„Dnešní debata potvrdila, že nový cíl není realistický. Evropská komise chce tlačit Evropu do závazků, které nikdo jiný na světě nemá. Odnesou to naši občané a průmysl, zatímco globální klima se tím nezachrání,“ zopakoval Ondřej Knotek.

Podle Knotka představuje návrh Komise extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztrátu konkurenceschopnosti i pracovních míst a zároveň výrazné zdražení života. „Už dnes se lidé potýkají s vysokými cenami energií a emisních povolenek. Přijetí cíle pro rok 2040 by znamenalo další balík regulací a povinností, které mohou podle propočtů zdražit život domácností až o desítky tisíc korun ročně,“ upozornil Knotek.

“Právě v těchto dnech se reálně ukazuje, jak hluboko systém EU ETS II zasáhne do rodinných rozpočtů. Burzovní cena emisní povolenky pro domácnosti překročila na londýnské burze hodnotu 87 eur, tedy přibližně 2 130 Kč. Pokud by tato cena byla reálně v roce 2027 uplatněna, průměrná domácnost by čelila nárůstu nákladů cca o 24 000 Kč ročně”, varoval Knotek.

Zpravodaj zároveň odmítl ideologické přístupy, které ignorují geopolitickou a ekonomickou realitu: „Podíl EU na světových emisích je jen 6–7 %. Pokud Čína, USA nebo Indie nepřijmou stejně přísné cíle, Evropa sama nic nezmění. Zato ztratí schopnost investovat do oblastí, které nyní potřebujeme nejvíc – do bezpečnosti, obrany, zdravotnictví a infrastruktury. V době, kdy čelíme historicky největším bezpečnostním výzvám, je hazardem odvádět stovky miliard eur do uspěchaných klimatických experimentů,“ zdůraznil Knotek.

Patrioti podle něj nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a uspěchané kroky: „Podporujeme rozumné kroky proti klimatické změně. Ale to nesmí znamenat, že Brusel bude vnucovat lidem a průmyslu nesplnitelné závazky, které ohrozí ekonomickou stabilitu. Evropané potřebují jistotu, že jejich práce a životní úroveň nebudou obětovány ideologii.“

Výbor ENVI bude o návrhu hlasovat 23. září, poté by se legislativa měla dostat na říjnové plenární zasedání Evropského parlamentu.

Článek Europoslanec Knotek na Výboru ENVI obhajoval odmítnutí nového emisního cíle pro rok 2040 se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Evropská Komise chce rychleji snižovat emise skleníkových plynů, ať to stojí, co to stojí. Odnesou to ale především Evropané. Nový cíl totiž povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči světovým ekonomikám, které takové právně závazné pravidla pro rok 2040 nemají,“ říká Knotek. „Je tu extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztráty pracovních míst napříč Evropou a celkové oslabení hospodářství Unie.”

Už nyní v rámci balíčku Fit for 55 snižuje EU emise uhlíku o 55 % do roku 2030. Podíl Evropské unie na celosvětových emisích CO2 je přitom jen přibližně 6–7 %. Oproti tomu Čína produkuje zhruba 30 %, Spojené státy 14–15 %, Indie 7–8 % a zbytek světa – včetně rozvojových zemí – tvoří přibližně 40 % emisí. „Evropa si nesmí nalhávat, že zachrání planetu sama. Pokud ostatní velké ekonomiky nepřijmou srovnatelně přísná opatření, dopadne na nás jen vysoká cena a ztráta konkurenceschopnosti – bez skutečného efektu na klima,“ zdůrazňuje Ondřej Knotek.

Jako zpravodaj bude Knotek řídit vyjednávání a přípravu stanoviska Evropského parlamentu k tomuto návrhu. Zdůrazňuje, že nepřipustí slepou podporu nerealistických závazků, které ohrožují ekonomickou stabilitu. „Nový klimatický cíl přinese další balík legislativy, která ještě více urychlí zdražování. Zdraží poplatky za emise včetně emisních povolenek pro domácnosti – ty by mohly vzrůst až šestinásobně,“ varuje. „Podle propočtů může tento návrh Evropské komise zdražit život v dnešních cenách až o 90 tisíc korun ročně.“

Ondřej Knotek opakuje, že Patrioti rozhodně nejsou proti ochraně životního prostředí, ale odmítají jednostranné a unáhlené kroky, které by poškodily evropské občany i průmysl. „Chápeme a podporujeme nutnost správně reagovat na klimatickou změnu. Ale říkáme jasně: Evropa nesmí jít cestou jednostranných, zrychlených opatření, která ohrožují ekonomickou stabilitu a životní úroveň lidí,“ dodává Knotek.

