Dobré dopoledne přeje Karolína Koubová. Český premiér Petr Fiala odcestoval do Polska, kde bude jednat se svým protějškem Mateuszem Morawieckim. Jedním z hlavních témat bude také energetická bezpečnost v Česku. Podle premiéra Petra Fialy nehrozí akutní nedostatek plynu a ropy, i kdyby Rusko po Polsku a Bulharsku přerušilo dodávky i nám. Na čtvrteční sněmovních interpelacích řekl, že zásoby ropy má země na 3 měsíce, plynu na 2 letní měsíce. Evropské země nicméně horečnatě hledají alternativu k ruskému plynu v obavě, že Kreml stopne dodávky i jim. Jak by měla Evropská unie zareagovat na ruské plynové vydírání, jak tento krok Ruska pojmenovala předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová. Testuje si Rusko jednotu Evropské unie? A jak v tomto testu soudržnost Unie obstojí? Vede nejrychlejší cesta k ukončení války na Ukrajině v jednotném a co nejrychlejším unijním embargu na ruský plyn? Já už zdravím své 2 hosty, jsou jimi europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek. Dobrý den.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Dobrý den.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

A také pirátský europoslanec, kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Dobrý den i vám.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Dobrý den z Bruselu.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Pánové tak, jak to vidíte, měla by Evropská unie jednotně zareagovat na zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska okamžitým odstřižení se od ruského plynu, pane Knotku?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Určitě ne, toto není reálné se v krátkém horizontu odstřihnout. Bylo by to s drtivým dopadem pro evropskou ekonomiku.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Probereme ty detaily. Poprosím o stručnou odpověď na tu úvodní otázku i Marcela Kolaju.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

V každém případě ano, protože skutečně musíme udělat všechno pro to, abychom zastavili vraždění nevinných civilistů, dětí a znásilňování, kterých se dopouštějí Rusové na Ukrajině.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Na úvod vám děkuji. Tak, pane Kolajo, naprostá většina europoslanců podpořila v dubnu usnesení, které vyzývá k okamžitému úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a zemního plynu z Ruska, vy jste byl mezi nimi, tak ale nerozložilo by to třeba některé na ruském plynu zcela závislé země Evropské unie, včetně Česka. Je to tak jednoduché?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Já jsem nikdy neřekl, že je to jednoduché a myslím si, že je to zcela zřejmé, že vlastně v této situaci neexistuje žádné dobré řešení, prostě vybíráme řešení takové, které je v té současné situaci nejlepší. A ono je potřeba si uvědomit, že ekonomicky by to zasáhlo právě především Rusko, Evropa platí za zemní plyn, ropu a uhlí Rusku dohromady asi miliardu EUR denně, a to jsou samozřejmě peníze, které využívá Vladimir Putin na financování války. A právě proto, abysme tu válku zastavili, abysme zastavili tu rozpínavost režimu Vladimira Putina, kde my nevíme, jestli Vladimir Putin se zastaví na Ukrajině, pokud tu válku vyhraje, nebo bude pokračovat dál směrem na Západ, případně vlastně až do České republiky, tak abychom tu rozpínavost ukončili co nejdříve, tak je potřeba skutečně, aby celá Evropa ukázala, že se /nesrozumitelné/.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče Knotku, vy jste naopak to usnesení, o kterém jsem mluvila, tu výzvu k úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí a jaderného paliva a zemního plynu z Ruska nepodpořil, nebylo by to ale skutečně nejrychlejší řešení, jak ukončit válku na Ukrajině, zkrátka neposílat Putinovu režimu peníze na to, aby ji mohl vést?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

To si, to si úplně nemyslím, prostě tu jistotu bychom neměli. Musíme si uvědomit, že například zemní plyn se nepoužívá jenom v energetice, ale je to také surovina, ze které se vyrábí další výrobky. A pokud bychom prostě se zbavili ruského plynu, na kterém je Evropská unie závislá ze 45 %, mělo by to okamžitý drtivý dopad pro například chemický průmysl, zpracovatelský průmysl a spirála inflace by se ještě více roztočila. Už dnes jsou některé výroky nedostupné. A my pomáháme Ukrajině taky tím, že jim pomáháme ekonomicky jak na území Ukrajiny, tak tím, že se tady staráme a pomáháme Ukrajincům, takže my jako Evropa musíme zůstat především ekonomicky silní, abychom mohli Ukrajině pomáhat. Pokud bychom se takzvaně dvojnásobně střelili do nohy, protože třeba u toho plynu ten dopad ekonomický by byl určitě větší pro Unii, než pro toho samotného Putina, tak pokud bychom toto udělali, tak určitě tu situaci nevyřešíme.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Pane Kolajo, všichni chápeme, že sankce jsou dvojsečné, míří tedy jak na Putinův režim, ale samozřejmě mají velmi významné dopady i na ty, kdo ty sankce zavádějí, čili neoslabila by naopak Evropská unie, především třeba Německo, pokud by se odstřihlo od ruského plynu, ekonomicky, ale také politicky natolik, že by se oslabila právě i coby protihráč v tom konfliktu směrem k Rusku?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Já si nemyslím, že by došlo k politickému oslabení, určitě to nějaký ekonomický dopad málo, ale právě proto i vláda jedná a zavádí opatření na to, jakým způsobem brzdit ty ekonomické, negativní ekonomické dopady. My se musíme uvědomit, že skutečně ta inflace je vlastně fosilflace, to je jaksi efekt toho, že předchozí vlády nebyly schopny spustit dostatečně ambiciózní plán toho, jak se odklonit od fosilních paliv jako takový a tím nám ukazuje, že vlastně ten tzv. Green Deal, který spouštíme v Evropské unii, je vlastně čím dál tím důležitější.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Já rozumím, já jsem teď se ptala, promiňte, pane Kolajo, že vám do toho vstupuji, ale jsme v nějaké situaci a já se vlastně ptám na to, co bude za dopad na Evropskou unii, jestli jí víc oslabí to, pokud půjde cestou, že by se odstřihla od ruského plynu a mohlo by to tedy postupně třeba vést k takovému oslabení, až by třeba došlo až na rozpad třeba Evropské unie, jak to třeba odhadují někteří kapitánové německého průmyslu, anebo naopak, jestli ten rozpad hrozí spíš tím, když nebudeme jednotní a neodstřihneme se jednotně od toho ruského plynu?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

No, já bych tady nechtěl strašit přímo rozpadem, ale určitě nás politicky zasáhne víc to, pokud jednotní nebudeme a tu shodu na tom nenajdeme. Pokud tady Ondřej Knotek se baví o tom, že velká část toho plynu jde do průmyslu, ono je to v České republice asi třetina, tak je potřeba si také uvědomit, že velká část toho například jde na výrobu hnojiv firmy, co dělá firma Agrofert.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Já jsem se chtěla bavit, promiňte, i v tom širším kontextu celoevropském, celounijním, protože Česká republika je s dodávkami plynu závislá tedy na Německu, čili je pro nás klíčové, co se stane v Německu. A tamní představitelé průmyslu silně varují, že může dojít skutečně na ten scénář, kdy Německo silně oslabí. Pane Knotku, jak vy to vnímáte, toto propojení. A ta má otázka směřovala k tomu, co nás oslabuje víc, odstřižení se od dávek, nebo naopak jejich odebírání?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Jak jsem, jak jsem řekl, my jsme ze 45 % závislí na plynu z Ruska, jako Evropa celkově, Německo výrazným způsobem, Německo je skutečně vlajková loď evropské ekonomiky. Já jsem měl právě debatu v tomto týdnu s několika zástupci i právě německých firem. Ten problém je skutečně celoevropský. Zase toto domácí vnímání, prostě Piráti bez jako hnutí ANO a nějaké pomyslné vazby na Agrofert, prostě žít nedokážou, ale řekněme si to naprosto narovinu, ze zemního plynu se jako ze suroviny nevyrábí jenom hnojiva, ale je to skutečně mnoho, mnoho organických sloučenin, v Německu jsou obrovské chemické závody, které kdyby prostě vyply a ony skutečně vypnou třeba polovinu výroby, tak tak by to roztočilo takový nedostatek zboží a zároveň hospodářský pokles, že bychom už v dnešní situaci, která je velice náročná, to prostě nedali. A jenom jedna rychlá reakce, nechtěl jsem do toho jít úplně útočně, ale pan Kolaja začal, řekl jste, pane Kolajo, že česká vláda pomáhá řešit tu situaci s vysokými cenami energií, pomáhá velice pozdě a pomáhá velice málo. Evropská unie to zvládla, rozvolnila pravidla státní podpory, umožnila regulovat ceny a zatímco většina států to dělá, tak Česká republika to dělá velice zpožděně a velice pomalu. Soustřeďte se radši na pomoc českým občanům a podnikům.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

My jsme ty recepty na tu současnou situaci od české vlády rozebírali v několika předchozích Pro a proti. Já bych, prosím, pánové, se teď opravdu soustředil na ten rozměr unijní, proto jsem ráda, že tu mám také 2 europoslance, a to europoslance hnutí ANO Ondřeje Knotka a dnes diskutujeme také s kvestorem Evropského parlamentu Marcelem Kolajou z Pirátů. Pánové, jak tedy podle vás vyřešit to morální dilema Evropské unie, že Rusku stále posílá peníze za plyn a tím tedy platí válku na Ukrajině. O tom jste, pane Kolajo, mluvil.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Ano. Vy jste hovořila o Německu. A pro nás je důležitý skutečně evropský postup, to znamená, že jedna z těch klíčových, jeden z těch klíčových prvků toho následujícího řešení jsou společné nákupy, skutečně koordinovat se na úrovni celé Evropské unie, to nám umožní právě lépe se zásobit bez té závislosti na Rusku, v tom krátkodobém horizontu je ideální alternativa dodávek například z Norska, odkud je možné zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské denní spotřeby a dále také se musíme zaměřit na další možné státy, jako jsou Spojené státy americké. Libye, Alžírsko. Skutečně teď vyzdvihnu to, že v rámci toho společného postupu skutečně je potřeba přikročit ke společným nákupům zemního plynu od alternativních dodavatelů a jeho následnou distribuci napříč jednotlivými státy Evropské unie. A jenom bych tomu rád dodal, skutečně nehroťme teda to, co, jaké kroky dělá nebo nedělá vláda, ale skutečně toto je fosilflace, kdyby předchozí vlády více investovaly do obnovitelných zdrojů, tak bysme ten problém neměli.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Pavle, prosím, udržme to teď tedy skutečně u toho tématu. Já se obracím na Ondřeje Knotka, jak on vnímá možnost společných nákupů v rámci Evropské unie tímto způsobem si zajistit dodávky plynu. Je to možné, nebo je to utopie?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Rozhodně to není utopie, osvědčilo se to u vakcín, tzn., společně hledat na těch alternativních trzích. Ono nám skutečně nezbyde. Rozlišme, prosím, ještě okamžitou a nějakou variantu pak v několika letech. Pan Kolaja řekl, že samozřejmě musíme získat nový zdroje plynu a ty pak rovnoměrně distribuovat v Evropě, to lze jenom do nějaké míry, jednak ti dodavatelé mají své kapacity, tankery ložiska, atd. a zároveň evropská infrastruktura taky není úplně nastavena tak, aby třeba ze Západu to distribuovala na Východ, takže v rámci stávající kapacity, a to už Unie dělá, společně a co nejrychleji prostě diverzifikovat, co jde, samozřejmě uvědomme si, že to nebude třeba za úplně nejlevnější cenu. A pak v horizontu, na tom se shodujou i odborníci nepolitičtí, prostě v horizontu třeba optimisticky 3 až 7 let, 7 už je spíš pesimistický, tak otevřít nová pole, postavit nové tankery, vybudovat v Evropě více trubek, více zásobníků, ale samozřejmě i tím budeme moct postupně snižovat tu závislost na ruském plynu, ale rozhodně, jak jsem řekl, nelze to udělat jako během jednoho nebo 2 let.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Já se na ty možnosti společného postupu ptám proto, co jsme se zatím tedy dozvěděli o jednotě Evropské unie a jakým způsobem teď se udrží nebo neudrží poté, co Rusko přestalo dodávat plyn Polsku a Bulharsku, jaký signál tedy vysílají evropské země, respektive jejich energetické společnosti, odběratelé plynu, když jsou ochotné platit za plyn v rublech, byť oklikou založením dvou účtů u Gazprombank, pane Kolajo?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Ten signál to rozhodně není dobrý. Je potřeba zmínit, že to odstřižení Polska a Bulharska od dodávek z Ruská akceleruje přípravu dalšího, myslím, že už je to šestý sankční balíček. Takže ta odveta za tento krok, který je de facto porušením smluv, tak v každém případě ze strany Evropské unie přijde a bude jednotná.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

A bude dostatečná, já se omlouvám, pane Kolajo, co můžeme čekat od šestého sankčního balíčku, protože víme, že ten předchozí tedy přinesl embargo na ruskou ropu, promiňte na ruské uhlí, ovšem s posunutím až od srpna o tom embargu na ruskou ropu se dále jedná, tak jaksi akceschopné tyto balíčky jsou?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Já očekávám, že to embargo na ropu tam bude s tím, že Evropská komise právě pracuje na tom plánu těch společných nákupu plynu tak, abychom současně dokázali vlastně přikročit i k tomu embargu na ruský plyn. Je otázkou, jestli vlastně ty kroky některých dodavatelů, kteří souhlasili s tím, že budou nějakou oklikou platit v rublech, vlastně nejsou porušení některých sankčních opatření, které už byly zavedeny, a to věřím, že Evropská komise bude zkoumat, ale co se týká toho samotného odstřižení Bulharska a…

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Polska.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

…Polska, tak je potřeba říct, že je to z velké míry ze strany Ruska vlastně takový, řekněme, mediální krok, protože ty dodávky měly být ukončeny ke konci roku, ony byly nakontrahovány jenom do konce roku, tzn., že z toho objemu, který Rusko dodává do Evropské unie, tak je to skutečně velmi malá část.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Čili jde o jakési plynové odstrašování z ruské strany podle vás.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Přesně tak. A adekvátně vlastně, i co se týče peněz, tak vlastně Rusko tím přijde jenom o velmi malou část peněz, tzn., že je to skutečně spíš takový jako mediální odstrašování, ne, že by to reálně mělo nějaký zásadní dopad. Pochopitelně, že v rámci distribuční soustavy v Evropské unii ten plyn teče mezi jednotlivými členskými zeměmi, ale co se týká odstřižení kompletního, já bych se, já bych chtěl zeptat pana Ondřeje Knotka, jaká je teda pozice vlastně strany ANO, protože jsme od Karla Havlíčka, bývalého ministra, slyšeli právě slova směrem k odstřižení od plynu, kdy Rusko má skoro 75 % přímo z ropy a plynu. Takže já nerozumím tomu, jestli teda ano, mění názor, nebo jestli vlastně je tohle nějaká pozice, kterou mi tady slyšíme od Ondřeje Knotka, /nesrozumitelné/ osobní, nebo jak to tedy vlastně je.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Když už jste takhle hodil rukavici, tak přece víme, že právě to usnesení v Evropském parlamentu podpořila například Dita Charanzová, europoslankyně z hnutí ANO. Tak jenom, pane Knotku, jestli na toto můžete reagovat, prosím jen stručně.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

My jsme demokratické hnutí, pokud má někdo nějaký názor, tak ho může svobodně prosazovat, ať se držíme věcně. Prosím vás, diverzifikace…

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Čili ten váš názor neodstřihávat se, byla by to velká katastrofa, dopady energetické…

