České domácnosti a firmy se i v příštích letech musejí připravit na růst cen energií. Pokud vláda nezmění vzorec, podle kterého Energetický regulační úřad (ERÚ) počítá státem regulovanou část ceny a zároveň po evropských volbách nedojde ke změkčení takzvaného Green Dealu, porostou ceny každý rok o desítky procent. Shodli se na tom hosté podcastu Byznys kafe speciál, který byl věnován právě růstu cen energií.
Odborník na energetiku a někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček v debatě Deníku apeloval na to, aby se změnil vzorec, podle kterého nyní úředníci počítají státem regulovanou část ceny (například u elektřiny tvoří až 40 procent výsledné částky na faktuře). Úředníci si totiž za základ výpočtu berou ceny elektřiny, ale ty byly loni rekordně vysoké, nyní už klesají.
„Jakmile loni dramaticky rostla cena energie na burzách, ERÚ od ní automaticky odvíjel i cenu regulované složky. Je potřeba vytvořit jiný vzorec a například podpora obnovitelných zdrojů by mohla jít přímo ze státního rozpočtu. Zvýšené poplatky poškodí průmysl,“ upozorňuje Janeček.
Green Deal přinese další zdražování
Velká část diskuze u kultého stolu se věnovala dopadům takzvanéhoGreen Dealu, neboli Zelené dohody, jejímž cílem je do roku 2050 udělat z Evropy první bezemisní kontinent. V reálu to znamená nástup elektromobilů, a především změnu energetiky – konec uhlí, částečně i plynu, a naopak podpora obnovitelných zdrojů a případně jádra. Taková transformace ale bude nákladná a v rámci regulovaných poplatků ji zaplatí evropské domácnosti i firmy. Situace, jakou jsme zažili na sklonku roku 2023, se tak může opakovat pravidelně.
„Ceny porostou v podobném rozsahu jako nyní, budou to desítky procent ročně,“ předvídá hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Tady je velká vřava kvůli růstu regulované části cen energií o 70 procent pro domácnosti, ale politici by měli jasně říci, že to je teprve začátek Green Dealu. Kvůli nárůstu cen silové elektřiny a nutným změnám elektrizační soustavy, aby pojmula víc zelených zdrojů, bude potřeba podobného zdražování v dalších letech,“ říká dále Kovanda ve speciálu Byznys kafe.
„Green Deal bude velký zásah do peněženek a už nyní je vidět zásadní nespokojenost domácností i firem, povede to k polarizaci společnosti a nástupu politického extrému,“ obává se hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle europoslance Ondřeje Knotka se z takzvané Zelené dohody stal ideologický dokument, přestože původně se jednalo o růstovou strategii, která měla pomoci Evropě s nástupem inovací. Pak přišla pandemie a válka na Ukrajině, ale dokument se nezměnil.
Navíc poslanci zjistili, že Evropská komise neudělala k Zelené dohodě detailní analýzu proveditelnosti. „Když jsme na to upozorňovali – odpověď byla, že musíme věřit, že to bude fungovat,“ prohlásil Knotek. Po volbách proto doufá, že noví poslanci a nová Evropská komise přepočítají Zelenou dohodu a upraví ji. „Budeme chtít vidět, zda to vychází a padnou doporučení, co změnit,“ slíbil Knotek.
Pokud by se nic nezměnilo, Česko na Green Deal doplatí v nejbližší době, a to kvůli emisním povolenkám. Jejich cena za posledních pět let stoupla o 400 procent a Česko má energetiku stále skoro z padesáti procent postavenou na uhlí a uhelných elektrárnách. Jejich provoz se kvůli drahým povolenkám přestává vyplácet.
Hrozí kolaps uhelné energetiky?
„Producenti uhelné elektřiny hlásí, že po roce 2027 nebudou profitabilní a budou muset zavřít. Pak ale budeme hledat, kde elektřinu brát, nejspíše ji budeme dovážet nebo stavět plynové elektrárny, protože nové jaderné bloky v té době nebudeme mít. A to se prodraží domácnostem, a na to politici neupozorňují,“ varuje Kovanda.
Podle Pavla Janečka může ke kolapsu uhelné energetiky skutečně dojít v horizontu tří až pěti let. „Jestliže ČR má svůj energetický mix kolem 50 procent energie z uhlí, tak my uhlí vypnout nemůžeme, Česko by nepřežilo. Kdybych si měl tipnout, tak stát bude platit ztrátovost uhelných zdrojů povolenkami. Znovu to ale zatíží státní rozpočet,“ upozorňuje Janeček.
Podle Knotka zřejmě v tomto ohledu dojde k posunu a po volbách se změkčí i pohled EU na uhelné elektrárny. Ty modernější s kvalitním odsířením by mohly dál zůstat v provozu. „Brusel to ještě neříká, ale účinnější uhelné elektrárny by mohly běžet dál,“ připouští Knotek.
Aktéři kulatého stolu v debatě probrali i masivní nástup solární a větrné energie. I ta vyjde draze, protože vedle solárů bude nutné budovat i záložní stabilní zdroje, jako jsou jádro či plynové elektrárny. Energii z obnovitelných zdrojů lze v Česku využívat kvůli počasí jen menší část roku.
„Když budete budovat obnovitelné zdroje, jedna megawatta výkonu vyjde v nákladech asi na sto milionů korun. Ministerstvo průmyslu oznámilo, že by rádo vystavělo až 20 gigawatt v obnovitelných zdrojích, jde o náklady asi 200 miliard korun. Stejnou částku ale musíme investovat do posílení rozvodných sítí, takže v souhrnu 400 miliard nákladů. Oněch 20 gigawatt instalovaného výkonu ale využijeme jen cirika 1500 z 8700 tisíc hodin, které má rok,“ dodal Janeček.
Co dalšího v debatě zaznělo? Podívejte se na Byznys kafe speciál, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.