Europoslanec zároveň upozorňuje, že Evropa tímto návrhem oslabuje sama sebe – a to v době, kdy čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám a kdy je nezbytné investovat do obrany, zdravotnictví a infrastruktury. „Každé euro, které nyní Brusel nalije do uspěchaných klimatických opatření, bude chybět jinde – zejména v oblasti bezpečnosti, kde nás čekají historicky nejvyšší výdaje,“ upozorňuje Knotek. „Tímto návrhem, kterým Evropa nic významného ve vztahu ke klimatu nedokáže, se Brusel znovu snaží být nejvíce ambiciózní. Ale svět nás nenásleduje. My musíme myslet na každodenní život lidí – ne na ideologické experimenty,“ uzavírá. „My v Česku a celé střední Evropě dobře víme, kam podobné ideologicky motivované cíle mohou vést.“

Článek Knotek: Odmítli jsme návrh nového cíle zrychlující Green Deal se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Nefunkční systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) zásadně ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu členských zemí EU ve prospěch třetích zemí, jako jsou Čína a USA. Evropský průmysl stagnuje, občané chudnou, zatímco zbytek světa těží z levnější výroby a zároveň produkuje více emisí – to vše na úkor našich občanů a průmyslu,“ uvedla europoslankyně za Hnutí ANO Jana Nagyová.

Podle europoslanců hnutí ANO je pro řešení této situace nezbytné urychleně revidovat tzv. Green Deal, počínaje právě systémem EU ETS. Podle Dragiho zprávy čelí Evropa až 5x dražším energiím pro koncového spotřebitele. V takovéto situaci si nemůžeme dovolit mít nejdražší emisní povolenku na světě. Např. v Číně je 10x levnější než v EU,  komentuje Ondřej Knotek, europoslanec z Hnutí ANO.

Vadí i uhlíkové clo – byrokracie, která jen uškodí

Zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu nepomůže ani tzv. uhlíkové clo (CBAM),  které mají platit dovozci ze zemí mimo EU s menšími ekologickými náklady. Tento teoretický koncept pravděpodobně v praxi narazí a jediné k čemu povede, že se uvalené clo propíše do koncové ceny pro spotřebitele v EU. Navíc vůbec tento koncept neřeší konkurenceschopnost evropských exportérů právě do zemí s méně přísnými standardy v oblasti životního prostředí. 

V dopise Evropské komisi europoslanci požadují: 

• Bezodkladně předložit návrhy na revizi současné směrnice ETS s cílem stanovit cenu emisních povolenek v dlouhodobém horizontu na 30 eur za povolenku;
• Zrušit rozšíření ETS na distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy (ETS 2) za účelem ochrany rodin, které si vytápí vlastní domy a jezdí vlastním autem;
• Předložit nouzový plán pro energeticky náročná průmyslová odvětví, založený na myšlence technologické neutrality;
• Vést otevřený dialog s partnery za účelem vytvoření dobře fungujícího globálního ETS, aby byly zajištěny rovné podmínky pro průmysl se sídlem v EU ve vztahu ke konkurenci z třetích zemí.
• Zbavit právní účinnosti byrokratické a pro řešení evropské energetické krize zcela nevyhovující nařízení o uhlíkovém clu (CBAM).

Dopis Evropské komisi ke stažení Letter – ETS.

Článek Europoslanci ANO vyzývají Evropskou komisi k urychlenému snížení cen emisních povolenek se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

„Původní podmínky pro stanovení dalšího klimatického cíle do roku 2040 se zásadně změnily, a to v důsledku nedávných globálních událostí. Vznik dalších klimatických cílů proto není v zájmu EU, členských států a už vůbec ne evropských občanů,” komentoval důvody odeslání dopisu europoslanec Ondřej Knotek.

Během posledních tří let Evropská komise představila ambiciózní balíček klimatické legislativy, včetně obecného rámce pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí této legislativy je i tzv. balíček „Fit for 55“, zaměřený na konkrétní klimatické cíle, kterých by mělo být dosaženo do roku 2030. „Plnění takto ambiciózních cílů by bylo jednoznačně na úkor sociálních a ekonomických aspektů, které mohou ohrozit samotnou konkurenceschopnost EU,” upřesňuje europoslanec Martin Hlaváček.

V této situaci tak europoslanci zdůrazňují potřebu posílení strategické autonomie EU a varují, že slabá Evropa nebude schopna dosáhnout jakýchkoli klimatických cílů, natož zůstat relevantním globálním hráčem. 

Europoslanci v dopise naléhavě vyzývají Evropskou komisi, aby již nepředkládala žádné nové klimatické cíle a legislativu. Místo toho by mělo dojít ke zhodnocení stávající legislativy s cílem pochopit její skutečný dopad na členské státy, odvětví a udržitelný rozvoj EU. „Na základě toho by pak mělo dojít k nezbytné úpravě současných klimatických cílů tak, aby odpovídaly zájmům všech občanů Evropské unie,” dodává europoslanec Ondřej Kovařík. 