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Je to pozice, je to pozice, pokud vím, i stínového ministra MPO a stínové vlády. Je to pozice průmyslu a je to pozice lidí, co ta čísla vidí. Prosím vás, já potřebuju opravdu nutně opravit jednu opravdu mylnou domněnku. To, že budeme společně nakupovat, třeba už i letos, a to, že budeme trochu diverzifikovat, to skutečně nám neumožní, abychom se od toho ruského plynu jako Evropa odstřihli, nějaký částečný odstřižení po navýšení infrastruktury třeba v 5, 7 letech, ale celkové odstřižení, opravdu jako bavme se v horizontu 10, 20 let. Hovořit o embargu…

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Teď reagujete na ten šestý sankční balíček, o kterém mluvil Marcel Kolaja, že by tam mohlo být, tedy to embargo na plyn.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Plyn, plyn určitě, plyn určitě ne, to prostě absolutně nedává smysl. U ropy bych byl velice opatrný, spíše si ani neumím představit tu ropu v nějakém okamžitém horizontu, bohužel jako není to tak jednoduchý.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Ano, děkuji, pane europoslanče, jenom bych chtěla od vás ještě doplnit, co jsme se o tom jednotném postoji členských států Evropské unie dozvěděli právě při té reakci na zastavení dodávek plynu Polsku a Bulharsku, kdy, jak jsem říkala, Maďarsko třeba už jasně deklarovalo, že bude platit v rublech jako jediný tedy členský stát, ostatní země hledají ty cesty právě prostřednictvím třeba dvojího účtu u Gazpromu?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Přesně tak, jak řekl pan Kolaja, ta druhá varianta, to musí Evropská komise vyjasnit, do jaké míry je nebo není v rozporu se sankcemi, ale prostě ten směr, který jste teďka popsala, jenom vlastně kopíruje nebo potvrzuje tu realitu, kterou, kterou prostě říkám, Evropa je ze 45 % závislá na ruském plynu jak energeticky, tak co se týče nakonec komodit. A, ano, může snižovat, může snižovat co nejrychleji, ale bude to trvat řadu let. A prostě pozice těhle států…

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

A tenhle postup těch států, respektive těch dodavatelů, těch dvojích účtu u Gazprombank, abych se opravila, vy považujete za jaksi pochopitelný?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Já už jsem se takto vyjádřil nedávno v jiných médiích. Přesně tak, prostě obchodníci a i státy hledají způsob, jak dostat tuto surovinu, kterou prostě vitálně potřebujeme pro chod naší ekonomiky do Evropy a jestliže se najde způsob, který bude vyhovovat tedy sankcím, tak je to jedině dobře.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Marcel Kolaja.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

No, já musím říci, že Ondřej Knotek mě teď hodně mate, protože skutečně jeho kolegyně, europoslankyně Dita Charanzová, Martina Dlabajová, europoslankyně za ANO, Karel Havlíček, bývalý ministr za ANO, tak vlastně všichni se shodují na tom, že bychom se měli odstřihnout od ropy, plynu a uhlí z Ruska, ale teď tady vlastně slyšíme přesně obrácený názor. A já chápu teda, že vy tvrdíte, že vaše strana je demokratická, ale…

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Tam je asi spíš otázka toho, v jakém časovém horizontu a jakým způsobem omezovat závislost Česka na ruském plynu, není tady právě…

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Ano, ale tito, které jsem jmenoval, tak ve svých prohlášeních to zaznívá tak, že bysme to měli udělat co nejdříve. A já teď nevím, jaký signál to vlastně, jaký posílá voličům vašeho hnutí, protože teď teda nevím, co si z toho mají vybrat.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Já mám za to, že Karel Havlíček tedy mluvil, ale teď, prosím, se potom vrátím ještě k té debatě o tom, že to embargo na plyn nebude záležitostí několika měsíců.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Přesně tak. Já už do toho musím vstoupit. Zase signály tady, signály si vysíláte vy s vaším premiérem, ale nebudeme tady dělat českou debatu, pozice hnutí ANO je jasná, my prostě vnímáme tu realitu. Ano, bude dobré po té zkušenosti, co je s Ruskem, jednoho dne nebýt závislí na Rusku a samozřejmě být závislí co nejméně. Nicméně nemůžeme prostě jít proti nějaké technické realitě a stoprocentně i zde je pozice pana Havlíčka v tomto jako jasná.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

A teď, prosím, jenom mi řekněte, na závěr, abychom si to uzavřeli, abychom si to, pánové, uzavřeli, tak řekněte mi, co tedy teď vnímáme za to, jakým způsobem se Evropská unie umí udržet v jednotě. Marcel Kolaja, vnímáte to, co jsem říkala právě už několikrát, že se ta soudržnost udrží i přes ten test Vladimira Putina teď ohledně dodávek plynu nebo ne?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

No, já jenom musím dodat, že Ondřej Knotek to trošku lakuje narůžovo, protože já si tady čtu tweet jeho kolegyně Dity Charanzové, tak ta píše, lídři země musí přijmout nejtvrdší sankce, konec ropy, plynu a uhlí z Ruska.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Pánové, ale mám tady teď vás dva, tak, prosím,…

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Takže to je, za mě já to čtu tak, že to samozřejmě musí být okamžitě.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Vy sám jste, pane Kolajo, řekl, že Vladimir Putin vlastně vysílá jakýsi odstrašující teď mediální nástroj tímto způsobem, tak zafunguje nebo se Evropská unie v jednotě udrží?

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Já dlouhodobě kritizuji ten systém rozhodování v Radě Evropské unie, který je postaven na právě v těchto otázkách na jednomyslnosti, na rozdíl od většiny ostatních témat, které se v Evropě řeší, tzn., že vyžaduje skutečně souhlas všech členských zemí, jsme jediná členská země /nesrozumitelné/ proti, tak je to problém. A já prosazuji právě, aby se to rozhodování změnilo na systém kvalifikované většiny. Skutečně je to určitá pocta, že by země, jako například Maďarsko, kde byl nedávno znovu zvolen Viktor Orbán, který má /nesrozumitelné/ otevřený, řekněme, takový proruský přístup a ta hrozba tam určitě je, ale v každém případě teď je to tedy na jaksi bedrech lídrů a evropské, jaksi zemí Evropské unie, je to částečně právě i na bedrech Evropského parlamentu, a proto Evropský parlament jaksi přijímá usnesení, které tímto směrem volají poslanci, jaksi dobrovolně píšou dopisy směrem na Evropskou komisi, na Radu Evropské unie nebo Evropskou radu.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Já vám děkuji, pánové, já se omlouvám, ale bohužel náš čas dnešního pořadu Pro a proti je u konce. To byl Marcel Kolaja, kvestor Evropského parlamentu z Pirátské strany. Děkuji vám. Na shledanou.

Marcel KOLAJA, europoslanec /Piráti/

Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Děkuji také europoslanci Ondřej Knotkovi z hnutí ANO. Na shledanou.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Také děkuji za pozvání. Krásný den.

Markéta KAŇKOVÁ, moderátorka

Loučí se Karolína Koubová.

Článek Pro a proti: Ondřej Knotek (ANO), Marcel Kolaja (Piráti) se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Skončí Evropa bez ruského plynu? A co pak? Zůstane jednotná? No a co, Česko jsme připraveni? Otázky dnešní Devadesátky, vítejte u ní, hezký večer. Ruská společnost Gazprom přerušila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Jedná se zatím nejtvrdší reakci na západní sankce. Poláci i Bulhaři obvinili Gazprom, že porušil vzájemné smluvní podmínky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová dokonce označila jednání Moskvy za vydírání. Gazprom zdůvodnil zastavení dodávek tím, že země za ně odmítají platit v rublech. Úhradu v ruské měně začala firma vyžadovat v reakci na zmrazení ruských aktiv v bankách. Česká vláda zatím nemá signály, že by hrozilo zastavení dodávek ruského plynu i v tuzemsku. Evropská unie mluví o urychlené stavbě terminálu, které by umožnily dovážet více zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Zvýšený import přislíbily například Spojené státy. My stále čekáme na tiskovou konferenci vlády po jednání o pomoci domácnostem kvůli růstu cen. Řeč ale zřejmě bude i o tématu dnešní Devadesátky. Vláda aktuálně nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Oznámil to premiér Petr Fiala s tím, že je ale s touto variantou nutné počítat. Dodal, že kabinet podniká kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/

Takže ty kroky k tomu, abychom zajistili dostatek plynu pro naše domácnosti a pro naše firmy, děláme. Nebudu mluvit o podrobnostech, protože to ani v tuto chvíli není možné, ale snažíme se zajistit dostatek plynu pro Českou republiku. Problém je ten, a to je taky potřeba říct, že Česká republika patří k zemím, které jsou na ruském plynu závislé v podstatě nejvíc. My vlastně máme kolem 90, i přes 90 % plynu právě z Ruska.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Na aktuální situaci, jak vidíme, zareagoval také trh. Po začátku dnešního obchodování cena plynu na nizozemském virtuálním obchodním uzlu vyšplhala na 118 EUR za megawatthodinu. Za noc tak komodita podražila téměř o pětinu. Přes den trh nárůst ceny mírně korigoval a večer se megawathodina plynu obchodovala za 107,50 EUR. V dlouhodobém měřítku tak stále mluvíme o dosud nevídaných cenách plynu. Připomeňme, že před rokem se stejné množství suroviny obchodovalo za necelých 22 EUR. Já už ve studiu vítám mého prvního hosta. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky. Hezký večer.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Začneme hned diváckým dotazem, konkrétně Simona se ptá: „Hrozí zastavení dodávek energií do Česka?“

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Ano, samozřejmě celé Evropské unii. To, co se stalo dnes vůči Polsku a Bulharsku, je pouze první krok. Rusko vydírá a bude vydírat celou Evropskou unii. Ano.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Ten dekret o ukončení dodávek plynu, pokud tedy nepřistoupí evropské státy na rubl, ten podepsal prezident Putin už 1. 4., tak proč teď?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Protože až teď a především pak na konci května budou splatné faktury za dodávky plynu za uplynulé měsíce, čili ten velký třesk můžeme čekat na konci května, kdy bude splatnost faktur za dubnové dodávky plynu pro velké západní odběratele, Německo, Francie a další.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Takže jde čistě o rubl, nebo je v tom ještě něco, třeba dodávky zbraní na Ukrajinu ze strany Německa? Třeba ta dohoda německá a polská, na základě které Německo – včera to bylo, jestli se nepletu – oznámilo, že může být brzy nezávislé na ruské ropě.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Podívejte se, od počátku je zemní plyn v očích Vladimira Putina jeho klíčová zbraň vůči Evropě. On, myslím, že je v zásadě pořád v šoku z toho, že už tady chybí Schröderové a podobní politici v Evropě, že Evropa od 24. února je naprosto jednotná a tvrdě podporuje Ukrajinu proti Rusku. A zemní plyn je pro Rusko dneska vlastně jediný nebo spíš největší nástroj jejich nějakého nátlaku na Evropu. Čili očekávejme další tlaky. Ten jeho dekret o tom, že se musí platit v rublech, je samozřejmě nesmysl, protože smlouvy jsou jasné. Smlouvy, které jsou mezi Gazpromem a evropskými odběrateli, jasně určují měnu, ve které se má za plyn platit, a to je euro, případně dolary, nikoliv rubly. A přejednat smlouvu můžete v souladu obou stran, ne tak, že najednou řekněte jednostranně, že chcete platbu v rublech. Čili Rusové zkouší nátlak, uvidíme, jak daleko s tím dojdou. Musíme počítat s tím, že v nějakém okamžiku můžou zastavit plyn pro celou Evropu. Ano, to se může stát.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Já jsem se na začátku ptala v tom úvodu, jestli zůstaneme jednotní? My tady ale máme potom některé státy, které se, jak se ukázalo, rozhodly přistoupit, možná částečně se to tak dá říct, přistoupit na podmínky Putina, už jenom proto, že si zkrátka otevřely účty, přes které sice platí v eurech, ale k Putinovi se ty peníze už dostávají v rublech. Dnes se to diskutovalo. Případ Rakouska, případ Německa.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Já bych nezveličoval tyhlety rozdíly. V zásadě všichni platí v eurech, všichni evropští odběratelé platí v eurech. A pokud si Rusové vytvoří nějakou obezličku, že vytvoří ještě druhý účet, na který se ty peníze z EUR převádí na rubly, a pak jdou do Gazpromu… Víte, ono to hodně připomíná české přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Gazprom je v zoufalé situaci. Gazprom vytváří přes 90 % svého zisku v Evropské unii. Uvnitř Ruska zdaleka ne, tam je to primárně zdroj korupčních příjmů a sociálních programů pro většinu Rusů. Čili pro Gazprom, a pokud zmizí jeho evropský trh, pokud vypadne z Evropy na měsíc, na dva, vypadne už navždy. A dobře to vědí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Marek se ptá, jestli lze v Česku bez ruského plynu existovat?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Samozřejmě.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jak?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Bude to nepochybně těžké, pokud vypadne ruský plyn. Je to 40 % dodávek do Evropské unie v této chvíli. 40 % naší spotřeby je ruský zemní plyn. V celé Evropské unii. Čili by to nepochybně bylo těžké, ale my jsme žili i před ruským plynem, budeme žít i po něm. Proboha, tato otázka, zda vůbec můžem existovat, myslím, že takhle zle na tom rozhodně nejsme. Může to být těžké pro mnoho evropských firem, nepochybně pro evropskou ekonomiku. Na druhou stranu zvládli jsme 2 roky lockdownu a covidu, taky nás to nepoložilo. Čili berme to tak, že je válka, Rusové se snaží ze všech sil zastavit proud zbraní pro Ukrajinu a podporu Ukrajiny. Tohle je součást jejich tlaku.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak pojďme se teď společně podívat, jak jsme na tom v Česku se zásobami plynu v zásobnících. V Česku stát nouzové zásoby plynu nemá, surovinu mají ale ve svých zásobnících soukromé firmy, konkrétně dvě: RWE a MND. První zmíněná společnost má v Česku 6 podzemních zásobníků plynu o celkovém objemu téměř 2,7 miliardy kubických metrů. MND má 2 skladovací struktury, konkrétně v Uhřicích na Hodonínsku o kapacitě 320 000 000 m3. Začátkem měsíce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že Česko má rezervy plynu zhruba na 26 dní, ropy pak na 90 dnů. Pane Bartuško, když se podíváme na ty zásoby, říkali jsme, že ty zásobníky patří soukromým firmám. Máme úplnou jistotu, že ten plyn, který v nich je, že je určen pro český trh?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Tak v okamžiku nějakého nouzového stavu nebo omezení dodávek samozřejmě vstupuje v platnost pravidlo, které umožňuje státu si na ty zásoby sáhnout, čili zamezit jejich vývozu ven. Jak jsem řekl, v normálním stavu můžete ten plyn dopravit kam chcete v Evropě.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Taky se mluvilo v tom nouzovém stavu, o kterém vy mluvíte, třeba o variantě znárodnění. Je tohle něco, o čem se třeba uvažuje v nějakých scénářích?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

