokonce 10 % to, co vyrobíme i vyvážíme, máme tu uhlí, máme jádro. My dokonce vlastně vláda zajistila dostatečné množství, nakupovala plyn, zaplnila zásobníky, máme podíl na tom holandském terminálu LNG, komunikuje s Katarem a s dalšími dodavateli. Pokud jde o ropu, tak jsme vlastně znásobili i kapacitu, kterou my můžeme využívat toho alternativního ropovodu přes Ingolstadt, Tall z Terstu, takže tohle všechno myslím, my my jsme schopni zvládnout, aniž bychom se někde museli plazit po kolenou. Ale problém je s cenou tvorbou pro vlastně plynové elektrárny, která pak má zpětně tady dopad, jak na ceny plynu, tak na ceny elektrické energie, a to se odvíjí přes přes tu lipskou burzu, přes tu závěrnou elektrárnu plynovou a ty všechny plynové elektrárny jsou v Německu, tady u nás nejsou, které by vlastně fungovaly jako ta alternativa té poslední instance, když nesvítí a nefouká. To je všechno v Německu, čili tam my musíme najít to takzvaně teda celoevropské řešení, kde bude účastno i Německo, protože ty některé země, které vy jste tam jmenovali, co se vydaly tou cestou, jako bych řekl zastropování sólo, tak zatím ty výsledky nejsou příliš dobré, že jo Francouzi zastropovali, takže domácnosti budou mít úlevu, ale průmysl dneska bude nakupovat přes 1 000 EUR za megawatt, takže to už je prostě zase na to, aby, že Francouzi s tím mají obrovské problémy, vy jste uváděli to Slovensko. Tam dodneška není funkční , to má snad platit to začátku příštího roku a ty slovenské elektrárně tyto nebo ty energetické závody ty to mohly udělat, protože tam jsou jenom 2 nebo 3 akcionáři, kdežto ČEZ tohleto prostě udělat nemůže, protože třetinu vlastní drobní akcionáři na burze, takže pro nás bych řekl samozřejmě, když nebude celoevropské řešení, budem to muset udělat tady. Jde o všechno, ale schůdnější a efektivnější by byla ta cesta, kdy se na tom dohodneme s Německem a se všemi dalšími těmi zeměmi, které jsou vlastně v tom energetickém trhu propojeni, což je od Francie, řekněme, po Rakousko, Balkán, Polsko je trochu v jiné situaci, protože ono není úplně účastno toho toho trhu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
A tím tedy dáváte trošku zapravdu opozici, která to říká celou dobu, že na to zastropování nakonec bude muset dojít možná i na té národní úrovni.
Alexandr VONDRA, europoslanec, místopředseda strany /ODS/
Já to já to říkám celou dobu taky a Ondřej Knotek to velmi dobře ví. Problém je v tom, že tady prostě dát tu totango, jak se říká, vy prostě k tomu musíte mít ty druhé. A prostě je problém k tomu Evropskou unii přesvědčit, prostě stejně tak jako je problém ji přesvědčit, aby povolala s tím trhem s povolenkama, že jo, to nakonec jsme přesvědčili, že když stoupá dramaticky cena, tak tam místo toho, aby dál upírali, jak vždycky prosazoval Timmermans, tak dneska se aspoň dohodí něco, aby se ulevilo, ale ale prostě problém je, že ta politika vlastně, jak v Německu ta zelená, tak i na té celoevropské úrovni je jakousi posvátnou krávou, za kterou prostě oni stojí v momentě, kdy totálně všem teče do bot, kdy vlastně pro tuhletu politiku nemáme ve světě partnery, protože Rusko, Čína a další si dělají, co chtěj. Takže my bysme se tady mohli rozkrájet, ale stejně to naše utažení opasků nebude mít žádný, ale vůbec žádný dopad na tu tu globální situaci.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Pane Knotku, vy jako hnutí ANO prosazujete celou dobu zastropování i té národní úrovni v kombinaci, tedy s dalšími opatřeními. Teď jsme tady slyšeli od vašeho kolegy, že státy, o kterých vy jako hnutí ANO často mluvíte, jako jsou Slovensko, Španělsko, a tak dál, které k tomu přistoupily, že to tam není příliš úspěšné, jak tu úspěšnost vnímáte vy.