Evropský parlament čeká obměna, a to už po červnových volbách. Může tak dojít ke změně přístupu třeba k migraci, ale i Green Dealu. K jeho dlouhodobým kritikům patří i europoslanec za ANO Ondřej Knotek. Změna je podle něj možná a už teď je vidět třeba u evropských lidovců a umírněného zeleného jádra.
Zdá se, že volby do Evropského parlamentu mohou tentokrát otočit kormidlem unijní politiky. Vypadá to tak i při pohledu z Bruselu nebo Štrasburku?
Vypadá. I současný parlament změnil svoji míru zelenosti a aktivistického přístupu. Existuje v něm určité zelené jádro, které do Green Dealu nainvestovalo spoustu času a politického kapitálu. Pro něj platí: čím rychleji a čím víc, tím líp. Pak je tu ale další skupina, taky poměrně zelená, ale už ne tak vyhraněně. A tito lidé se začínají ptát, kolik, co bude stát a jaké to bude mít dopady na občany. V posledním roce se nám tak podařilo zastavit některé návrhy, které by dřív prošly úplně bez problémů.
Čím to je?
Tou první příčinou je právě otázka: kdo to zaplatí? Leckomu se otevřely oči, a nakonec třeba u průmyslových emisí nebyl výsledek tak tvrdý, jak se navrhovalo. Totéž lze říct o zemědělství. Původně se totiž o skotu uvažovalo jako o „říhajícím“ průmyslu. Protože říhání krav je zdrojem metanu. To se podařilo zastavit úplně. Čili je vidět změna. Veškeré trendy pak naznačují, že posílí strany, které budou víc racionální a víc orientované na ekonomiku. Pak se buď potvrdí směr, který je nastolen do roku 2030 a v dalších cílech 2040, nebo se řekne, že směr je dobrý, ale provedení je třeba udělat jinak. Čímž se vracím k té otázce na příčiny změn. Protože se změnila i geopolitická situace. Pokud máme Green Deal závislý na dovozech z Číny, tak to asi není ideální.
Jste optimista, že by k eurovolbám mohlo v Česku přijít více než obvyklých dvacet až třicet procent voličů?
Myslím, že ta situace, kdy unie tolik zasahuje do našich životů, a kdy se během našeho předsednictví objevovali europoslanci víc v médiích, by mohla voliče zaktivizovat. Jak ty probruselské, tak ty, kteří chtějí změnu.
Bude Evropa ke změnám akceschopná?
Já si někdy kladu otázku, jestli ji vůbec ještě někdo řídí. Vezměte si třeba návrh nařízení k takzvaným „fluorovaným plynům“. Pokud bychom nezasáhli, snížil by dostupnost tepelných čerpadel v době, kdy existoval jiný strategický projekt RePowerEU, jehož cílem je jich nainstalovat šedesát milionů do roku 2030. Ty plyny se mimochodem používají v inhalátorech. Protože ředitelství řízené Fransem Timmermansem nekomunikovalo dostatečně s ředitelstvím pro zdraví, tak půl roku poté, co bylo nařízení vydané, jsem zjistil, že by návrh zároveň vedl k nedostatku inhalátorů.
Nový parlament bude volit novou Evropskou Komisi. To je přesně ten moment, kdy bude záležet, zda Komise dostane zadání ke změnám nebo zadání pokračovat v tom, co dělala doteď. Anebo nic určitého. O tom se rozhodne v prvním půlroce po zvolení nového europarlamentu, který bude mít v té době největší sílu. I proto, že komisaři od něj dostanou zadání s úkoly. Pak už si tolik nařizovat nenechají. Samozřejmě i potom bude mít parlament možnost návrhy měnit, či blokovat, ovšem komise má výhodu aparátu a zákonodárné iniciativy.
Takže, aby došlo ke změnám, reálné je. Uvidíme, jaké bude její složení Evropské Komise a konkrétní složení europarlamentu, protože o klíčových věcech se vždy bude rozhodovat napříč frakcemi.
Evropa přestává být konkurenceschopná. Jedním z důvodů je její klimatická politika. Problém není existence klimatické politiky, ale způsob jejího provedení. Evropa jde na rozdíl od ostatních předních ekonomik světa cestou, co nejrychlejšího snížení emisí na úkor konkurenceschopnosti a spravedlnosti. Změna je tedy nutná.
Ondřej Knotek (39)
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes působí jako politik, člen hnutí ANO, průmyslový manažer, v letech 2014 až 2018 zastupitel města Mariánské Lázně a od roku 2019 poslanec Evropského parlamentu. Je členem politické skupiny Renew Europe (Obnova Evropy), která funguje v rámci Evropského parlamentu.