V této chvíli ještě ne, ale upřímně, my zažíváme posledních 62 dnů nebo 63 dnů věci, jaké jsme nikdy nečekali, že zažijeme. Čili nepochybně se státy v Evropě vrací zpátky do energetiky a rozsah jejich návratu uvidíme. Když v Německu schválili výstavbu prvního terminálu na LNG letos 5. března, tak v tom má německý stát 50 %, holandský stát 40 % skrze banky a jenom 10 % mají soukromé firmy. Takže tady vidíte, i v západní Evropě naprostý jasný návrat státu do energetiky jako základního garanta bezpečí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My jsme říkali v úvodu, že my jsme skoro ze 100 % závislí na ruském plynu. Na druhé straně energetická bezpečnost, to přece bylo hlavní téma České republiky již během prvního předsednictví před lety, tak jak to, že ještě na tom nejsme lépe? Nezaspali jsme trochu?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Pro nás bylo zásadní, abychom se překlopili k trhu k západní Evropě, což se podařilo po plynové krizi v roce ’09 v Rotterdamu. A upřímně válku tohohle rozsahu jsme nečekali, to nečekal nikdo z nás. A můžete říct úplně podobně, zaspalo Německo nebo Francie nebo další země, Rakousko nebo Itálie. Nikdo z nás nepočítal s válkou tohohle rozsahu a s tím, že by Rusko vyhrožovalo zastavením dodávek kompletně celé Evropě. V tom jsme se samozřejmě všichni… Byli jsme příliš velcí optimisté. A upřímně, víte, když teďka slyším kritiku, když premiér Fiala před třemi týdny hovořil o tom, že máme pětiletý plán, jak opustit zemní plyn a přejít zpátky na jiné dodavatele, kdyby tento pán představil před 4 měsíci, tak ho vy v tomhletom pořadu naprosto sejmete a řeknete, že je to vyhazování peněz a plýtvání. To je realita. My jsme v posledních letech primárně hleděli u všeho pouze na cenu. Já smekám před vládami českými v 90. letech, které byly schopné postavit ropovod z Ingolstadtu a uzavřít kontrakt s Norskem v roce !97, ale v posledních 10 letech jsme hovořili pouze o ceně a o ničem jiném, o bezpečí už ne.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak teď se všichni shodneme na tom, že je potřeba odklon od ruského plynu, že je to potřeba rychle, ale počítalo se s nějakým časovým horizontem, který byl spíš v rámci let. Co když my teď ty roky už nemáme?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

My musíme dělat souběžně obojí, tj. počítat s tím, že musíme postavit infrastrukturu novou, přístavy na diverzifikaci zemního plynu zkapalněného z celého světa, Austrálie, Katar, Spojené státy. Posílit infrastrukturu uvnitř Evropy, tzn. kompresorové stanice a plynovody uvnitř Evropy, protože primárně plyn tekl z východu na západ a teď poteče v mnoha ohledech se západu na východ. A jenom pro vaši představu, o čem se bavíme, ten systém je vlastně fyzikální, hydraulický. A vy máte obrovskou potřebu tlaku v tom systému, aby se vůbec dostal plyn odněkud někam. A třeba velkou část toho tlaku do systému dodává kompresorová stanice Vyborg na Nordstreamu 1. To je vedle Petrohradu, má tlak 9,8 MPa, to je 97 atmosfér. A plyn odtud dotlačí pod celým Baltským mořem a přes celou bývalou NDR až k nám do Krušných hor. Tahle samozřejmě vypadne v nějakém okamžiku, takže bavíme se o tom, jak nahradit i kompresorové stanice ty ruské, jak posílit infrastrukturu uvnitř Evropy. To je primárně opravdu řeč o velkých investicích v Německu, ve Francii, v Holandsku, u nás, všude jinde.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Když se bavíme o zkapalněném plynu a o té infrastruktuře, proč už – teď se zeptám úplně laicky – proč už nám ty trubky zkrátka nevedou více směry dávno, abysme byli jistější?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Ale my máme trubky do Německa, jak do Saska, tak do Bavorska, samozřejmě na Slovensko, máme propojení do Polska.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A co na jih? Co na západ?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Západ je Německo proboha přeci.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak, ale dále, že? Jako proč více směry nevedeme plyn? Proč ta infrastruktura zkrátka není bohatší už dávno? Proč se na to nemyslelo? To se ptám jako laik.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Dobře. Jsme zpátky u ceny. Máme systém, který fungoval bez problémů posledních 30 let. Máme propojení se všemi sousedy kromě Rakouska. A samozřejmě u každé investice vám vždycky každý investor zvažuje návratnost. A upřímně, ani Francie nedublovala své plynovody, ani Německo, ani nikdo jiný. To je až otázka opravdu posledních 2 měsíců.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Až to bude, ta infrastruktura, jednou, zkapalněný plyn, to je dnes velmi drahá záležitost. Pokud ta infrastruktura bude a my se v Evropě shodneme, že ho budeme chtít odebírat třeba ve velkém množství, dostaneme se potom na nějakou cenu, která bude přijatelná? Funguje to takhle?

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Za prvé, on rozhodně není dražší, než jsou současné ceny. Naopak ty ceny dneska jsou snižovány díky LNG z Kataru a Spojených států. Víte, evropská cena dlouhodobě byla mezi 12 a 15 až 20 eury za megawathodinu v posledních 10 letech. A LNG třeba katarské bylo okolo 35 EUR, což se zdálo nehorázně mnoho. Dneska máme běžné ceny jako 100 EUR, čili bavit se o tom, že LNG je drahé, to už je trochu pasé. Myslím, že LNG… Například v prosinci tady LNG z Kataru a Spojených států, kdy vlastně snížilo cenu zemního plynu během toho nárůstu cen. Čili LNG dává smysl, ovšem je to samozřejmě pro mnoho Evropanů složité v tom, že všichni dodavatelé, Blízký východ, Austrálie, USA a další země, budou chtít kontrakty na 20, možná 30 let. To, co chce dneska běžně Katar po Japonsku, Jižní Koreji nebo Číně. A Evropa si zároveň dala cíl, naposledy v prosinci loňského roku, opustí zemní plyn co nejdříve. Čili tady bude poměrně velký souboj uvnitř Evropy, co je přednější, jestli naše klimatické cíle, anebo bezpečí a energie.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost České republiky. Já vám moc děkuju, že jste byl hostem dnešní Devadesátky. Hezký večer.

Václav BARTUŠKA, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost ČR

Děkuji za pozvání, hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My pořád čekáme na tiskovou konferenci po jednání vlády, která jednala o pomoci lidem kvůli rostoucím cenám. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by měl také informovat o připravenosti Česka na možné problémy s dodávkami ruského plynu. Přidejme reakci lídrů zemí, které Rusko od dodávek plynu odstřihlo.

Mateusz MORAWIECKI, polský premiér

Naše zásobníky plynu jsou plné ze 76 %. To je vysoká úroveň, mnohem vyšší než ve většině evropských zemí. Proto i v tomto přechodném období, než bude spuštěn baltský plynovod, budeme moci čerpat naše zdroje a také získávat plyn ze všech možných dalších směrů. Dovolte mi připomenout, že máme propojovací vedení do Německa a České republiky a také plynárenský terminál, který může přijímat ještě větší množství zkapalněného plynu. Pokusíme se tedy této příležitosti v této těžké době využít. Jak jsem již mnohokrát zdůrazňoval, Polsko se již dříve připravilo na diverzifikaci plynu a na získávání suroviny z různých směrů. A ještě před spuštěním baltského plynovodu budeme schopni chránit naši ekonomiku, chránit domácnosti, lidi, Poláky proti tak dramatickému kroku Ruska.

Kiril PETKOV, bulharský premiér

Pozastavení dodávek plynu od Gazpromu je hrubým porušením smlouvy a je vydíráním za použití mimosmluvního plánu platby v rublech prostřednictvím třetích stran, který Bulharům nezaručuje ani dodávky ani peníze. Nepřistoupíme na tuto hru. Bulharsko také přezkoumává všechny dohody s Gazpromem, včetně té o tranzitu přes Bulharsko, protože jednostranné vydírání není přijatelné. Mluvil jsem také s Ursulou von Der Leyenovou, která řekla, že porušení dohody ze strany Gazpromu není problémem jen Bulharska. Je to problém celé Evropské unie, která bude postupovat společně.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pojďme se teď podívat, jaký je podíl ruského plynu na dodávkách do jednotlivých zemí. Závislost členských států je totiž různá. Například v Česku je 100%, stejně tak v Lotyšsku. Vysoký podíl dodávek z Ruska je vyznačen na mapě tmavě červenou barvou, kterou můžeme vidět ještě taky u Maďarska, Slovenska, Rakouska a také třeba Bulharska. Naopak zeleně jsou vyznačené státy, které podle dat Eurostatu ruský plyn neodebírají. Jde o Dánsko, Irsko, Chorvatsko, Maltu a Kypr. Rusko je pro Evropu klíčovým dodavatelem plynu. Jeho podíl na dovozu je bezmála poloviční. Následují ho dodávky z Norska a Alžírska. To ukazuje graf v pravé části projekce. Spojené státy se podle dat Evropského statistického úřadu podílely v první polovině loňského roku na dodávkách do Evropské unie z více než 6 %.

Ursula von DER LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise

Gazprom oznámil, že jednostranně zastavil dodávku zemního plynu do některých členských států, a to je další provokace Kremlu. Není to pro nás žádné překvapení, že Kreml využívá fosilní paliva, aby nás vydíral. A Evropská komise se na to připravovala v koordinaci a solidaritě se členskými státy a mezinárodními partnery. Naše reakce bude okamžitá, sjednocená a koordinovaná. Za prvé zajistíme, že rozhodnutí Gazpromu bude mít co nejmenší dopad na evropské spotřebitele. Dnes se sešla koordinační skupina, Polsko a Bulharsko nás informovaly o situaci a obě země nyní dostávají zemní plyn od svých sousedů. To ukazuje solidaritu mezi námi a také efektivnost minulých investic, pokud jde o propojení a struktury týkající se dodávky plynu. Komise bude spolupracovat s regionálními skupinami členských států. Tyto regionální skupiny mohou projevit okamžitou solidaritu, bude-li jí zapotřebí a zmírní to i účinky na přerušení dodávek. Za druhé, budeme pokračovat v práci, abychom zajistili dodávky plynu a také jeho ukládání. Náš akční plán, plán EU, významně přispěje k tomu, že snížíme závislost na ruských fosilních palivech, a to už letos. Jak víte, dosáhli jsme též dohady s USA, aby nám do poskytli další import zkapalněného plynu LNG tento měsíc i nadále a spolupracujeme s členskými zeměmi, abychom dostávali dodávky i z jiných partnerských států. Zatím se budeme také snažit na trvalejší a udržitelnější zdroje ve střednědobém období a budeme se tímto přechodem zabývat už v polovině května. Každé euro, které investujeme do obnovitelných zdrojů, nebo úspor energie, bude platbou do budoucí nezávislosti na plyn. Tento poslední tah Ruska nám velmi stroze připomíná, že musíme spolupracovat se spolehlivými partnery a vybudovat nezávislost na energiích. Jsme v kontaktu s francouzským předsednictvím. Vítám jejich plány, že by se co nejdříve měli sejít ministři energetiky EU. Kremlu se opět nepodařil pokus zasít neshodu mezi členskými státy. Era fosilních paliv v Evropě končí a Evropa pokračuje v energetických otázkách. A nyní 2 otázky.

osoba

Děkujeme, paní předsedkyně, Martina /nesrozumitelné/ Z New York Times. Můžete nám potvrdit, nebo máte nějaké detaily o tom, zda to, co zveřejnili Bloomberg News dnes, že 10 energetických evropských společností je ochotna platit v rublech za plyn od Gazpromu a 5 společností již zaplatilo v rublech. Můžete nám říci, zda něco takového by tyto firmy z Evropské unie měly udělat a zda je to porušení sankcí EU?

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise

Velice děkuji za tuto otázku, která mi umožňuje ještě jednou vysvětlit, že naše doporučení je jasné, platit v rublech, pokud to nebylo předem stanoveno ve smlouvě, je to porušení sankcí. Máme asi 97 % smluv, kde explicitně stojí, že se bude platit v eurech nebo dolarech, takže je to jasné. A žádost ruské strany platit v rublech, to je jednostranné rozhodnutí a neodpovídá těmto smlouvám. Společnosti, které takové smlouvy mají, by neměly přistoupit na ruské požadavky a tím by porušily sankce a bylo by to velmi riskantní pro ty firmy.

osoba

/Nesrozumitelné/ z polské televize. Paní předsedkyně, řekla jste, že Evropská komise v Evropské unii, pokud jde o Polsko a zásoby plynu nebo dodávky plynu, že se na to připravuje, ale znamená to, že nastane nějaká reakce ze strany Evropské unie vůči Rusku po tom, co Moskva udělala, že zastavila dodávku plynu. Polský velvyslanec vám údajně dnes řekl, že poté, co se stalo, tak ty sankce, těch 6 balíčků, že se vlastně měly uplatit hned a že tam mělo být embargo.

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise

Těch 6 balíčků, všechny komplet samozřejmě budou uskutečněny intenzivně, na tom pracujeme, a to, co dnes udělalo Rusko, to je vlastně tah, kterým si Rusko samo ubližuje, Kreml ubližuje ruskému hospodářství. Sami se vlastně odřízli od významných příjmů. Nicméně my velmi tvrdě pracujeme nejenom na tom, abychom přestali používat uhlí, jako už bylo řečeno, ale zabýváme se také dodávkami ropy. A jak jste viděli, ta závislost na zemním plynu a na Rusku, na tom pracujeme už celé měsíce, abychom tu závislost snížili a teď se nám to vyplácí, už jsme snížili přísun plynu z Ruska a ty plány, které jsem zde právě předložila, tak díky nim budeme nezávislí na fosilních palivech z Ruska daleko dříve, a to je dobře a bude to navždy.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A připojili se k nám dalšího hosté, jedna europoslankyně, jeden europoslanec. Ve studiu vítám Veroniku Vrecionovou za ODS. Hezký večer.

Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/

Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A přes Skype také Ondřeje Knotka za ANO. Hezký večer i vám.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Dobrý večer z Bruselu.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Paní europoslankyně, já začnu u vás. Čekali jste to, mluvilo se o tom už v kuloárech, že tohle asi přijde?

Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/

Já si myslím, že to musel každý, kdo má všech pět pohromadě, očekávat. Samozřejmě nikdo nevěděl, to ani si nebudu hrát na to, že bych jako čekala, že to udělá zrovna teď, že to udělá zrovna, myslím Rusko, že zrovna zastaví plyn pro Polsko a pro Bulharsko, nicméně já jsem pevně přesvědčená o tom, že celou tu dobu, která nás nyní čeká, dokaď to neuděláme my sami a neodřízneme včas od ruského plynu, tak si s náma bude prostě Putin takto pohrávat. Já nevím, jestli on to pro Polsko, pro Bulharsko vypnul už nastálo, nebo jestli třeba za nějakou dobu to obnoví, co udělá v půlce května, kdy zase další země budou, mají proběhnout platby, také se může stát, že nám to během léta párkrát vypne a zapne a potom třeba v listopadu před zimou, kdy vlastně budeme nejvíce zranitelní, tak nám to vypne definitivně, nevím, ale dalo se očekávat, a myslím, že jsme všichni očekávali, že takovéto kroky dělat bude a museli jsme s tím počítat.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A bude teď Evropa jednotná, zůstane jednotná?

Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/

Takhle, já musím říci, že podle mého názoru by některé ty sankce mohly být tvrdší, i Evropský parlament se k tomu vyjádřil, některé ty kroky by měly být razantnější a rychlejší, ale v každém případě ne za cenu, že by se ta jednota rozpadala, takže považuju za nesmírně důležité, že zatím doposavad Evropská unie postupuje jednotně, a to k čemu se zaváže v těch jednotlivých sankční balíčcích, tak dodržuje. To si myslím, že je nesmírně důležité. A nyní je potřeba, abychom se všichni stejně postavili k tomu, co se stalo Polsku a Bulharsku.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče, postavíme se k tomu všichni stejně, a já narážím na to, o čem se dnes mluví, že prý například Rakousko nebo Německo, respektive plynárenské společnosti z těchto zemí si prý otevřely účty Gazprombank, diskutuje se o tom, jestli je to dodržení sankcí, není to dodržení sankcí, jestli už se Evropa nedrolí?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Omlouvám se, já jsem neslyšel celou otázku, nicméně zkusím odpovědět. Ano, i tohle to jsme dneska zaznamenali a dokonce z úst pana Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady. Když se podíváme například, jaké dopady by mělo odstřižení Německa od plynu na německý chemický průmysl, tak je jasné, že ty státy budou minimálně zvažovat tu možnost, aby nějakou formou vyhověly Rusku a například i přes účet v Gazprombance ty úhrady takto provedly. Doposavad byla Evropa jednotná, nicméně závislost na ruském plynu prostě tady je, má smysl s ní systematicky bojovat, ale není to běh na krátkou trať, tady bohužel Evropa tahá za kratší nit a kratší část provazu a je třeba si to uvědomit.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

No a co s tím, aby netahala za kratší část provazu, protože zřejmě o to Putinovi jde, aby tu Evropu možná rozklížil, diskutuje se o tom. Vy říkáte, že doteď byla jednotná, že možná teď není, že možná budou některé země hledat cesty, jak odebírat dál plyn za podmínek Ruska?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Předně musíme mít naplněné zásobníky, to radí i vládní poradci, vláda to neučinila, měla už měsíc na to, aby navýšila zásoby, to je první věc. Druhá věc, která s tím velice souvisí, a to je řešit následky vysokých cen energií, to se musí řešit okamžitě, to je ten rychlý krok. Střednědobý krok je ten, aby Evropa diverzifikovala v rámci nějakých možností, které má, které umožňuje její infrastruktura, tzn. terminály, ale i trubky, potrubí uvnitř Evropy, a to se skutečně děje. Evropská komise vyjednává s ostatními dovozci, především LNG. Zvažují se například centrální nákupy, které se osvědčily při nákupu vakcín. To se samozřejmě, tím se určitě pomůže, dostaví se plynovod do Polska z Norska, tzn., Evropa bude už letos schopná do nějaké míry snížit závislost, ale pokud se bavíme o kompletním odstřižení, tak je to otázka na 10 až 20 let, hrubý odhad, to si prostě musíme připustit. A i kdybychom dokázali do Evropy dostat požadovaný objem plynu, tak samozřejmě to bude za relativně vysokou cenu a nebudeme schopní v následujících třeba 5 let tento plyn rovnoměrně rozmístit dle potřeby, protože právě ty kapacity potrubí napříč Evropou, například ze Španělska do Francie, prostě nedostanete určité množství plynu a tudíž vám bude chybět ve střední Evropě a právě Česká republika, právě Slovensko, právě Maďarsko, Bulharsko budou na tom nejvíc biti, a proto by ta vláda to měla skutečně řešit jako absolutní prioritu, protože my na tom budeme biti. A není to jenom o plynu, pro energie a pro teplárenství, ale je to právě pro průmysl plyn jako surovina, ze kterého se vyrábí součástky, díly nano materiály a ty, pokud by byl jejich nedostatek, tak by se ještě víc zvýšila inflace a nedostupnost vlastně třeba materiálu pro výrobu, takže tohle si musíme uvědomit, když někdo tady říká, například paní kolegyně Vrecionová, že prostě pojďme se rychle toho plynu, té závislosti zbavit, já tomu rozumím těm důvodům, ale nemůže prostě přehlížet realitu infrastruktury technologií a současného stavu.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Paní europoslankyně, tak neděláme potom, pokud bysme jednali tak, jak říkal pan europoslanec, nejdeme Putinovi na ruku, a jde to vůbec ale jinak?

Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/

Takhle. Já bych chtěl říct, že my se prostě musíme chovat tak, abychom dosáhli té nezávislosti na ruském plynu co nejdříve, protože vůbec bych se nedivila, kdyby, pokud to neudělá Evropa v nějaké chvíli, prostě ten Putin nám to sem přestane posílat ten plyn, on potřebuje pár let na to, aby si postavil plynovody do Asie a potom už nás nebude potřebovat, takže já si myslím, že prostě musíme postupovat daleko rychleji. Měli jsme si třeba vzít, tady padla kolega je z hnutí ANO, mě velmi mrzí například, že Poláci si dobře dlouhodobě uvědomovali ten problém závislosti na ruském plynu, pracovali na tom, mají rozestavěný plynovod z Norska. My jsme se, my máme v naší politické skupině kolegy z polské strany Práva a spravedlnost, kteří vlastně nás upozorňovali na to, že polská strana se snaží vyjednat s panem premiérem, tenkrát Babišem, abychom vystavěli plynovod z Polská STORK 2 a pan Babiš tomu vůbec nevěnoval pozornost, vykašlal se na to s prominutím, mohli jsme zase být o krůček dále, dnes naše vláda, pan premiér Fiala, pan ministr Síkela jedou jednat do Polska o tom, abychom tento ropovod postavili. Samozřejmě, že jsme několik kroků pozdě, ale děláme vše pro to, aby, a je tady dalších mnoho kroků, je to prostě, jsou to obnovitelné zdroje, fotovoltaika, je třeba tlačit i na země, jako je například Německo, aby posunuly to své rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren, mimochodem Belgie už to udělala, rozhodla se, je potřeba jednat o tom, abysme prodloužili a navýšili životnost uhelných elektráren, je třeba zateplovat, šetřit, těch kroků je skutečně moc, není to tady jedno kouzelné řešení. Samozřejmě, že to bude trvat, ale my se musíme teď chovat tak, jako musíme prostě počítat s tím, že i pokud my si budeme myslet, že holt nějaký ten plyn budeme ještě dlouhou dobu odebírat, tak prostě ta druhá strana, vidíte, co udělali Polsku, co udělalo Rusko dneska Bulharsku, může to udělat, vlastně, my teda musím říct, tady máme jistou výhodu i nevýhodu, protože vlastně my odebíráme plyn z Německa. Já jsem přesvědčená o tom, že prostě Putin vůči tomu Německu si takhle tvrdé kroky asi nedovolí jen tak udělat. Na druhou stranu zase je to nevýhoda, protože jsme vlastně na tom plynovodu poslední na řadě, tzn., pokud do Evropy půjde nedostatek plynu, tak bohužel se také může stát, že vlastně na toho posledního nedojde, proto je velmi důležité pro nás také držet tu jednotu v Evropské unie, postupovat společně, ať teda společné nákupy dnes, pokud vím, tak paní von der Leyen také mluvila o tom, že by měly být skupiny států, které by si vždy měly vzájemně vypomáhat, další řešení.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče, vaše reakce, proč jsme se na to nepřipravili dřív, třeba v těch posledních 7 letech podobně jako Polsko?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Polsko má výhodu, že je u moře a že je blíže k těm státům, které těží.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

To ano, ale proč jsme třeba…, předzásobení se zásobníky atd.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Zásobníky byly naplněny, je jasný, že se přes zimu sníží. Už měsíc dostáv vláda doporučení, aby doplňovala, doplňuje pomalu. Není pravda, co zaznělo. Ten plynovod, který nebyl realizován, tak to rozhodně nebylo o tom, že by na to někdo z České republiky kašlal, bylo to z ekonomických důvodů, Polsku se to v tu chvíli prostě nevyplatilo. Musíme si uvědomit také, že ruský plyn až vlastně do loňské sezóny byl jednoznačně nejlevnější řešení, jo, tohle to prostě musíme brát v potaz, to znamená, kdybysme třeba například více budovali obnovitelné zdroje, jako že Česká republika ty možnosti tolik nemá, tak by ta energie byla mnohem dražší, technologie obnovitelných zdrojů před třeba 10 lety neumožňovaly takovou, řekněme, efektivitu, tzn., prostě všechno všechno má nějakou svoji souvislost a celá Evropa strategicky dlouhodobě počítá /nesrozumitelné/, teďka samozřejmě urychluje ten odklon se závislostí na Rusku, byť my jsme závislí jako Evropa z 45 %, tzn., to není otázka tady jako jedné republiky. Česká republika je do jisté míry /nesrozumitelné/, ale prostě jenom do jisté míry, s tím musíme počítá. A teď je prostě na tom, abychom řešili to, co je podstatný. To, že jede pan Fiala jako do Polska řešit plynovod, který bude stát za 5 let v době, kdy 30 % domácností, 35 % domácností čelí energetické chudobě, to je prostě, to neřešíte, neřešíte ty priority, to je v podstatě populismus, proč prostě řešíme něco teďka, co…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče, pardon, pardon…

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

…a neřešíme to podstatné.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče, co je tedy to podstatné, protože Evropská unie kromě nějaké hospodářské spolupráce, přece taky ten základ, proč vznikala, byly nějaké společné ideály, tak co je to podstatné? Ten hospodářský zájem nebo ty ideály a nestaví některé státy, minimálně v této situaci ve válce ty hospodářské zájmy víš?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Před více než 6 týdny Evropská komise rozvolnila pravidla státní podpory právě proto, že věděla, že vlády budou muset začít podporovat mnohem více nejenom domácnosti, ale i firmy. Česká vláda absolutně zaspala. Zároveň nezačala rychle plnit zásobníky. Polsko má ty zásobník z 80 % naplněné. Průměr Evropy je 30. Česká republika je taky zhruba na těch 30 % teďka, ale protože právě, paní kolegyně správně popsala to, že jsme na konci těch trubek, tak jsme je měli plnit mnohem více a byli to dokonce vládní poradci, kteří se teda prostě ve Strakovce platí, tak oni ani neposlouchají, jo, to je prostě výsměch, nepomáhá se lidem. Tohle to je to akutní, tohle se musí řešit. A máme nějakou dlouhodobou koncepci, která počítá z výstavbou obnovitelných zdrojů s jadernou energií, paní kolegyně správně zmínila to uhlí, to samozřejmě souhlasím. A tady, proč teda pan premiér už nezatlačil na Evropské radě, aby se například pro to možné delší užití uhlí nezastropovala cena povolenky, to je ta priorita, protože pokud je se projedná ten klimatický balíček tak, jak je navržen, tak to uhlí prostě bude taky drahé. Musíte, ta vláda musí řešit ty problémy jako postupně a ne, že bude řešit tu věc, která bude fungovat až za 5 let.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak otázka je, jestli je na to samozřejmě ještě čas. Ondřej Knotek za hnutí ANO, europoslanec. Hezký večer vám přeju.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Děkuju za pozvání. Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Také europoslankyně Veronika Vrecionová. Hezký večer i vám.

Veronika VRECIONOVÁ, europoslankyně /ODS/

Hezký večer, děkuji, na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

K plynu byly roku 2020 připojeny 2 600 000 českých domácností. V předchozích letech spotřebovávaly zhruba čtvrtinu až třetinu plynu dodaného v tuzemsku. 2/3 pak využili podnikatelé a necelých 13 % plynu šlo na výrobu elektřiny. Nejvíc plynu využily domácnosti na vytápění, necelé 2/3, dále pak na ohřev vody nebo vaření. Na mapě teď vidíme, kolik domácností odebírá v jednotlivých krajích plyn. Pomocí barevné škály je znázorněná průměrná spotřeba plynu na jednotlivé domácnosti. Odstíny červené znázorňují kraje, kde je spotřeba plynu vyšší, než kolik činí průměr v Česku. Odstíny modré pak ukazují oblasti, kde je plyn využíván méně. Největší počet odběratelů je v Praze, hned za ní jsou Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po Skypu teď zdravím Petra Třešňáka za Piráty, politického náměstka ministra průmyslu a obchodu. Hezký večer vám přeji.

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Hezký večer vám i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A hned se ptá divák Petr, jaký máme plán v případě odstřižení od ruského plynu, jak dlouho by jeho nahrazení trvalo a kde bychom našli jiné zdroje?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Tak já možná, než odpovím na tu otázku, tak mi dovolte zareagovat na ten předchozí výstup pana europoslance Knotka, protože tam je potřeba opravit některá fakta. K loňskému roku, zhruba v tomto datu, bylo v českých plynových zásobnících asi 391 000 000 krychlových metrů zemního plynu. A k dnešní dni po tom, co se začaly naplňovat, je to 925, takže to je tedy více než dvojnásobek, téměř čtyřnásobek toho, co v plynových zásobnících bylo ke stejnému datu loňského roku. A z toho já odvedu i tu odpověď na tu položenou otázku, takže v současné chvíli se naplní plynové zásobníky, které budou schopny pokrýt zhruba 2 měsíce spotřeby České republiky, a to ještě v tom normálním provozu, pokud by se přistoupilo k nějakým regulačním stupňům, kterých máme 10 a vlastně následně by se pokračovalo podle energetického zákona a souvisejících vyhlášek, tak pak by to bylo samozřejmě i mnohem dále. To je jedna věc, to je naplnění zásobníků, které skutečně se plní a plní se mnohem více, než byly loňské jaro. Další věcí, a to možná navážu také na tu předchozí diskuzi, je diverzifikace jak těch samotných zdrojů, tak těch tras a samozřejmě podpora obnovitelných zdrojů a jádra a nesmíme zapomenout ani na úspory. Některé ty věci jsou skutečně dlouhodobé a některé se dají řešit hned. Takže například k té diverzifikaci tam probíhají intenzivní jednání, vlastně lídrů evropských, dokonce teď v pondělí se bude, tuším, konat další mimořádná rada ministrů pro energetiku. A skutečně to téma společných nákupů stále je na stole a zároveň probíhají ta jednání, například s Norskem a se zeměmi Perského zálivu například o dovozech zkapalněného zemního plynu a stejně tak, zaznělo to od předsedkyně Evropské komise, probíhá to jednání se Spojenými státy.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jsme připraveni jako Česká republika, že můžeme být na konci května bez plynu?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Jak jsem zmínil, vzhledem k tomu, že máme…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jestli s tím počítáme, spíš jsem to myslela ve smyslu, jestli s tím počítáme.

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

V tuto chvíli sem plyn proudí a máme naplněné zásobníky, takže kdyby na konci května byla Česká republika bez plynu, tak určitě máme dostatečný polštář k dalšímu řešením a k dalším dopravním trasám.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Mirek Topolánek, bývalý premiér a taky předseda Teplárenského sdružení současný, řekl, že bychom měli stanovit havarijní plány pro odstavování průmyslu, protože k tomu může dojít, stát na to musí být připravený a musí mobilizovat náhradní zdroje. Co vy na to?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Ty jednání s průmyslem probíhají intenzivně. A skutečně tam, kde je to možné, tak tam existují i určitá doporučení, jak přecházet na alternativy, například tam, kde to lze nahradit elektrickou energií. Samozřejmě jsou i odvětví, kde ten plyn je zcela zásadní a nenahraditelný, takže tam je nutné skutečně postupovat, opět já se vrátím k již platné legislativě, tedy k energetickému zákonu, vyhlášce 344 a tam jednotlivé typy podniků si najdou, při kterém regulačním stupni vlastně by se jich to dotklo. Možná jenom zmíním, že těch prvních 6 regulačních stupňů je víceméně dobrovolných, zhruba od toho sedmého stupně již dochází na základě pokynů /nesrozumitelné/ k jednotlivým odpojováním.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Zmínili jsme tady s paní europoslankyní Vrecionovou, že my jsme na konci toho řetězce, že k nám plyn proudí přes Německo, jsou nějaké dohody s Německem na tom, co by se stalo, kdyby zkrátka byl nedostatek, kdyby Německo mělo samo málo, máme jistoty, že ho pošlou dál k nám?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Samozřejmě tyto, tyto věci se diskutují v rámci lídrů v jednotlivých členských zemí, ale dovolte mi, abych zmínil, že ten plyn, který teče do České republiky, je skutečně nakupován obchodními subjekty, které jsou ryze komerční a není to vlastně česká vláda, která to kupuje. A v současné době skutečně nám sem putuje, byť tedy ten ruský plyn, ale přes Nord Stream 1 a následně OPAL. A místní obchodníci, snad až na výjimky, nakupují skutečně na západoevropských burzách.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Můžeme se tedy spolehnout na evropskou spolupráci v zemi, kde moc nefouká, v zemi, kde jsme obklopeni státy, které mají samy málo?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Já věřím, že můžeme. Já možná odbočím k jinému tématu a ukázala to i debata o taxonomii, takže já i věřím, že například i využívání jádra nebude pro zbytek Evropy tabu a budeme ho nadále rozvíjet.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jak na tom budeme s výstavbou infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

I tady intenzivně probíhají ta jednání, bavíme se například s Německem, s Polskem, ale i dalšími zeměmi právě o terminálech a dopravních trasách z těchto terminálů, takže těch technických řešení je skutečně, skutečně nespočet. A asi nemá smysl to, abych to nějakým způsobem rozváděl.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A kolik máme tedy času, my jsme tady v situaci, kdy nevíme, v uvozovkách, dne ani hodiny, respektive nevíme, co bude na konci května. Nevíme, co bude v létě, co bude, pak nevíme, jak dlouho bude trvat válka na Ukrajině. Tak v jakém časovém horizontu se tady pohybujeme?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Pohybujeme se určitě v horizontu minimálně měsíců, u výstavby některé infrastruktury to můžou být i roky. Nicméně zmínil bych, že u některých projektů například již existují projekty, existují veškeré správní povolení a skutečně je to ještě u té realizace. Takže já jsem v tomto optimista a věřím, že v řádech i několika měsíců se některé ty dílčí části podaří zprovoznit. Samozřejmě ne všechno.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Teď se připravuje nová státní energetická koncepce. Předpokládám, že tahle situace s ní otřese. Jak?