Europoslanci také zcela odmítají, aby Brusel určoval minimální část HDP, která má být využita z národních rozpočtů na klimatická opatření. 

Ondřej Knotek, ANO

Martin Hlaváček, ANO

Ondřej Kovařík, ANO

Dopis_EK_cil_2040

Článek Europoslanci za hnutí ANO vyzvali Evropskou komisi, aby odložila nové klimatické cíle se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Energetická účinnost, technologická otevřenost a propojenost

Dopis adresovaný předsedkyni evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a dalším klíčovým členům Evropské komise zdůrazňuje nutnost zásadních opatření k zajištění stability a soběstačnosti evropské energetické soustavy. Zároveň apeluje na potřebu respektování technologické otevřenosti, což v praxi znamená vývoj a budování nejen podporovaných obnovitelných zdrojů, ale bez předsudků podpořit i jiné technologie, které nejsou založeny na spalování fosilních paliv, jako je například jaderná energie.

„Nová geopolitická situace vyžaduje, aby se Evropa stala energeticky soběstačnou. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů musíme využít všechny dostupné čisté zdroje energie včetně jádra a zaměřit se na energetickou účinnost,“ řekl europoslanec Martin Hlaváček.

Snížení dovozu fosilních paliv vyžaduje přehodnocení rychlého odklonu od uhlí

V souvislosti s válečnou agresí Ruska na Ukrajině je od vedoucích představitelů EU a hlav členských států slyšet hlasité volání po urychleném snížení závislosti na dovozu fosilních paliv ze států mimo EU, a to zejména z Ruska. To je ale v rozporu s aktuálními energetickými plány některých členských států včetně Česka. Plány na splnění klimatických cílů jsou dnes postaveny na přechodu z uhlí na zemní plyn a následně plyn nízkoemisní. Od tohoto záměru má být ustoupeno, což by ale znamenalo místo zrychleného uhelného útlumu nutnost i nadále využívat uhlí až do roku 2038, jak ostatně doporučila i uhelná komise. S útlumem uhlí ale počítá nově projednávaná evropská zelená legislativa.

„Bude nutné přehodnotit plánované změny zdanění energií tak, aby nedošlo k výraznému znevýhodnění tradičních fosilních zdrojů v době, kdy se bez nich neobejdeme,“ řekl europoslanec Ondřej Kovařík.

Výzva má podporu europoslanců z jiných států

„Je určitě dobře, že naše výzva má širší podporu i mezi europoslanci jiných členských států. Dobře si uvědomujeme, že stabilita a předvídatelnost v energetice je pro Česko i EU naprosto klíčová. Škoda, že tuto iniciativu podpořil jen jeden zvolený zástupce z vládní pětikoalice,“ doplnil europoslanec Ondřej Knotek.

Výzvu k vyhodnocení dopadů ukrajinského válečného konfliktu podpořili poslanci z Polska, Německa, Rumunska, Dánska, Lotyšska, Švédska a Slovenska. Kromě Ondřeje Knotka, Ondřeje Kovaříka a Martina Hlaváčka z hnutí ANO se za tuto výzvu postavila  také Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.

Článek Europoslanci ANO vyzvali vedení EU k rychlému vyhodnocení dopadů války na Ukrajině na Green Deal se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

S pandemií bojovat musíme, ale rakovina nespí ani v covidové době. Za trvání pandemie přibylo případů pozdě objevené rakoviny, protože se zkrátka snížil počet preventivních vyšetření. Jen v České republice onemocní během svého života rakovinou každý třetí obyvatel Česka a každý čtvrtý ji podlehne.

“Je určitě správné, že jsme nepřetržitě informováni o rizicích vývoji počtu nakažených COVID-19, o nových mutacích viru nebo potřebnosti proočkovanosti. Často se ale nejen mediálně zapomíná na onemocnění jiná, mnohem závažnější. Konkrétně u rakoviny jsou pak následky fatální. Lidé pak prevenci zbytečně podceňují, přitom konkrétně u rakoviny je naprosto klíčová,” řekl Ondřej Knotek, poslanec Evropského parlamentu (ANO).

Musíme podpořit nové způsoby léčby včetně očkování

Díky moderním lékům a inovativnímu způsobu léčby rakoviny se zvyšuje šance na uzdravení onkologických pacientů. Klíčové jsou ale preventivní prohlídky a onkologický screening. “Lidem v Česku také musíme zajistit dostupnost nejmodernější léčby, jako jsou buněčná a genové terapie. Klíčovou roli bude hrát v budoucnu i očkování proti rakovině HPV. Proto plně podporuji výzvu k vytvoření očkovacích programů, které zajistí eliminaci tohoto druhu rakoviny,” uvedl Knotek.

