Evropský parlament se připravuje na změnu předsednictví Rady EU, kterou od července převezme Dánsko. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) a člen Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) věří, že právě Dánsko může významně rozhýbat jednání o farmaceutickém balíčku díky svému důrazu na inovace a digitalizaci zdravotnictví. Podle Knotka by dánské předsednictví nemělo ohrozit ani napětí s USA kvůli Grónsku.
Jak hodnotíte polské předsednictví Radě EU? Podařilo se mu naplnit cíle, které si předsevzalo?
Polské předsednictví bych hodnotil jako aktivní a ambiciózní. Zaměřilo se především na posilování bezpečnosti a energetické nezávislosti EU. Významnou pozornost věnovalo také pokroku v diskusi o rozšíření Evropské unie, zejména směrem k zemím západního Balkánu.
Jak hodnotíte způsob, jakým Polsko koordinovalo jednání mezi členskými státy v klíčových otázkách, jako je farmaceutický balíček, Akt o kritických léčivech či duševní zdraví mladých?
Polsko během předsednictví aktivně koordinovalo postoje členských států ke klíčovým otázkám evropské zdravotní politiky, včetně farmaceutického balíčku a Aktu o kritických léčivech.
V případě farmaceutického balíčku kladlo Polsko důraz na rovný přístup k léčivům a flexibilní regulaci, která zohledňuje rozdílné potřeby států EU.
Akt o kritických léčivech Polsko vnímalo jako strategický nástroj pro posílení bezpečnosti dodávek. Na základě zkušeností s výpadky dodávek, zejména po pandemii a geopolitických krizích, se soustředilo na konkrétní opatření, která zajistí stabilitu a autonomii EU v oblasti léčiv.
Co konkrétně považujete za největší úspěch polského předsednictví?
Za největší úspěch polského předsednictví lze považovat jeho aktivní a konstruktivní zapojení, zejména v souvislosti s farmaceutickým balíčkem a přípravou Aktu o kritických léčivech. Polsko významně přispělo k tomu, aby se na evropské úrovni více reflektovaly otázky rovného přístupu k léčivům, posílení dodavatelské bezpečnosti a rozvoj výrobních kapacit v EU.
Jaká jsou vaše očekávání od dánského předsednictví? Které oblasti zdravotnické agendy by mělo prioritizovat?
Dánsko je dlouhodobě vnímáno jako lídr v oblastech digitalizace zdravotnictví, prevence a integrované péče, a proto má potenciál sehrát klíčovou roli při prosazování inovativních řešení na evropské úrovni.
Jednou z priorit by mělo být navázání na probíhající diskuze o Aktu o kritických léčivech, včetně podpory evropské produkce léčiv a budování udržitelných a odolných dodavatelských řetězců v rámci celé EU.
Pokud jde o energetiku, máme určité obavy z ambiciózních klimatických cílů, které by mohly ohrozit stabilitu a dostupnost energie v některých členských státech. Příliš rychlé a radikální kroky v oblasti dekarbonizace mohou mít negativní dopady na konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost, což by se mohlo nepříznivě odrazit i na zdravotní péči.
Nezbytně potřebujeme vyvážený přístup, který zohlední i konkrétní energetické potřeby členských států. Evropská politika by měla zajistit dostatečnou flexibilitu pro jednotlivé státy, aby se vyhnuly ekonomickým a sociálním dopadům, které by mohly vzniknout v důsledku příliš striktních energetických regulací.
Očekáváte, že se během dánského předsednictví podaří dotáhnout farmaceutický balíček?
Předpokládám, že během dánského předsednictví bude učiněn významný pokrok v oblasti farmaceutického balíčku, ale jeho úplné dotáhnutí může být stále výzvou. Dánsko má silnou pověst v oblasti inovativních přístupů a digitálních řešení ve zdravotnictví, což by mohlo urychlit některé technické aspekty, jako je digitalizace a interoperabilita dat.
Dánsko se v posledních měsících stalo terčem rétorických hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli Grónsku. Myslíte, že to nějak ovlivní jeho pozici v čele Rady EU?
Je pravděpodobné, že politické napětí mezi Dánskem a Spojenými státy, vyvolané otázkou Grónska, bude mít určitý dopad na vnímání Dánska na mezinárodní scéně. Nicméně v kontextu předsednictví v Radě EU by tato situace neměla zásadně ohrozit pozici Dánska. Dánsko má dlouholetou tradici v silné evropské integraci a je vnímáno jako stabilní a respektovaný člen EU, který dokáže efektivně koordinovat evropskou politiku.
To ovšem neznamená, že situace nebude mít určitý vliv na některé bilaterální vztahy, především se Spojenými státy. Dánsko ale v tomto ohledu pravděpodobně zůstane věrné svým evropským závazkům, čímž si zachová respekt i v rámci evropských institucí.
Celý článek dostupný zde.
Filip Krumphanzl