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Určitě budou jiné ty výchozí podmínky pro státní energetickou koncepci, nicméně ta současná vláda si vytyčila, že tedy do konce příštího roku bude zpracována aktualizace státní energetické koncepce, a ačkoliv ještě nepočítala tedy, když, když toto bylo napsáno do programového prohlášení, s tou ruskou agresí vůči Ukrajině, tak si myslím, že částečně to ty vstupy ovlivní, aniž bych jakkoliv předjímal, co bude energetická koncepce, respektive ta její aktualizace obsahovat, tak určitě to bude vyšší rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a následně i jaderné energetiky.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Vy jste zmínil ten průmysl, že některé firmy se bez plynu neobejdou, a tak dál. V současné době i kvůli vysokým cenám energií stát pomáhá firmám zvládnout tu energetickou krizi, ale pomáhají i další státy v Evropě. Jak jsme na tom v porovnání té pomoci s nimi, respektive otázka zní, jestli zůstanou české firmy, české společnosti, české podniky konkurenceschopné.

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Záleží, jestli se bavíme o té současné situaci, anebo o tom, co teoreticky může přijít. Já, pokud bych vycházel z té současné situace, tak teď už stát pomáhá, například tomu vysoce energeticky náročnému průmyslu kompenzací nepřímých nákladů, stejně tak například prověřujeme i další, další rámce, které teď byly vydány Evropskou unií. Následně byl spuštěn program záruk a půjček. Takže v tuto chvíli, aspoň tak, aby některé firmy dokázaly tu současnou tíseň s vysokými cenami energií překlenout.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Říká Petr Třešňák, politický náměstek ministra průmyslu obchodu za Piráty. Hezký večer vám přeju.

Petr TŘEŠŇÁK, politický náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/

Hezký večer. Děkuji. Na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Zemní plyn tvoří jednu pětinu celkových zdrojů energie, kterou státy Evropské unie ročně spotřebují. Do Evropy se dostává dvěma způsoby – plynovody nebo prostřednictvím námořních tankerů. Prvně zmiňovaným způsobem se dováží plyn z Ruska, Norska a z Alžírska. Tankery pak umožňují dovézt surovinu i ze vzdálenějších míst, jako jsou Spojené státy a Katar. Nejvíc plynu proudí přes Ukrajinu, a to plynovodem Bratrství. Jeho roční objem je zhruba 100 miliard metrů krychlových. Do Česka proudí plyn hlavně přes hraniční předávací stanici Brandov v Krušných horách, tedy z Německa. Tam se dostává plynovodem OPAL, který vede od Baltského moře a navazuje na plynovod Nord Stream 1. Já už zdravím dalšího hosta dnešní Devadesátky Blahoslav Němeček, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě Ernst and Young Česká republika, já se omlouvám, pro mě je to jazykolam. Hezký večer vám přeju.

Blahoslav NĚMEČEK, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě, EY ČR

Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tak když Rusko, jak mnozí odborníci už předvídají, odpojí v květnu Evropu od plynu, jak si s tím poradíme jako Evropa jako Česko?

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

Tak já bych to pořád vnímal jenom jako hrozbu, že k tomu přerušení dojde. Myslím, že stále snaží všichni dělat všechno pro to, aby k tomu přerušení nedošlo, protože pro ekonomiky, jako je ekonomika České republiky, německá, slovenská, rakouská, sever Itálie, ale samozřejmě i Holandsko a podobně. Prostě ono by to znamenalo jako zásadní zásah do ekonomiky s výrazným dopadem do snížení HDP a ekonomiky všech těchto zemí by začly mít velké problémy, takže ona je sice teďko taková doba, kdy spotřeba je na nejnižších úrovních po skončení zimy, ale i tak by to bylo problematické, a hlavně stále nemáme dostatečně naplněné zásobníky plynu na následující období nebo na zimu, takže ten problém v tuto chvíli by byl relativně zásadní.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Česko i Evropa asi bude muset změnit, co se týká energetiky, kurz. Nebo zrychlit. Mluvilo se o dekarbonizaci, mluvilo se o Green Dealu. Tohle všechno asi se teď bude muset nějakým způsobem změnit, zrychlit, jak?

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

Určitě se to bude muset zrychlit a na těch plánech se pracuje, rozhodně bude stále jaksi výrazně posilována ta role obnovitelných zdrojů, protože to je skutečně zdroj, který jaksi nedovážíme, máme ho zde a jsme schopni s tím nakládat sami, a že rozhodně toto bude mít, bude priorita číslo 1, ale stále to musíme brát tak, že zemní plyn nepoužíváme jenom na vytápění, ale je to i surovina pro různá odvětví, chemický průmysl a další. A my se bez zemního plynu nejsme schopni ve střednědobém horizontu obejít. Zemního plynu je všeobecně nedostatek ve světě a celkové zásoby jsou mnohem větší než zásoby ropy. Problém je ale ten, že jaksi nejsme z hlediska infrastruktury teď schopni sem dostat v potřebném objemu ten plyn z jiných z jiných zdrojů, a to zabere čas, ale rozhodně ta opatření, která se činí, a je potřeba říci, že to musí být založeno právě na principech solidarity, kdy budeme potřebovat silnou dohodu s Německem i v případě, že nastanou nějaké problémy, tak stále byl zajištěn nějakým minimální průtok do České republiky a samozřejmě my zase budeme muset garantovat našim dalším sousedům, Slovensku a podobně, že i my zase pošleme ještě nějakou částku dále pro potřeby i jejich zákazníkům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Tyhle obavy z toho, co by se stalo, které vy jste teď zmínil, ty my slyšíme vlastně i od toho, v uvozovkách, opatrného Německa, ale na druhé straně jsme slyšeli Ursulu von der Leyenovou dnes, která říká: jsme připraveni, tak nejde to trochu proti sobě?

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

Tak já si myslím, že to je v pořádku. Musíme to vnímat tak, že teď je trošku přetlačovaná a vysílají se silné signály na obě dvě strany. Rusko zase hrozí použitím nějakých jaksi významných prostředků, možná vojenské síly a podobně, tak to je to potřeba, vnímat, nicméně pokud se třeba podíváme na vyjádření Evropské komise, které bylo publikováno na konci minulého týdne, tak z ní se dá vyčíst, že pokud vlastně subjekty by uhradily zemní plyn tím způsobem se, který byl navrhován, a to přes Gazprombanku tím, že na ty speciální účty zaplatí sice v eurech, ale pak dojde k té konverzi, takže toto nebude považováno za porušení sankcí, tak ono to nějakým způsobem naznačuje možná takové jakoby objeví nějaké patové východisko, že úhrada minimálně za další měsíc oběhne a toky plynu by mohly pokračovat, ale my nevíme, jaké jsou politické dohody na pozadí, a co se týče teďko Polska a Bulharska, to si myslím, že zase nemůžeme přeceňovat, že znamená úplně nějaký jako jasný, nebo nějakou jasnou opakovatelnost pro další země, protože tyto země skutečně deklarovaly, že nezaplatí, ale třeba v případě Polska se na to můžeme dívat i tak, že Polsko v tuto chvíli se prostě bez ruského plynu bez problémů obejde. A tady možná i takhle situace jim třeba pomůže nakupovat plyn levněji než drahý plyn z Ruska, v Polsko je v úplně jiné situaci a může si to dovolit a i tak to je potřeba vnímat jakoby tu realitu, která je.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A může si to dovolit taky Bulharsko?

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

Bulharsko je v problematičtější situaci. Ono v tuhletu chvíli odebírá téměř veškeré dodávky od Gazpromu, ale zase Bulharsko má velmi nízkou spotřebu celkovou roční. Zase vezmeme-li v úvahu, že teď už jsme po topné sezóně, tak /nesrozumitelné/ je minimální a Bulharsko bude zanedlouho schopné se připojit na plynovod, který vede jaksi z jižního směru z Turecka a zároveň s tím sousedí s Rumunskem, které má výraznou vlastní těžbu a významné zásobníky zemního plynu a je schopné v tomhletom Bulharsku pomoci, takže ani Bulharsko v tuhletu chvíli zřejmě není v bezvýchodné situace a dokáže to v toto roční období zvládnout.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Co to bude znamenat pro Evropu, pro její průmysl do budoucna, pro její konkurenceschopnost?

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

To je velmi těžká otázka, a to, že ten odklon od ruského plynu a nějaké hledání náhradních zdrojů přebudování infrastruktury si vyžádá čas a prostředky a ty prostředky budou muset z valné části samozřejmě uhradit ti koneční uživatelé plynu, tak rozhodně nelze v tuhletu chvíli ani průmyslu, ani domácnostem slibovat, že v nějakém krátkodobém nebo střednědobém horizontu se výrazně sníží ceny. Tady ta nervozita a ten jakoby relativní nedostatek, pokud by došlo ke krácení dodávek nebo přerušování dodávek z Ruska, tak bohužel ta cenová hladina se bude držet asi stále relativně vysoko a bude to samozřejmě ovlivňovat ty ceny elektřiny apod. Nechci vůbec strašit, ale ten výhled prostě objektivně nemůžeme teď nabídnout pozitivní.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Říká Blahoslav Němeček, partner pro sektor energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě Ernst and Young Česká republika. Hezký večer vám přeju

Blahoslav Němeček, Partner Pro Sektor Energetiky Ve Střední A Jihovýchodní Evropě Ey ČR),

Hezký večer vám i divákům, na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

My teď pořád čekáme na tiskovou konferenci po jednání vlády, která jednala o pomoci lidem kvůli rostoucím cenám. Zopakuji, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela by měl také informovat právě o připravenosti Česka na možné problémy s dodávkami ruského plynu. No, a pojďme přidat data o tom, jaké zásoby plynu mají unijní země, respektive do jaké míry jsou zaplněné stávající kapacity zásobníků. Ty jsou v celé sedmadvacítce naplněny z necelé třetiny. Situace se ale mezi jednotlivými státy liší. Zásobníky plné ani ne z pětiny mají červeně vyznačené státy. Jde o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko nebo Maďarsko. Česko má podle dostupných dat naplněné zásobníky téměř ze 40 %. Z více než 60 % jsou plné zásobníky v Polsku, Španělsku, Portugalsku a Švédsku. To jsou ty zeleně vyznačené státy. U Portugalska a Švédska je to ale ovlivněné také tím, že tyto země nemají příliš velké kapacity na uskladnění plynu. Vítám svého dalšího hosta Libor Jelen, politický geograf, hezký večer.

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Pokud nás Putin zkouší, jakože možná nás zkouší, co teď uděláme, obstojíme jako Evropa?

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Chce se mi věřit, že ano, ale samozřejmě ta situace se může dále měnit tím, jak bude pokračovat konflikt na Ukrajině, tím, jak vybrané státy Evropské unie a obecně Západu budou přistupovat k podpoře Ukrajiny, tím, jak budou trpět tím, jak nebudou dostávat energetické suroviny z Ruska, takže říkám, jsem na mírný optimista, ale nic nemůže trvat věčně, takže musíme v to doufat a přistoupit třeba i k některým opatřením, abysme do budoucna se vyhnuli podobné situaci, jako je dneska.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Jak se díváte na to kličkování, o kterém jsme tady dnes se bavili několikrát, že rubl tedy ne, ale uděláme si účty u Gazprombank, jak to udělaly některé státy?

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

To jsou to spekulace, které samozřejmě vycházejí z možností těch daných států. Samozřejmě jiná situace je, pokud máme stoprocentní závislost na dodávkách plynu z Ruska, holt máme smlouvu, která je dána i na nějakou dobu, musíme ji plnit, mělo by ji plnit teda i Rusko. V zásadě, to znamená jde o to, kdo tu dohodu plní a neplní. Na druhou stranu pak jsou situace, kdy máme diverzifikovaný trh, kdy můžeme získávat plyn z jiných zdrojů, anebo nám ho dodávají různí dodavatelé, a to je třeba případ České republiky.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Martin se ptá, může Rusko státy Evropy vydírat odstřižením od plynu? Kdo by byl zasažen víc, Evropa bez ruského plynu, nebo Rusko bez evropských peněz?

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

To je dobrá otázka, já myslím, že i Rusko si uvědomilo, že nemůže donekonečna jaksi tlačit na ten plyn, v uvozovkách. A ví, že třeba klíčoví odběratelé zemního plynu, jako je třeba Německo, tak bez nich se neobejde, určitě s nima bude jednat úplně jinak než třeba s Bulharskem, nebo Slovenskem, případně s Českem, takže myslím, že dlouhodobě se neobejde ani jedna strana, respektive myslím si, že my jsme schopní hledat konečně už to řešení na tu reorientaci. Rusko příliš možností, jak diverzifikovat…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Obrátit se na Asii?

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Ono už se obrátilo, s Čínou mají už dohody o odběru zemního plynu, mají postavené plynovody Síla Sibiře. Jsou v projektu další, tak snaží se, ale rozhodně v tuto chvíli nejsou schopni se odvrátit od Evropy a dodávat okamžitě, tzn. během roku třeba dvou let někam jinam.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Dan se ptá: Na jednu stranu platí, že kdo neplatí, ten nemá. Na druhou stranu jsou zde nějaké dlouhodobé smlouvy, když se tato situace vezme ze všech úhlů pohledu, kdo je tedy v právu, Rusko, nebo Polsko a Bulharsko.

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Nejsem právník a nevidím do těch smluv, každopádně, pokud ty smlouvy jsou nastavené tak, že jaksi dodavatelé dodávat v určitém množství plynu a odběratelé mají platit v nějaké měně, která je daná v té smlouvě, tak by to mělo být dodrženo. A pokud Rusko změnilo v průběhu platnosti té smlouvy nějaké podmínky, tak bych řekl, že je v neprávu ono. Na stranu druhou ty smlouvy budou postupně dobíhat a je možné potom nějakým způsobem přetransformovat nebo měnit podmínky, ale říkám znova, nejsem právník.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

V Evropě je draho, bude tady asi ještě dráž a Evropa se teď rozhoduje, možná když to zjednoduším, uhnout Putinovi nebo říct svým občanům, svým voličům, holt zkrátka vám bude ještě hůř, než mnozí to asi neustojíte. Ptám se na obtížnost této volby a na to, co to bude znamenat pro celou Evropskou unii, jestli to ustojíme.