Jen v Česku zemře ročně téměř 30 tisíc lidí na rakovinu

O tom, o v jak závažné situaci se nacházíme, svědčí fakta. V roce 2020 bylo téměř u tří milionu lidí v Evropské unii diagnostikováno nádorové onemocnění a 1,3 milionu lidí na něj zemřelo, a to včetně více než dvou tisíc mladých pacientů. V Česku mají nádorová onemocnění dokonce třetinový podíl na všech úmrtích a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních onemocněních. Jen v roce 2020 na tuto nemoc u nás zemřelo téměř 30 tisíc lidí.

Evropský plán boje proti rakovině a snížení úmrtnosti

Evropský plán boje proti rakovině je nový přístup k prevenci, léčbě a péči. Jeho cílem je také zmírnění dopadů pandemie na péči o pacienty trpící nádorovými onemocněními.“Tento plán jsme připravili v rámci výboru BECA a jedná se o ucelenou strategií, jejíž součástí jsou celkem čtyři pilíře, které se postupně věnují prevenci vzniku rakovinových onemocnění, včasné detekci, rovnému přístupu k diagnóze a dostupnosti léčby rakoviny v rámci jednotlivých států EU. Poslední pilíř je pak věnován zlepšení kvality života pacientů s rakovinou, tak i pacientů po ukončené léčbě,” upřesnil Knotek.

Boj s rakovinou musí být prioritou i nové vlády

Rovný přístup k diagnóze a dostupnosti léčby rakoviny je velmi důležitý. Proto minulá vláda v čele s Andrejem Babišem prosazovala vybudování národního centra pro boj s rakovinou. Prostředky na vybudování českého onkologického institutu byly alokovány v Národním plánu obnovy. Vládnoucí pětikoalice ale od záměru vycouvala. Místo toho se má zrekonstruovat onkologické pracoviště ve Fakultní nemocnici v Motole.

“Tohle považuji za naprosto promarněnou příležitost, jak posunout Česko v léčbě nádorových onemocnění mezi špičku. Přitom princip centralizované onkologické péče je velmi efektivní a ve vyspělých zemích obvyklý. Pacient může v jednom zařízení absolvovat veškeré fáze procesu prevence i léčby a zároveň je v péči jednoho zdravotnického týmu. A navíc by takové pracoviště sloužilo vědeckému výzkumu nebo výuce budoucích lékařů. V rámci velké nemocnice to je ale takřka nemožné,” uzavřel Knotek.

Článek Pokud nyní nezakročíme, rakovina bude do roku 2035 hlavní příčinou úmrtí v EU. Polovině případů rakoviny lze přitom předejít. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Nejvíce kontroverzní jsou ale výroky z řad zástupců pětikoalice o nutných „politických čistkách“. O to závažnější je, že vycházejí i z úst kandidáta na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). A je zcela jedno, jestli je motivem k takovýmto výrokům snaha obejít služební zákon a dosadit k vlivu „co nejvíce svých lidí“, nebo jen politická nenávist. Takovéto výroky jsou naprosto nepřijatelné a v Česku ani EU prostě nemají co dělat! Jsem si jist, že by výroky o čistkách vzbudily v Evropském parlamentu veliké pozdvižení a určitě by mohly vést k velmi kritické rezoluci vůči nové koalici a ČR.

Úplně vidím, jak by si Piráti a Starostové stěžovali a žalovali by, kdyby takové útoky přišly z úst někoho z hnutí ANO směrem k nim. Na tom si v Bruselu přece založili živnost. My v hnutí jsme ale jiní. Nelíbí se nám to, je to přes čáru, chceme si ale takové nemístné útoky vyřešit doma a ne je tahat do Bruselu. Tam máme být v rámci možností jednotní a prosazovat české zájmy.

V Bruselu nás totiž v nadcházejícím období čeká velmi náročná práce a tou je klimatický balíček tzv. „Fit for 55“, který stanovuje opatření pro snížení emisí CO2 o 55% do roku 2030.

Při jeho projednávání bude nutné prosadit zájmy českých občanů, průmyslu, energetiky a teplárenství. I proto jsem rád, že Senát ČR svými výroky podpořil výhrady k tomuto balíčku a navazuje tak na úspěšnou práci premiéra Babiše (ANO), ministrů Brabce a Havlíčka (oba ANO) a části českých europoslanců. Klimatickou změnu nelze podceňovat a musíme se na ni připravit, ale ne způsobem, který vyhovuje jen některým zemím EU. Hnutí ANO, které v Bruselu zůstane i navzdory plánovaným čistkám pana Rakušana, bude vždy prosazovat rozumná klimatická opatření.

Ondřej Knotek

Poslanec EP

Článek Výroky zástupců pětikoalice o „čistkách“ jsou nepřijatelné. V Bruselu ale „žalovat“ nebudeme! se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.