Premiér Andrej Babiš (ANO) žádá o další odklad systému emisních povolenek ETS2, který se týká silniční dopravy a vytápění budov. V dopisu lídrům Evropské unie před blížícím se summitem napsal, že povolenky ničí evropský průmysl. S tím souhlasí v Pro a proti europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) je problém složitější: „Rozhodně si za vysokou cenu elektrických energií nemůžeme jenom zelenými opatřeními.“
Pane Knotku, má premiér Babiš pravdu, když říká, že emisní povolenky ničí evropský průmysl?
Ondřej Knotek (ANO): Jednoznačně. Emisní povolenky doslova drtí evropský průmysl, především ten energeticky náročný, a to napříč Evropou. A zároveň negativně ovlivňují sektor energetiky v některých částech Unie.
Danuše Nerudová (STAN): Myslím, že takto paušálně odpovědět nejde. Já souhlasím s panem Knotkem, že je to obrovský problém v energetickém průmyslu, je to obrovský problém pro oceláře. Ale ukazuje se, že jsou sektory, které si s tím umí poradit.
Tady bych ráda upozornila na to, jak je Česká republika úspěšná v zelených technologiích a podle hodnocení mezinárodního, které provádí Harvardova univerzita, tak jsme číslo tři v exportu zelených technologií.
Čili část průmyslu umí zelenou transformaci využít jako příležitost a pro část průmyslu je to obrovský problém. A to je to, na co se musíme zaměřit.
Například problém českých ocelářů je zásadní a tady je potřeba, aby co nejdříve začalo fungovat uhlíkové clo, aby nedošlo k tomu, že oceláři přijdou o povolenky zdarma a přitom to nebude fungovat.
Připomněl bych v této souvislosti, že když se před lety emisní povolenky ETS1 zaváděly, tak se zaváděly právě proto, aby průmysl motivovaly k zelené transformaci, tedy k omezování emisí. A paní Nerudová připomněla, že k této transformaci už dochází a že si v ní Česko vůbec nevede špatně. Co vy na to, pane Knotku?
Knotek: Určitě si Česko nevede špatně v nějakých specialitách, které mají vysokou cenovou přidanou hodnotu a jsou globálně konkurenceschopné, i když se do nich započítají například vyšší náklady.
Ale to je pouze drobná část toho obchodu, drobná část výroby. Naopak 90 a více procent výroby trpí.
Je pravda, že emisní povolenka je téměř všude na světě nebo na mnoha místech, ale je násobně levnější. Evropská emisní povolenka je bohužel drahá, dokonce je nejdražší na světě. A jak jsem řekl, násobně. Není možné, abychom byli pak ve srovnání s našimi globálními konkurenty málo konkurenceschopní.
Druhý problém je, že cena je nedostatečně předvídatelná. Evropská komise v roce 2019 říkala, že dnes, v roce 2026, bude cena emisní povolenky 25 eur. O pár let déle říkala, že to bude 50 eur – ale cena je skutečně 80 až 90 eur. A to je násobně větší rozdíl. S takovým výkyvem není možné seriózně plánovat významné investice.
Je možné, že některé firmy nebo některé divize některých velkých firem umí uspět v malých zakázkách. Ale co se týče objemu světového obchodu, nedokážou konkurovat ve velkém objemu obyčejné oceli, obyčejné chemie, skla, textilu, porcelánu. To zkrátka při tak vysoké ceně emisní povolenky není možné.
To právě v dopise lídrům Evropské unie před blížícím se summitem píše i premiér Babiš. Poukazuje na to, že současná cena povolenek v rámci systému ETS1 je výrazně vyšší, než v minulosti Komise předpokládala. Není to problém a nemělo by se s tím něco dělat, paní Nerudová?
Nerudová: Samozřejmě že nejistota a cenové výkyvy jsou problém v každém byznysu. Tady se ukazuje velký úspěch minulé vlády, která si na základě toho, co se děje s emisními povolenkami v systému ETS1, správně vyhodnotila situaci a chtěla po Evropské komisi, aby v novém systému ETS2 k tomuto nedocházelo. A sehnala podporu 19 členských států, napsala dopis Evropské komisi, která v novém systému navrhuje kontrolu ceny.
Před námi je legislativa, kdy budeme otevírat právě fungování emisní povolenky v systému ETS1. Myslím, že se shodneme na tom, že dnes už jsou navrženy stabilizační mechanismy právě na kontrolu ceny a určitě bude velký tlak, aby se toto promítlo i do systému ETS1.
Takže jsou navrženy už i určité mechanismy, které by vedly k regulaci stávajících emisních povolenek týkajících se i velkého průmyslu. Je to krok dobrým směrem, pane Knotku?
Knotek: Já se obávám, že pro emisní povolenku prvního typu, pro tu průmyslovou energetickou, v tuto chvíli zatím ještě nejsou navrženy ty kroky, které by to měly snížit. O tom právě je dopis premiéra Babiše anebo třeba iniciativa premiéra Německa a Itálie, které mluví o soběstačnosti a konkurenceschopnosti. V důsledku to samozřejmě znamená i cenu energií a cenu emisních povolenek.
To, co říkala paní Nerudová, podle vás neplatí? Že i v případě ETS1 se uvažuje o stabilizačním mechanismu?
Nerudová: Já jsem hovořila o tom, že na základě zkušeností z navrhování stabilizačního mechanismu pro ETS2 bude určitě otevřena debata, protože se bude otevírat ta směrnice, jakým způsobem trh s ETS1 změnit tak, aby výkyvy ceny nebyly pro průmysl problém. Za drahé energie v Evropě rozhodně nemohou jen zelená opatření.
Celý pořad si můžete poslechnout zde.