Libor JELEN, politický geograf, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Velká otázka a odpověď leží někde za 5 let. A upřímně, jsem sice polický geograf, ale politikům toto rozhodnutí nezávidím. Já osobně, pokud bych mohl radit. Pojďme to udělat co nejdříve. Já osobně vidím obrovskou chybu, že se neřešila tahle situace dříve. Mám na stole spoustu studií a knih, které se zabývaly závislostí na ruské energetice nebo energetických zdrojích už před rokem 2014, už před rokem 2008 a. Vždycky v těch zprávách, vždycky v těch textech zaznělo, že tahle závislost je nebezpečná, že pro Rusko to není běžný obchod, ale že to je vlastně součást té geopolitiky.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

A pardon, pardon, musím vás už přerušit, protože jdeme na vládu. Libor Jelen, politický geograf, no a teď ta avizovaná tisková konference.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka

Článek Evropa bez ruského plynu se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Na návštěvě automobilek se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Celý rozhovor zde

Článek Ondřej Knotek mluvil o sankcích EU a cestě von der Leyenové na Ukrajinu se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Článek Vláda selhala v boji s růstem cen energií. Lidem hrozí chudoba! se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
Dobrý večer z malostranského náměstí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
A aby těch Ondřejů nebylo málo, tak ještě Ondřej Knotek, europoslanec za ANO, i vás zdravím, pane poslanče Knotku.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pánové, zítra tedy summity NATO a Evropské unie, tedy Rada Evropské unie. Americký prezident Biden na návštěvě Evropy pojede do Polska. Jaký si myslíte, jak jednotný si myslíte, že bude postoj západu vůči té ukrajinské válce nebo respektive vůči Rusku, po těchto důležitých jednáních, pane Benešíku?

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
Už jenom samotná přítomnost amerického prezidenta, který se takto v podstatě velmi rychle rozhodnul navštívit Evropu, tak svědčí o tom, že je potřeba mobilizovat síly a zachovat jednotu, ta jednota je zatím úplně neskutečná, já jsem nezažil za svůj, za svoji, jestli to tak mohu říct politickou kariéru, že by západ byl tak jednotný, a jsem za to samozřejmě vděčný, i když ty časy, které momentálně prožíváme, jsou velmi krušné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Na druhou stranu i včera tady v Událostech, komentářích, ministr zahraničních věcí Lipavský říkal, že ani ty 4 předchozí balíky možná neprocházely tak úplně hladce, ale vypadalo to tak, no, co bude Evropa a NATO dělat po těch summitech, podle vás, pane europoslanče, jak moc budeme jednotní?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Skutečně rozhodne až ta debata na tom summitu, především na té Evropské radě už i dnes máme některé signály. Velice se hovoří o tom, že by mohlo dojít vlastně k embargu na import energetických komodit a v tom už třeba právě lídři EU nejsou nejsou jednotní, takže skutečně rozhodne až ta zítřejší debata. Je ale jasné, že postoj a to souhlasím s panem kolegou Benešíkem, postoj vůči agresorovi je jasný, musíme nadále zpřísňovat ta opatření, zpřísňovat ty sankce a je i dobře, že dorazil americký prezident a že východní blok NATO bude posilovat svoji vojenskou kapacitu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Na druhou stranu, jak by se měl tedy západ zachovat? Samozřejmě můžete říci, že nikdo neví, jak to bude, jak se to bude vyvíjet, ale jak by měl zachovat, když Rusko prostě neustoupí, když tyhle sankce nebudou účinné, když si na ně plus minus zvykne, konflikt bude pokračovat a třeba to bude tzv. opotřebovávací válka, to může vyhnat z Ukrajiny přece mnohem víc lidí, než už ty obrovské 3 000 000, pane poslanče Benešíku.

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
Klíč k úspěchu v tomto konfliktu je zůstat jednotní, to je, to je naprostý základ, Putin spoléhá na to, že se jednota západu začne drolit, což se zatím nestalo a já doufám, že se ani nestane, zůstat jednotní a bohužel, prostě budeme nést i určité náklady, ale myslím si, že, to říkám taktéž slůvkem „bohužel“, ruský občan, běžný občan, který má daleko nižší životní úroveň, než má, než má průměr v Evropské unii, ty náklady bude pociťovat daleko více a teď je prostě otázka toho, jak dlouho to agresor vydrží.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pořád se tady mluví, pane poslanče Knotku, o soudržnosti, o nutné soudržnosti západu, v tom se asi shodnete napříč politickými stranami, ale upřímně, může nám vydržet po tom, co tu nebude třeba v Česku 300 000, ale mnohem víc uprchlíků, poté, co bude horší inflace, bude méně zboží atd. atd., budeme všichni mluvit stejně v červnu, v listopadu, za rok?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
To je samozřejmě otázka s velkým otazníkem, nicméně ta atmosféra dneska, Evropský parlament zasedá na plenárním zasedání, a po dlouhé době, dokonce i fyzicky jsou přítomni europoslanci, a nemyslím si, že to vypadá na nějaké rychlé rozjetí se, všichni cítí tu nutnost pomoci Polsku, jak samozřejmě uprchlíkům, tak pardon, Ukrajině, jak samozřejmě uprchlíkům, tak bojujícím jednotkám. Samozřejmě tak, aby nedošlo k další eskalaci a Evropská komise přistoupila k několika opatřením, mobilizovala Migrační fond, mobilizovala kohezní zdroje ze strukturálních fondů a připravila další nástroje, jak právě občané a firmy v EU mohou tu situaci zvládat, takže musíme najít shodu na konkrétních opatření, ty pokud budou, čím budou razantnější, tím samozřejmě tam bude riziko, že to bude menší, že nebude unie tak jednotná, nicméně stále umíme, už je to vlastně teďka v debatě, pátý balík opatření, který může opět ty sankce zpřísnit, a tu smyčku pomyslně utahovat, a troufl bych si říct, že ty sankce fungují.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No, vy sám říkáte, aby se ta situace neeskalovala, ale na druhou stranu jste řekl, že čím budou ty sankce přísnější, tím je větší předpoklad, že by se ta jednota drolit mohla, pokud jsem to pochopil správně. Já myslím, že nikdo nechce být v roli toho válečného štváče proti Sovětského, protiruského, říkalo se dřív protisovětského, ale přece jenom, dá se najít okamžik určitého impulsu, který by měl třeba potenciál spustit nějakou vojenskou protioperaci západu? Mluvíme tady o tom prakticky každý den, tak se ptám i vás, pánové, jak by se měl západ zachovat, třeba, kdyby nedejbože byl dobyt Kyjev, byl by třeba internován prezident Zelenský, tohle se třeba v europarlamentu nebo v české sněmovně neřeší? Začne teď u vás, pane Knotku.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Tohle si nikdo z nás nepřipouští, že by to mohlo nastat, vojenská eskalace a konflikt jednotek NATO a Ruska, by opravdu mohl být velice, velice závažné, proto se musíme soustředit na ta ekonomická opatření, ekonomické sankce a zda stále je tam dostatek prostoru, kam postupovat, a přesně o tom bude ta debata především na té Evropské radě a příprava na případnou agresi Ruska mimo území Ukrajiny, kdyby se Rusko cítilo ohroženo a některé výroky v poslední dnech tímto směrem šly, právě posílí NATO tu svoji pozici na východní části, takže myslím si, že ta rizika vykrýváme, a čeká nás další balík sankcí, doufejme, že budou co nejtvrdší, ale záleží to na samozřejmě evropských lídrech, a musíme si také uvědomit, že ty sankce musí být vyvážený, nemůžeme udělat takové sankce, které budou ve výsledku ekonomicky více škodit Evropě než samotnému Rusku. O tom je ta debata, a v tom je ta debata náročná.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pane Benešíku, stejná otázka tedy na vás, vidíte vy nějaký moment, nějaký bod, od kterého byste třeba vy politicky souhlasil s tím, aby to angažmá vůči Rusku bylo opravdu vysloveně vojenské, vysloveně aktivně vojenské?

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
V současné době musíme dodávat zbraně Ukrajině, musíme pomáhat, aby se Ukrajina mohla sama bránit, a musíme vyvíjet ekonomický tlak, ale i politický tlak na Ruskou federaci, aby přestala s touto agresí. To je v tuto chvíli. Já si skutečně nepřeji, i když možná k tomu může dojít, aby jsme se přímo konfrontovali s Ruskou federací. Myslím si, že to by mohlo být naprosto fatální, nikdo to nechce, ale ten míč je na straně Ruské federace, nikoliv na naší, co my můžeme dělat je vyzbrojovat Ukrajinu tak, aby se dokázala bránit a tlačit ekonomicky na Ruskou federaci, to e to nejúčinnější, co v současné době můžeme dělat a zároveň se vyhýbat přímé konfrontace.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Poslední věc, Rusové to ale často nebo naše kroky často vnímají nebo vykládají jako přímou konfrontaci, v posledních hodinách se začalo výrazně mluvit o tom, že bychom tedy my, Severoamerická aliance, posilovali nejenom to východní křídlo, ale možná i to severnější křídlo, mám teď na mysli tu debatu o Finsku a Švédsku v Alianci. Mluvčí ruské diplomacie, paní Zacharovová uvedla, že pokud se tyhle země rozhodnou stát členy obranné aliance, bude to od Ruska vyžadovat reciproční kroky. Samozřejmě, nás nemusí zajímat, co si někdo říká Maria Vladimirovna, ale přece jenom, nemůžou třeba tyhle věci i dopředu ohlašované jako varianta, vést k té eskalaci, kterou, jak říkáte, pánové, si nikdo nepřeje, anebo anebo bychom měli usilovat o to, aby tyhle státy se členy Aliance staly, pane Knotku?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Naopak, ty státy by se měly stát členy Aliance a tomto případě ten komentář považuju za naprosto mimo a nevhodný, tyto státy jsou dlouhodobě vnímány jako demokratické západní suverénní demokracie a prostě není důvod, pokud by chtěly vstoupit do NATO, aby, aby v NATO nebyly a rozhodně jejich politické směřování není hrozba pro Rusko, to je prostě vykonstruovaná debata, označil bych to skoro až za frašku ze strany Ruska.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Je, pane Benešíku, teď čas na debaty o rozšiřování Severoatlantické aliance? Protože na jedné straně se může zdát, že kdy jindy, na druhou stranu by si člověk řekl a není naopak právě teď ten nejhorší čas? Jaký je váš názor?

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
Můj názor je ten, který jste říkal jako první, kdy jindy, ty země mají nárok, mají právo se samy rozhodnout, protože prostě vidí, že jejich bezprostřední soused je nebezpečný a že je může ohrozit a že členství v Severoatlantické alianci je záruka bezpečnosti, čili já v tomto ohledu naprosto chápu, jak finské tak švédské kolegy.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pane Knotku, děkuju vám za vaše odpovědi. Díky a na shledanou.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/
Děkuji za pozvání, hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pane Benešíku, stejný dík směřuje i k vám, na shledanou.

Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
Děkuju vám za pozvání, hezký večer.

Článek Klíčový summit NATO se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Evropská komise má ve světle ruského napadení Ukrajiny navrhnout realistické korekce svých „klimatických plánů“ tak, aby jejich plnění neohrožovalo bezpečnost států v Evropě. Evropský parlament jí při tom však dává zbytečně velký prostor.

Současný europarlament je ve svých názorech dlouhodobě zelený, prosazuje nekriticky obnovitelné zdroje a nelíbí se mu jádro. Uhlí chce odstavit co nejdříve, protože europoslanci chtějí, aby EU byla „klimatickým lídrem“. Zda to má reálný význam pro světové klima, či zda na to státy v Evropě mají podmínky a prostředky, zatím nebrali v úvahu. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) však napadení Ukrajiny Ruskem a z něj plynoucí energetická nejistota většině poslanců připomněla, že uhlí a jádro nejsou tak špatné zdroje energií. Navíc fungují spolehlivě, což je to, co energetika a Evropané potřebují.

Změnila válka na Ukrajině pohled europoslanců na energetiku a celý Green Deal či jeho harmonogram?

Určitě změnila. Stejně jako u koronakrize před dvěma lety máme v evropském parlamentu dva typy poslanců. První skupina věří, že Green Deal je řešení a tedy že jediná cesta je mít obnovitelné zdroje „více a rychleji“. Druhá skupina, do které se řadím i já, vnímá nutnost upravit Green Deal dle potřeby, dopadů a rizik. Čili někde zpomalit, někde klidně přidat a někde zvolit jinou cestu. Za tímto účelem jsme iniciovali několik dní po invazi Ruska na Ukrajinu dopis Evropské komisi, aby tyto dopady vyhodnotila a navrhla nutné změny v platné, či vznikající legislativě.

https://iuhli.cz/zelena-lobby-chce-zneuzit-valku-na-ukrajine/

Válka na Ukrajině přinesla zajímavé posuny. Třeba němečtí europoslanci připouštějí, že není v tuto chvíli vhodné uzavírat fungující jaderné elektrárny, přitom takový postoj by ještě před půl rokem byl naprosto nepředstavitelný. Také mnoho poslanců napříč frakcemi připustilo, že útlum uhlí neproběhne v EU tak rychle, jak se plánovalo. Vášnivá debata se odehrává k otázce diverzifikace plynové sítě a souvisejícím pátém listu PCI (Projects of ommon interest), který takovéto projekty obsahuje. Jedna, z mého pohledu ideologická část poslanců, už nechce ani jedno euro investovat do jakékoli fosilní infrastruktury, zatímco druhá část to vnímá jako nutnost k diverzifikaci od ruského plynu.

Mimochodem, dá se říct, která z těch dvou skupin má navrch?

V tuto chvíli ta racionální skupina posiluje a mohla by mít lehkou převahu. Bohužel, nemáme na sobě dresy, takže to zatím nelze zcela jasně stanovit.

Co si od dopisu Evropské komisi slibujete? Je vůbec povinná se jím zabývat, nebo se podle něj řídit? Nebylo by efektivnější, kdyby se na něčem takovém shodla Evropská rada a komisi to jednoduše nařídila?

Dopis jsme iniciovali rychle, aby komise cítila podporu od poslanců k okamžitým krokům. Zároveň jsme vyzvali komisi, aby tyto kroky byly technologicky neutrální. Zjednodušeně řečeno, aby to také nebylo jen o těch obnovitelných zdrojích a energetické účinnosti, které jsou samozřejmě také důležité, ale aby právě zvážili i například rychlost odklonu od uhlí, tam kde mělo být nahrazeno přechodně plynem dováženým z území mimo EU, nebo aby zvážili jiné bezemisní technologie, jako je jádro.

Kroky komise v posledních dnech jdou tímto směrem, třeba také i díky naší iniciativě. Určitě by pomohlo, kdyby Evropská rada dala podobný impulz, nicméně realita je taková, že závěry Evropské rady bývají spíše obecnější a dávají prostor pro následné konkrétnější politické dohody.

https://iuhli.cz/putinovo-brutalni-poselstvi-evropske-energetice/

Nicméně Evropská komise obecně dále razí přístup, že více OZE nás zbaví energetické závislosti na Rusku. Jenže v současnosti, se současným stavem technologií, by to znamenalo výměnu závislosti na Rusku za závislost na počasí. Uvědomují si něco takového europoslanci?

Všichni určitě ne… Ale troufnu si říct, že většina ano. Zaznamenal jsem už například argumenty „Tak rychle OZE v potřebné kapacitě nevybudujeme, čím budeme příští zimu topit?“ Vcelku přirozeně poslanci hovoří o pomalejším odklonu od uhlí či nutnosti nákupu plynu jinde, hovoří se o stavu plynu v zásobnících. Z debat cítím větší otevřenost k dialogu i ze strany hodně zelených kolegů. To tu dříve nebylo. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.

Na druhou stranu, v těchto dnech a týdnech probíhají velmi intenzivní jednání k různým částem klimatického balíčku Fit for 55 a ty jsou zatím bez zásadní změny původních pozicí jednotlivých parlamentních politických skupin. Nicméně připouštím, že je jistá setrvačnost je logická a bude nějakou dobu trvat, než parlament dokáže zohlednit válku na Ukrajině konkrétními změnami v projednávané legislativě. Koneckonců s návrhy úprav v jednotlivých legislativách by měla přijít nejprve Evropská komise.