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Tak já s tím nesouhlasím, především to Španělsko, to se vydalo tou cestou, kterou vlastně dneska se hovoří i v té evropské úrovni tzn. nějakým způsobem zastropovat cenu plynu pro výrobu elektřiny, tak to si sjednalo velice rychle vlastní program s Evropskou komisí právě od toho března začali na tom pracovat už v březnu, ne až teďka někdy v červenci a ty ceny ceny komodit jsou minimálně na evropském průměru ne-li lepší, pokud si dobře pamatuju ty data, takže tam to zafungovalo, ceny na Slovensku jsou taky výrazně lepší. A ano, pak se musíme bavit o nějaké dlouhodobé udržitelnosti a samozřejmě jsou to opatření, které připravila Evropská komise, aby se snížila inflace, to znamená, ty státy to začaly řešit, a to se netýká jenom energií To se může týkat i jiných jiných komodit právě, aby si snížily ceny klíčových vstupů a tím se ta spirála, řekněme, nákladové části inflace neřeší poptávkovou tak, aby se, aby se zastavila a bohužel prostě u nás se to jako nestalo. Teď to teda hledáme na evropské úrovni, a to Španělsko, co já vím, tak to funguje, jo, našli si model. Každá ta země, která dělá různá opatření, tak si našla model, který nakonec fungoval, některá opatření líp, některá hůř, ale skutečně dívejme se na to, nejenom na tu věc v energetice, to šlo třeba o různé podpory, že jo v Německu se jezdilo napříč Německem za velice dotované ceny. Mělo to i nějaký společenský efekt. Možná dokonce nějaký klimatický, jo, takže, takže já se na to nedívám tímhle způsobem, naopak ty státy, které ta opatření zavedly, tak to minimálně snížilo náklady domácnostem, úmyslu a ve velké části případu udrželo nebo snížilo inflaci, to je důležité.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Dobrá, jsme už v Česku. Pane Knotku, poprosím vás tedy, děláme dost jako Česká republika. Řešilo se, plošná pomoc, řešila se adresná pomoc, nakonec tedy máme takovýto druh pomoci, bude to dostatečné jak pro české domácnosti, tak ale i pro český průmysl. Je ta pomoc dostatečná zatím od státu?
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Rád rozeberu, jednou větou reakce. Španělsko začíná díky tomu stropu na výrobu elektřiny z plynu na 35 eurech za megawatthodinu. Spot je dneska 300. Myslím, že to potřebuje další komentář, jestli jsou /nesrozumitelné/ propojeny, je to úplně jedno, jejich vláda si to vylobbovala, projednala, využila možností. Evropská komise to schválila, funguje to. Tak teďka k té podpoře, já rozhodně nepatřím a hnutí ANO nepatří k těm, kteří říkají, vždycky málo, vždycky jde více, vždycky v tom samozřejmě musíme být odpovědní. Příjmy tady jsou, je tady více u povolenek, je tady i větší výběr daní, obecně modernizační fond bude větší. Tyto peníze, které jsou, řekněme, neočekávané a vznikly právě v důsledku toho, že je tedy tato krize, tak by měly být vráceny co nejlépe lidem, kteří s tím mají problémy, a samozřejmě firmám. Jsem rád, že tady padl energeticky náročný průmysl, to jsem říkal na začátku, dokonce myslím, že do března má Česká republika schválený kompenzační program pro energeticky náročný průmysl, a my jsme energeticky náročná země z pohledu toho průmyslu, je to důležitá součást našeho hospodářství. Přesto ta podpora neexistuje, není realizována, pravděpodobně proto, že se MPO nedohodlo s Ministerstvem financí, a to je prostě velká škoda, náš průmysl právě na tom již teď tratí, takže samozřejmě čím dřív se to zavede, tím lépe, jo, teďka pro podobný průmysl, Německo tam má 25 miliard eur, Česká republika mohla dát do března 1 miliardu EUR, to znamená 25 miliard korun cca, a nedala, co se týče domácností, tak znovu opakuju, ty pravidla jsou od března. V březnu Evropská komise rozvolnila pravidla a uvolnila ruce členským státům. Ty začaly připravovat ty různé nástroje, my jsme jako vláda ANO již v té první vlně té energetické krize, to znamená, ještě na konci roku 2021 v rámci stávajících možností připravovali nějaké podpůrné programy, nová vláda přišla, ty v zásadě pozastavila, začala připravovat nějaké vlastní.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Slyšeli jsme taky dnes zprávu o nejrychleji rostoucím dluhu v Evropě ve vztahu k tomuto.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Ano, ale ten dluh také klesal, ale vezměte si, že od roku 2014 kleslo zadlužení řádově o nějakých 16 %, nevím to přesně teďka, za tu dobu covidu narostlo, ale narostlo u všech států, to, že bylo možná nejrychlejší, ano, ale mohli jsme si to dovolit.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
Dobrá, pane Knotku… Pane Knotku, omlouvám se, dochází nám část. Dala bych vám ráda víc prostoru, ale bohužel dochází nám čas. Ondřej Knotek europoslanec za hnutí ANO, s kterým se loučím stejně jako s europoslancem Alexandrem Vondrou, hezký večer vám přeji.
Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Děkuji za pozvání, hezký večer.
Zdroj: ČT 24