Jenže Evropská komise v otázkách energetiky a energetické bezpečnosti je stále tvrdošíjně odtržená od reality. Loni jste byl jedním ze zadavatelů recenzované studie, která dokládá, že Česko a Nizozemsko nemá dost volného místa na to, aby mohly přejít na OZE ( zde). Bere to v Bruselu někdo v úvahu? Třeba Frans Timmermans?

Ta studie rozhodně měla význam. V Bruselu ji zaznamenali, ale ne každý se s jejími závěry dokázal ztotožnit. Timmermans původně žádal data a když je dostal, tak svůj postoj stejně nezměnil. On ze své podstaty nebude nikdy pro jádro. Je to ale politik, který umí pružně reagovat na měnící se politickou většinu. Dnes se trend otáčí ve prospěch jádra, někteří hovoří dokonce o jaderné renezanci. A to z jediného důvodu. OZE jsou důležité, ale mají také své nevýhody a jen s nimi to v Evropě prostě nedáme.

https://iuhli.cz/sikela-plynovy-meziclanek-asi-vynechame/

Frans Timmermans před válkou označil soustředění ruských vojsk u hranic Ukrajiny za Putinův trik, jak odvrátit pozornost od takzvané klimatické krize. Neotřáslo to jeho – zatím neochvějnou – pozicí v unijních strukturách?

Ten výrok jsme zaznamenali, myslím, že většině kolegů přišel velmi úsměvný. Určitě si tím více fanoušků nezískal. Na druhou stranu toto pondělí měl vcelku konstruktivní vystoupení na výboru ENVI (Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin). Tam například jasně oponoval hlasům některých poslanců, volajících po okamžitém embargu na ruské fosilní komodity po dobu konfliktu s tím, že musí být nejprve plán, jak tento výpadek alespoň částečně kompenzovat. Taktéž vyjádřil pochopení pro pomalejší odklon od uhlí v některých regionech unie.

Takže jeho pozici tenhle úplně pitomý výrok nijak neoslabil? Přestože byl opravdovou ukázkou fanatické zaslepenosti?

Každý může mít slabou chvilku. Ten výrok je zcela mimo, ale nemyslím si, že by tento výrok brala nějaká významná část veřejnosti, či politiků vážně.

Ve středu představila EK, konkrétně komisařka pro oblast energetiky Kadri Simsonová plán komise s názvem RePOWEREU. Ten má stabilizovat ceny energií pro domácnosti i firmy, zajistit naplněnost zásobníků s plynem na minimálně 90 procent 1. říjnu a také urychlit snižování závislosti na ruském plynu rychlejším rozvojem vodíku, biometanu a OZE. Jak tento plán hodnotíte? Z prvních reakcí, které na něj přišly z energetiky, je stejně nereálný jako, celý Green Deal. Například prý není možné získat tak rychle tolik plynu od jiných dodavatelů. Buď nemají dostatečnou kapacitu oni, nebo ji nemají státy v Evropě, což je případ terminálů na LNG.

Ve středu byl představen rámec – ne detailní návrhy. A tady s vámi nesouhlasím, protože minimálně část jde správným směrem. Například flexibilita v daňové politice, či pravidlech státní podpory za účelem stabilizovat ceny, nebo snížit dopady vysokých cen energií je krok správným směrem. Samozřejmě za předpokladu, že ve vaší zemi je vláda, která chce občanům a firmám pomoci. Co se týče naplnění terminálů tak se jedná o kroky, jako jsou společné nákupy, které se osvědčily u vakcín proti koronaviru, či nasměrování prostředků z rozpočtu EU právě na naplnění zásobníků. Upřímně si myslím, že by to na následující zimu a i tu další mělo fungovat.

Ta část RePOWEREU, která se věnuje snížení závislosti na Rusku, vlastně nepřináší tolik nového, z čím by Green Deal již nepočítal. Bude záležet na konkrétních návrzích a také jak bude probíhat konflikt na Ukrajině.

https://iuhli.cz/ek-chce-skoncit-s-ruskym-plynem-do-roku-2027/

Plán komisařů počítá s rychlejším rozvojem výroby vodíku, biometanu a OZE. A také s tím, že se bude rychleji přecházet na elektřinu, aby se snížila závislost na ruské ropě. Jenže OZE bez akumulace nedokážou dodávat elektřinu stabilně. Jenže akumulace zatím vůbec není vyřešená…

Vodík bude důležitá součást energetického mixu, není to ale samospásné řešení. Taktéž biometan vždy pokryje jen zlomek poptávky. Má ale smysl s nimi počítat. OZE narazí na své limity jak v rychlosti povolování – byť i to se do budoucna do jisté míry urychlí – tak ve veřejném vnímání, protože ne každý zvládne pohled na 20 větrníků „za humny“. Proto jsem přesvědčen, že snaha nadiktovat všude plošně výhradně OZE půjde časem do ztracena. Je rozumné urychlit rozvoj OZE tam, kde to dává smysl a kde je na ně ještě místo.

Nemusí jít přitom vždy o veliké zdroje. Můžeme třeba rozvíjet na venkově decentralizované komunitní ostrovní systémy. Propojit tak v rámci mikroregionu zemědělství, odpadové hospodářství, OZE v rozumném rozsahu a uložení energie akumulací, či výrobou vodíku. To má smysl a to je také součástí toho plánu.

Komise však zřejmě vůbec nereflektuje, že uhelné a jaderné elektrárny jsou jedinými kapacitními a bezpečně dodávajícími zdroji. Vy jste zmínil, že Frans Timmermans vyjádřil pochopení pro pozdější odchod od uhlí v některých regionech. Byl v tomhle směru nějak konkrétní, nebo šlo jen o obecnou floskuli?

O nutnosti zpomalit odklon od uhlí, nehovoří jen Timmermans. Řekli to například němečtí zelení, kteří jsou dnes součástí spolkové vlády. Ze strany Timmermanse a eurokomisařky Simsonové to jsou prvotní obecná vyjádření a jdou, řekněme tím lepším možným směrem. To důležitější bude změna konkrétní legislativy a ta teprve přijde.

V Česku se schyluje k aktualizaci Státní energetické koncepce. Pokud chceme omezit závislost na plynu, nemůžeme na něj v energetice a teplárenství přecházet. Tím spíš, že plyn představuje stejnou, ne-li vyšší emisní zátěž oxidem uhličitým, než jakou způsobuje uhlí, čili přechod na něj nedává z hlediska klimatistů smysl. Tím pádem musí stejně republika stavět na jádru a uhlí, dokud se nepodaří vyřešit fatální problémy OZE. Což vypadá, ve vztahu ke komisi i europarlamentu, jako problém…

Jak jsem již řekl, v „bruselské bublině“ dochází v důsledku invaze na Ukrajinu k posunu ve smyslu zpomalení odklonu od uhlí. U jádra ten posun nastal již dříve.

Navíc jádro, to jsou v reálně dohledné budoucnosti štěpné reaktory čtvrté generace, které produkují výrazně méně odpadu, či bezodpadové fúzní reaktory. Jádro bude potřeba nejen pro dosažení klimatických cílů pro rok 2050, ale i k jejich udržení po roce 2050.

Článek Knotek: Válka mění názory europoslanců na uhlí se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Energetická účinnost, technologická otevřenost a propojenost

Dopis adresovaný předsedkyni evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a dalším klíčovým členům Evropské komise zdůrazňuje nutnost zásadních opatření k zajištění stability a soběstačnosti evropské energetické soustavy. Zároveň apeluje na potřebu respektování technologické otevřenosti, což v praxi znamená vývoj a budování nejen podporovaných obnovitelných zdrojů, ale bez předsudků podpořit i jiné technologie, které nejsou založeny na spalování fosilních paliv, jako je například jaderná energie.

„Nová geopolitická situace vyžaduje, aby se Evropa stala energeticky soběstačnou. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů musíme využít všechny dostupné čisté zdroje energie včetně jádra a zaměřit se na energetickou účinnost,“ řekl europoslanec Martin Hlaváček.

Snížení dovozu fosilních paliv vyžaduje přehodnocení rychlého odklonu od uhlí

V souvislosti s válečnou agresí Ruska na Ukrajině je od vedoucích představitelů EU a hlav členských států slyšet hlasité volání po urychleném snížení závislosti na dovozu fosilních paliv ze států mimo EU, a to zejména z Ruska. To je ale v rozporu s aktuálními energetickými plány některých členských států včetně Česka. Plány na splnění klimatických cílů jsou dnes postaveny na přechodu z uhlí na zemní plyn a následně plyn nízkoemisní. Od tohoto záměru má být ustoupeno, což by ale znamenalo místo zrychleného uhelného útlumu nutnost i nadále využívat uhlí až do roku 2038, jak ostatně doporučila i uhelná komise. S útlumem uhlí ale počítá nově projednávaná evropská zelená legislativa.

„Bude nutné přehodnotit plánované změny zdanění energií tak, aby nedošlo k výraznému znevýhodnění tradičních fosilních zdrojů v době, kdy se bez nich neobejdeme,“ řekl europoslanec Ondřej Kovařík.

Výzva má podporu europoslanců z jiných států

„Je určitě dobře, že naše výzva má širší podporu i mezi europoslanci jiných členských států. Dobře si uvědomujeme, že stabilita a předvídatelnost v energetice je pro Česko i EU naprosto klíčová. Škoda, že tuto iniciativu podpořil jen jeden zvolený zástupce z vládní pětikoalice,“ doplnil europoslanec Ondřej Knotek.

Výzvu k vyhodnocení dopadů ukrajinského válečného konfliktu podpořili poslanci z Polska, Německa, Rumunska, Dánska, Lotyšska, Švédska a Slovenska. Kromě Ondřeje Knotka, Ondřeje Kovaříka a Martina Hlaváčka z hnutí ANO se za tuto výzvu postavila  také Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.

Článek Europoslanci ANO vyzvali vedení EU k rychlému vyhodnocení dopadů války na Ukrajině na Green Deal se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

Děkuji za slovo. Dobrý den. Evropský parlament vyzval v úterý orgány Evropské unie, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině a aby ji začlenily do jednotného unijního trhu. O bezodkladné přijetí do EU ve zvláštní zrychlené proceduře žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a podpořila ho v jeho žádosti řada východoevropských členských zemí. Podporu členství Ukrajiny v EU vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo předseda Evropské rady Charles Michel. Ten ovšem také přiznal, že bude těžké najít shodu mezi stávajícími členy. Je načase přijmout Ukrajinu do EU a jak rychle? Do diskuze zvu bývalého eurokomisaře pro rozšiřování EU a politiku sousedství, rovněž bývalého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho. Dobrý den.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

A také europoslance hnutí ANO Ondřeje Knotka. Dobrý den.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Pánové, na úvod poprosím o stručnější odpověď a ta otázka je stejná pro oba. Měla by Evropská unie vyslyšet volání ukrajinského prezidenta po bezodkladném přijetí Ukrajiny? Jak to vidí Štefan Füle.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Evropská unie by určitě měla vyslyšet volání Ukrajiny, které tady je už několik let a Ukrajina by měla šanci dostat se do Evropské unie. Evropská unie a Ukrajina by měly pracovat společně urychleně na tom, aby tento cíl naplnily co nejdříve. Teď za prioritní považuju nicméně to, aby se Evropská unie a všechny jejich členské státy ztotožnily s ukrajinskými aspiracemi, což se bohužel zatím ještě nestalo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Ondřej Knotek, prosím, o úvodní komentář.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Otevřené dveře do Evropské unie znamenají pro bojující Ukrajinu velice důležité gesto a je namístě podle mě bez zbytečného váhání udělil ten status kandidátské země, nicméně příliš uspěchat to finální přijetí by vlastně nakonec mohlo Ukrajinu spíše poškodit a vlastně i Evropskou unii.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Na úvod vám děkuji. Pojďme si tady, prosím, pánové, nejdřív říct, o čem to mluvíme, protože Evropský parlament vyzývá tedy, aby orgány Evropské unie co nejrychleji pracovaly na přiznání statusu kandidátské země a je to to, oč žádá Volodymyr Zelenskyj, když mluví o tom, že prosí, aby vlastně došlo na bezodkladně rychlé přijetí v rámci té speciální procedury, pane Füle.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Já nevím nic o žádné speciální proceduře v EU, pokud jde o kandidátský statut, pokud jde o členství. Ty procedury jsou poměrně dost jasně dané, už jenom pro kandidátský statut je třeba naplnit ta známá kodaňská kritéria, která se týkají základních atributů fungování, fungování státu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Já se omlouvám, jenom, jak jsem pochopila vyjádření ukrajinského prezidenta, tak ten mluví o nové speciální přístupové proceduře, čili ani nemůžeme ji znát z minulosti, zkrátka, jestli by skutečně teď neměl být zahájen úplně, úplně nový mechanismus, který by akceleroval tedy nejen třeba kandidaturu Ukrajiny do EU, ale přímo členství.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Je to jedna ze dvou cest, kterých se můžeme dát. Já si dokážu představit, že budeme pracovat na obou, ale, jak říkám, tím prvním a co nejrychlejším krokem by mělo být, aby členské státy společně se vyjádřily ve prospěch naplnění ukrajinských aspirací. My máme řadu dokumentů, které jsme podepsali s Ukrajinou, ta nejdůležitější asociační dohoda, a i v něm jsme vlastně nedokázali říct nic víc, než že jenom bereme na vědomí jejich evropské aspirace. A to, že jsme v tomto nedůslední, a nejenom v EU, ale v NATO, je samozřejmě rozehráváno druhou stranu, rozehráváno prezidentem Putinem. A bohužel to, co vidíme dneska, je svým způsobem také odraz toho našeho nestrategického myšlení v těchto otázkách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Pane europoslanče Knotku, vy jste mluvil o tom, že Ukrajina má otevřené dveře do Evropské unie, že by to tedy jednotlivé členské země měly deklarovat, tedy umíte si představit, že skutečně v té současné situaci jednoznačně se postaví Evropská unie jako celek za to, aby Ukrajina skutečně mohla být kandidátskou zemí?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Zatím to tomu všechno nasvědčuje. Hrozilo tam, že vlastně by třeba říkat Maďarsko mohlo být proti, k tomu, aby vlastně byl udělen ten status kandidátské země, tak musí souhlasit všechny státy EU, a to, po čem volal vlastně pan Zelenskyj, to okamžité přijetí, tak já to beru, že to bylo spíše jako snaha, řekněme, urychlit tu debatu, jakýsi akcelerátor, protože žádná procedura urychlující neexistuje, jak jste se ptala na začátku, jestli je možnost takovouto proceduru přijmout, samozřejmě ano, ale byla by to změna základní smlouvy Evropské unie, a ta sama o sobě je velice časově náročná a komplikovaná. Takže já tady částečně souhlasím s protikandidátem, že…

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

S protiřečníkem myslíte.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Ano, protiřečníkem, má smysl co nejrychleji akceptovat Ukrajinu jako kandidátskou zemi, k tomu vlastně stačí rozhodnutí Evropské rady a pak, řekněme, vhodnými kroky, například zkracováním termínů a taky samozřejmě dle toho, jak ta Ukrajina na to bude připravena, tak můžeme i ten samotný existující proces obvykle, ale uvědomme, že se bavíme o 35 kapitolách, které se musí splnit a mají svůj důvod. A například u Albánie, která svoji žádost odeslala v roce 2009, získala kandidátský status až v roce 2014 a samotná procedura jako toho prohlubování začala až v roce 2020, takže uvědomme si, že to skutečně časově náročné, a třeba České republice to trvalo 6 let.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Navažme tedy, obracím se na Štefana Füleho, jak jaksi významným krokem, tedy přiznání, eventuální přiznání statusu kandidátské země pro Ukrajinu teď v tom, v této situaci válečného konfliktu bude, když třeba pan Knotek uvedl opravdu ten případ Albánie, nebo víme, že zkrátka kandidátskou zemí může být ten daný kandidát opravdu řadu let. Je to nějakým způsobem něco významného jako symbol pro současnou Ukrajinu?

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Já myslím, že pokud jde o symboly, tak jakýkoliv pokrok na cestě Ukrajiny k Evropě, do Evropské unie, do Severoatlantické aliance má mimořádný význam pro Ukrajinu a zejména v těchto dnech. Já v tom svém vlastním přemýšlení ani tak nedávám přednost jedné nebo druhé variantě. Já říkám osobně, že něco je třeba udělat, abysme jasně vyjádřili, jaký postoj máme k ukrajinským aspiracím do EU, nejenom brát je do úvahy, ale ztotožnit se s nimi, už to by byl obrovský krok dopředu. A pak se můžeme, pak můžeme jít oběma cestama, ať už sledováním těch standardních procedur, anebo vymýšlených nových procedur. Já mám jenom jednu velkou obavu, a tam my jsme v minulosti udělali některé chyby, za které teďka taky platíme a já bych strašně nerad některé chyby opakoval, jestli mi dovolíte, já bych ty chyby nějakým způsobem pojmenoval. Pokud jde o Evropskou unii, my jsme podepsali před řadou let asociační dohodu a hlubokou a všezahrnující obchodní dohodu s EU, která dává Ukrajině v zásadě spoustu možností, jak se plnohodnotně zapojit do společného trhu EU, jinými slovy, jak, nejenom v té obchodní ekonomické, ale i v politické a v dalších oblastech vlastně tato dohoda a její naplnění přivede Ukrajinu až ke dveřím EU, ale k té dohodě a od té doby až do dnešních dnů jsme odmítli Ukrajině říct a my vám ty dveře jednou otevřeme taky. Pokud jde o Severoatlantickou alianci, tam to bylo podobným výsledkem, ale šli na to úplně jinak. V Bukurešti na summitu v roce 2008 se do deklarace dostala známá věta, že Ukrajina a Gruzie se jednou stanou členskými státy NATO, což byl naprosto bezprecedentní. Když jsme my vstupovali do NATO, tak nikdo nám nic takového nesliboval, řekli nám, splňte všechny podmínky a pak se domluvíme, pokud bude konsenzus, tak se dostanete do Severoatlantické aliance. To by ještě možná nebyl ten největší problém. Ten největší problém ale byl, že na tom samém zasedání jsme odmítli schválit takzvaný akční plán členství, jinými slovy, v případě Aliance jsme jim ukázali to světlo na konci tunelu, ty otevřené dveře a odmítli jsme jim ukázat tu cestu tam. Druhý den po přijetí této deklarace se zasedání Rady NATO – Rusko zúčastnil i prezident Putin, který poprvé tam mluvil o tom, že Ukrajina je umělý stát a který následně několik měsíců po tomto summitu dal příkaz ruským jednotkám obsadit část území Gruzie a dovolil si to právě z toho důvodu, že věděl, že blafujeme, že mluvíme o něčem, co vlastně nemyslíme vážně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Rozumím. Čili teď je podle vás velice třeba jasně ukázat, že to s kandidaturou a s členstvím Ukrajiny v Evropské unii, protože teď mluvíme o Evropské unii, protože to případné členství v NATO je asi teď úplně jiný takzvaně level.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Neřekl bych to líp než vy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Tolik tedy Štefan Füle, bývalý ministr pro evropské záležitosti, bývalý eurokomisař pro rozšiřování Evropské unie, dnes diskutujeme také s europoslancem hnutí ANO Ondřejem Knotkem. Pane Knotku, jak vy to vidíte s tou symbolickou a přesto velmi důležitou rovinou toho, pokud se teď Evropská unie shodne na tom, že Ukrajina bude, bude zemí, která kandiduje do EU?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Jako samozřejmě v těch probíhajících bojích je to /nesrozumitelné/ gesto, ale není to jen gesto, je to prostě docela významný krok v tom samotném procesu, už jenom mezi tou žádostí a získání toho statutu některé jiné země, které jsou již v tom procesu, tak čekaly výrazně déle, to znamená, předpoklad, že by třeba minulý týden došlo k odeslání žádosti a vlastně v rámci třeba několika maximálně týdnů by byl udělen status kandidátské země, je prostě významný krok dopředu a skutečně si tady nemyslím, a například včera byla debata k té rezoluci a vůbec to, co se děje ve vedení státu a v Bruselu, dokazuje, že to není blafování, tady to skutečně ty státy myslí vážně a samozřejmě musí být, musí být to rozhodnutí jednomyslné. A v tuto chvíli vypadá, že by skutečně jednomyslné být mohlo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Řekněte, pane Knotku, hned navážu, protože mluvíte právě o tom, jak ostatní kandidátské země to měly s tím procesem nastavené, jak byl dlouhý, jak byl složitý, tak jak by vlastně mělo se postupovat i směrem k nim, měla by třeba být Ukrajina přijatá jaksi, nebo za kandidátskou zemi takto samostatně, případně potom tedy urychlit proces jejího členství, nebo nějak v koordinaci tedy s ostatními kandidátskými zeměmi.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Tady je ještě jedna fáze, po vlastně udělení kandidátského statusu musí někde dojít pak k zahájení těch konkrétních prací, těch implementací a ověřování funkčnosti těch kapitol. To jsou ty, řekněme, předvstupní rozhovory, a ty samozřejmě nemusí být zahájeny ihned, asi taky těžko lze v zemi, kde v tu chvíli probíhá válka, to znamená, i tohle to má smysl urychlit i z toho důvodu, že vlastně Ukrajina má co nabídnout Evropské unii. Každá země, na vaši otázku, abych odpověděl, tak trochu samozřejmě bojuje sama za sebe, má individuální problémy, je úplně v jiné fázi implementaci těch různých kapitol, takže asi by to mohlo být s těmi ostatními kandidátskými zeměmi, jako je Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora vnímáno jako určitá diskriminace. Na druhou stranu ta situace je tam v Ukrajině skutečně vážná a naprosto plně chápu, že se nyní ta pozornost soustředí právě na Ukrajinu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Jak vidí právě i tu situaci ostatních kandidátských zemí a toho, jak z jejich strany může být vnímáno urychlení toho procesu směrem k Ukrajině, Štefan Füle, může to téma třeba u nich vzbudit nelibost nebo naopak naději, že i to urychlení by mohlo potom působit směrem k nim.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

No, to uvidíme v těch nadcházejících dnech. Já doufám, že i pro Evropskou unii tohle bude strategická otázka, která se zamyslí nad současným stavem rozšiřovacího procesu, který v zásadě stojí na místě, protože řada členských zemí v současné době si nedokáže představit rozšíření Evropské unie, což na druhou stranu samozřejmě kandidáty, aspiranty na členství zase tlačí do takové té politiky, proč bysme přijímali teďka nějaké drakonické reformy a další opatření, když vlastně není vůbec jisté, jestli se do té Evropské unie dostaneme. A v tomhle celý ten proces rozšíření přešlapuje už několik let, takže já souhlasím s panem europoslancem, že rozhodně bysme neměli Ukrajinu dát do tohohle toho rámce bez toho, že bysme s ním předtím něco významného a strategického neudělali. Já jenom ještě jednu věc bych chtěl zdůraznit, už samotné, samotná shoda na tom, že se ztotožňujeme s ukrajinskými evropskými aspiracemi, už samotné prohlášení, že chceme vidět Ukrajinou v Evropské unii, v zásadě otevírá možnosti pro specifický, specifické rozhovory mezi Evropskou komisí a Ukrajinou týkajících se těch základních důležitých politických i technických otázek rozšíření, za prvé. Za druhé, otvírá také možnost Ukrajiny čerpat finanční prostředky, které jsou vyděleny a poměrně významné sumě, které jsou vyděleny na podporu aspiranta, v budoucnosti kandidáta na členství v EU, to znamená, ten proces by svým způsobem mohl být zahájen už několik hodin po tom, co by takové rozhodnutí Evropská unie přijala.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Pane Knotku, vidíte třeba v Evropském parlamentu tu vůli právě potom velmi akcelerovat i ten následný proces poté, co by se Evropská unie shodla nebo Evropská rada na tom, že Ukrajina je a má být kandidátskou zemí?

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Určitě zaznívají v Evropském parlamentu i takové hlasy. On obecně Evropský parlament je bohatý na různorodost názorů, nicméně troufnu si říct, že, a vlastně ta včerejší rezoluce schválila, tak odpovídá tomu, že bysme chtěli, jako většina v Evropském parlamentu, bysme chtěli co nejrychleji Ukrajině udělit ten status kandidátské země a nadále pracovat na její integraci, to znamená, žádné speciální slovo, výrazné urychlení nebo…

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Bezodkladnost.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Bezodkladnost, tak to tam v tom většinovém proudu nezaznívá. A já to považuju za naprosto logické, skutečně bavíme se o 35 kapitolách, které vlastně garantují, že ten stát, který vstoupí, tak má stabilní vnitrostátní instituce, které zaručují demokracii, právní stát, lidská práva, ochranu menšin, zároveň třeba /nesrozumitelné/, že ten stát je hospodářsky stabilní, má fungující tržní hospodářství, schopnost se vyrovnat /nesrozumitelné/ na tom evropském společném trhu a vlastně, že má i kapacitu, která je schopna zajistit, aby ten stát fungoval například třeba při čerpání dotací, takže to skutečně není jako jednoduché a i proto jsem právě říkal, že to volání ukrajinského prezidenta o tom okamžitém přijetí, a možná i, třeba prezident polský to vlastně potvrdil, vnímám to spíš jako nástroj, jak akcelerovat tu debatu a garantovat, že skutečně Ukrajina získá ten kandidátský status, ale tu práci si budeme muset prostě odpracovat my všichni, především pak Evropská komise, která se na těch přístupových rozhovorech podílí, ale uspěchané přijetí by skutečně mohlo poškodit jak Unii, tak Českou republiku, pardon, Evropskou unii…

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Pan Füle, jak vy vnímáte to, co by eventuálně nastalo, pokud bude Ukrajině přiznán ten kandidátský status, protože mluvíme o zemi, která je v zásadním válečném konfliktu a zároveň mluvíme o tom, že pak by bylo třeba ten proces nějak posunout dál i prostřednictvím 35 kapitol, které tedy budou hodnotit to sladění právních norem na Ukrajině s těmi unijními, ekonomických reforem. Jak si to představit v praxi?

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Já myslím, že tady už jsme na velmi tenkém ledě. Já se přiznám, že se nechci a nebudu se pouštět do úvah, co by kdyby. Já znovu říkám, za to nejdůležitější teď považuju naprosto jasný a jednotný hlas ze všech členských zemí EU na výzvu ukrajinského prezidenta vzhledem k situaci, v jakém se nachází celá Ukrajina, že Evropská unie a všechny členské státy podporují evropské aspirace, že tyto aspirace sdílejí a že budou dělat všechno pro to, aby tyto aspirace byly naplněny co nejdříve.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Rozumím. Ale já se ptám na to, když tedy řekneme ano, s těmito aspiracemi souhlasíme, tak potom, aby to nebyly opět, řekněme, ty plané sliby a Ukrajina nečekala na přijetí do Evropské unie přes 10 let například, což také není vůbec výjimkou, co se týká vlastně kandidátských zemí.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Tomu já rozumím, ale bez toho, že bych nějak snižoval význam kandidátského statutu, to by možná bylo ještě složitější s kandidátským statutem po tom být odstaven vlastně na druhou kolej a čekat tam, až nastane nějaká vhodná příležitost. Já si myslím, že, nebo ta situace na Ukrajině se vyvíjí každým dnem, jestliže zítra Evropská unie a její členské státy řeknou, že chtějí vidět Ukrajinu v Evropě, já vůbec nepochybuju o tom, že v řádu několika dní Evropská komise předloží Evropské radě a Evropskému parlamentu návrh toho, jak začít tyto rozhovory, na jaká témata mluvit co nejdříve a jak udělat všechno pro to, aby v případě Ukrajiny jsme nespadli do nějaké strategické malátnosti a zapomněli význam těch našich slov a toho rozhodnutí, že je chceme vidět v EU co nejdříve.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Odhaduje to podobně i europoslanec Ondřej Knotek ve smyslu tom, že pakliže tady skutečně bude shoda na kandidátském statusu Ukrajiny, tak následně jakkoliv je tato země ve válce a ty přístupové rozhovory budou tím značně poznamenány, takže se zkrátka rozjedou a bude tu nějaká akce.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Určitě je možné je nějakým způsobem rozjet, neumím si moc představit, že úředníci jednoho ministerstva řeší přístup do Unie a druzí řeší obranu země. Uvědomme si ještě jeden /nesrozumitelné/ element. I když udělíme status kandidátské země, tak pokud Ukrajina a s ní vlastně celý demokratický svět prohraje tu válku a agresor by Ukrajinu obsadil nějakým významným způsobem, tak v podstatě ta integrace se zastaví, když bude kandidátská, ten statut kandidátské země udělen. Takže jde to ruku v ruce i s tím, co teď děláme, jestli teď podporujeme Ukrajinu, to hodně ovlivní vlastně celou tu integraci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

A Evropská unie jaksi velmi jednotně podpořila Ukrajinu, tak věříme, že ten jednotný postoj bude trvat dál. Tolik dnešní Pro a proti. Já děkuji svým dvěma hostům, byli jimi bývalý eurokomisař pro rozšiřování Evropské unie a politiku sousedství Štefan Füle. Děkuji vám. Na shledanou.

Štefan FÜLE, bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství; bývalý ministr pro evropské záležitosti

Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

A mým hostem byl také europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Děkuji vám a zdravím do Bruselu. Na shledanou.

Ondřej KNOTEK, europoslanec /ANO/

Děkuji za pozvání. Hezký den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka

Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Článek Pro a Proti na Čro Plus k urychlení vstupu Ukrajiny do EU se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.

V jaderné fúzi je budoucnost

Odborníci z celého světa zde chtějí potvrdit možnost udržení jaderné fúzní reakce v dostatečné intenzitě po neomezenou dobu. To zní sice složitě, ale princip je srozumitelný a vlastně jednoduchý.  Srdce výzkumného závodu tvoří zatím největší „fúzní reaktor“ tzv. „tokamak“ (viz obr.). Právě uvnitř reaktoru bude v naprostém vakuu probíhat fúzní reakce. Teplota plazmatické hmoty uvnitř reaktoru bude neuvěřitelných 150 milionů stupňů Celsia – tedy násobně více než na povrchu Slunce.  Přesto je celý proces naprosto bezpečný – neexistuje riziko exploze
a nevzniká žádný jaderný odpad.

Zařízení vytváří více energie, než samo spotřebovává

Samotný ITER ještě není elektrárna, je to vědecký projekt, který kromě samotné fúzní reakce vyvíjí a  zkoumá také optimální materiálová a konstrukční řešení. Teprve na základě poznatků z ITERU bude moci dojít k „sériové výstavbě“ elektráren právě v EU a oněch dalších šesti státech. První komerční realizace se odhadují už na rok 2045. Pro představu – fúzní reaktor potřebuje jen 350 gramů vodíku k dosažení výkonu odpovídajícímu 750 větrných turbín. Zkrátka je to obrovská příležitost, jak získat tolik žádanou dostupnou, udržitelnou a zároveň bezpečnou energii.

Za zmínku stojí  i to, že projekt ITER výrazně urychlil vývoj vysoce účinných magnetů, bez kterých bychom neměli magnetickou rezonanci v každé okresní nemocnici.

Světový projekt ITER, ale také pokrok při vývoji čtvrté „bezodpadní“ generace „klasických“ štěpných reaktorů, nás utvrzuje v tom, že v jaderné energii je budoucnost.

Ondřej Knotek (ANO)

europoslanec

Článek Zdroj dostupné a bezpečné energie budoucnosti? Jaderná fúze už není díky projektu ITER sci-fi. se nejdříve objevil na Ondřej Knotek europoslanec ČR.